Dům klanu Yamada

First topic message reminder :

Zde bydlí členi klanu Yamada nebo jejich blízcí xDD

Priložila som jej ruku na čelo. "Bude to dobré Shizuka-chan...počkaj tu.." poviem a rýchlo vybehnem hore do svojej izby, pomocou preblesknutia sa vrátim nazad ale tentokrát už mám v ruke fľaštičku ktorej obsah vypijem. "Teraz alebo nikdy..." poviem do ticha a vypustím do Shizukynho čela obrovské množstvo chakry.

Položila mi ruku na čelo a pak do mě vypustila svoji čakru. (to z ní divně ) Měla jsem dojem jako by mě chtěli roztrhat na kousíčky. Její čakra a ještě Sokouhova.... Oči se mi zavírali. Usnula jsem.

Zvalila sa na gauč a ja som ju potom jednoducho zdvihla a odniesla do jej izby. Keď som šla do svojej spadla som na polceste. Omdlela som.

*xDDD*

"Hmm nikdo tu není jdu spát"po cestě vidím yuuki na zemi tak jí odnesu do postele "dobrou yuuki-chan" a sedl jsem si vedle postele opřel jsem se o stenu "dobrou idate-kun" řekl jsem sám sobě a odpočival jsem

Pootvorila som oči a pozrela sa vedľa. Videla som Idateho ako vedľa mňa odpočíva opretý o stenu. "Idate...-kun?" zašepkala som a pohladkala ho po hlave jednou rukou.

"ano..... yuuki-chan"

Přišel sem domů a sedl si ke dveřím abych mohl pak seřvat sestru za to co tam dělala

"Prečo nespíš u seba v izbe...?Hmm?" spýtam sa a usmejem sa naňho. Počula som kroky, zdvihla som sa z postele a došla som až k Tasuovi. "Tasu-sa-.." nedopovedala som a skĺzla som sa dolu po ráme dverí. "Kde je Hitomi-chan...?" spýtam sa a slabo dýcham, mám horúčku.

´Nevím nezajímá mně to čekám tu na ni pak ji seřvu místo toho aby sasukeho toho nukenina chytla bude se tam s ním oblizovat a blbý kecy tam s ním mít měl sem ho v tu chvíli chytit´měl jsem naštvaný výraz

sešel jsem dolů "yuuki-chan mněla by sis odpočinout máš v sobě nejspíš ten jed pořád" dal jsem yuuki-chan ruku na rameno

"ČOŽE!? ZBLÁZNILA SA SNÁĎ!?" zakričala som a chytila som sa za hlavu. "Baka no Mizukage...VEĎ JU MÔŽU ZABIŤ AŽ NA TO PRÍDE RADA!?" dodala som. "Bože...bola tu Jinchuuriky..." poviem mu a prisadnem si k nemu. "Idate-kun...ten jed pijem z vlastnej vôle..." poviem a usmejem sa naňho. "Potom ti to vysvetlím...vie to zatiaľ len Hit- Mizukage-sama." dodám.

´Však strašně se o ni bojím jak jí pak seřvu´

"no dobře ale mněla by sis odpočinout kdo ví jestli to není na mizukage-sama jen past ale jako polomrtví ninja nám budeš na nic"

"Tasu-san...musíme jej zabrániť aby sa s ním stretla...veď-veď to ani nie je možné aby bola spolu z Uchihom..." poviem mu. "Hmm...sto percent si ho doberala a on to využil, nie je možné aby na to TAK ľahko pristúpila...až ho dostanem do rúk, vysajem mu všetku krv čo má..." zasyčala som. "Idate-kun...arigato...ale ja mám misiu starať sa o vás všetkých tu...a polomŕtva nie som...Shizuka bude zajtra silnejšia, taktiež jej nebude robiť problém ovládať démona...máme eso v rukáve...a ty budeš ďalšie Idate-kun..." poviem mu a usmejem sa naňho. "Na odpočinok bude času dosť...heh, vďaka že sa staráš.." dodám a zasmejem sa.

"no tak dobře ale mne si potom nestežuj" opětoval jsem usměv

"Neboj, neboj...ty takzvane tiež potrebuješ niečo odo mňa..." poviem mu a priložím mu ruku na čelo. Z mojej ruky srší modrá chakra ktorá sa zmieša z tou jeho a rokubiho. "Tuším sa ti teraz bude chcieť spať Idate-kun...dúfam že ťa to veľmi nebolelo..." opakovala som do ticha a odtiahla som ruku.

Zhlboka som sa nadýchla a odišla som von na ulicu.
(Presun)

Probrala jsem se. Rukou jsem natáhla a nahmatala věci kolem sebe. Víčka jsem nechala zavřené. Otočila jsem se na pravý bok, přikrývkou se přikryla až ke krku. Objala jsem polštář a obličej do něj schovala.

Došla jsem domů s trochu nepřítomným výrazem. Hned ve dveřích jsem na razila na Tasua s naštvaným výrazem. Dovtípila jsem se, oč tu jde. Vzdychla jsem. Nic jsem však neřekla, jen se na něj tázavě podívala.

´Co si to tam sakra venku dělala co víš co by ti mohla udělat rada kdyby todle zjistila nechaly by tě zabít a nejspíš mnou protože znám tvé slabiny mám o tebe strach si strašně neopatrná musíš být opatrnější chápeš!!´křičel sem na ni a slzy mi tekly po obličeji

Už venku jsem si uvědomila, že na Tasua mlha nepůsobí.
,,Tasu..já.." nevěděla jsem, co říct. Tasua jsem viděla brečet jen jako malého kluka, třeba když jsme se prali o hračky a ty se pak rozbily. Oči mi znovu zvlhly. Prudce jsem ho objala.
,,Gomene.." plakala jsem. ,,Gomen, Tasu.." šeptala jsem mu mezi vzlyky.

´To nic sestřičko mám tě rád ale někdy si opravdu zbrklá´ sevřel sem ji v objetí ještě víc

,,Já vím...Jen..." Při každé vzpomínce nebo zmíňce o něm mě píchne u srdce a ani teď mě to neminulo. Tři roky..A stejně.. spolykala jsem další slzy a dala Tasuovi pusu na čelo, tak jako to dělávala maminka a po její smrti někdy já. Pak, když jsem odešla do Anbu, neviděli jsme se tak často.
,,Mám tě ráda..Neboj se o mě. Mě se nic nestane.." pousmála jsem se a nechala dál stékat slzy.

´Nechci být hnusný ale pokud dostanu rozkaz zadržet tě nebudu mít žádný soucit a už se to mezi lidmi roznáší´

Setřela jsem si slzy. Vlasy se mi lepily na na tváře, zmáčené od slz.
,,Já vím....Nechci Kirigakure zradit a nezradím. Stýkat se s ním nebudu a pokud se to stane, bude to čirá náhoda. Sama od sebe ho vyhledávat nebudu..Pokud mě ale rada bude chtít popravit, zadržet nebo něco, budu se bránit, Tasu..V podstatě jsem s ním nic neměla..A pokud já vím, přes mlhu můžeš vidět pouze ty a já. Nebo Yuuki a ta tam nebyla..Takže.." trochu jsem se ušklíbla. ,,Jestli se to dozvídají, pak je jasné od koho." narovnala jsem se a dala si zplihlé prameny vlasů za ucho. ,,Pokud chceš, abych byla potrestána, tak mě udej, ale tak, jako znáš ty mé slabiny, já znám tvé a stále jsem silnější, takže si to rozmysli. Nechci vydírat, jen tě upozorňuji, co se stane, pokud se to rada dozví.." otočila jsem se na odchod. ,,Jdu se vysprchovat, poté ti zadám misi."