Dům klanu Yamada

First topic message reminder :

Zde bydlí členi klanu Yamada nebo jejich blízcí xDD

pomalu jsem vešel "jsem zpět....jen jsem si musel vzít pár věci"

´Co tu děláš´

podíval jsem se na Himi jestly něco eřkne

Pousmála jsem se na Sasukeho. ,,Hai..Takže tu zůstaneš nebo už víš, co budeš dělat?" optala jsem se ho.

,,Odpovím ti já...Pomohl zachránit Kirigakure při útoku." odsekla jsem na pruženě.

´Ještě jednou odsekneš a já ti něco useknu´uchechtl sem se

"nevím......ale jsem si jistý že tu nemůžu zůstat dlouho....půjde po mě celé Akatsuki"

,,Uklidni se bráško...Na to nemám náladu...Právě jsem se dostala ze spáru smrti a není mi zrovna nejlíp, pokud tě to zajímá..." ušklíbla jsem se. ,,Jsem unavená z boje, tak mě teď neštvi!" zavrčela jsem nervle.
,,Chápu." přikývla jsem. ,,Zatím můžeš zůstat tu, Sasuke." otočím se na něj.

´ne ne ne ne ne ne ne ne ne na co máme hotel v kiri na nic?´

,,Tys asi ve vesnici nebyl, když byl útok, viď?..Hotel, nemocnice, obchody..Vše je zničený!!! Celá Krigakure je na rozpad!!" křičela jsem na něj a dala hlavu na stranu, aby neviděl mé oči, zalité slzami.

´Du udělat přístavbu našeho domu z ledu kde budu spát´

,,Hodně štěstí a příjemné bydlení." ušklíbla jsem se a setřela si slzy.

Našel sem si hezké místo na zahrádce tak sem si tam udělal ledový dům šel sem do svého pokoje v domě a odnesl si svoji postel do ledového domku tam sem si lehl

přišel jsem k ní blíž "všecno bude OK ty teď musíš odpočívat" vzal jsem jí do náruče a položil jí na guč "Ať tě ani nenapadne vztávat" sedl jsem si "Budu tě hlídat"

Vstala jsem. ,,Já se ale musím jít ospchovat. Nechci být špinavá od vlastní krve.." namítla jsem.

Odešla jsem do sprchy. Oblečení jsem rovnou vyhodila, nechtěla jsem ho prát. Vstoupila jsem do sprchového koutku a pustila na sebe horkou vodu. Stékala ze mě červená, moje vlastní krev. Přála jsem si na tenhle den zapomenout. Umyla jsem si vlasy a zabalila se do ručníku. Vydala jsem se do kuchyně. Uvařila jsem si čaj a sesmolila vzkaz. Vyvolala jsem jestřába a připevnila mu ke krku vzkaz. Jestřáb mávl křídly a už ho nebylo.

Jestřáb přiletěl zpět a na noze měl přivázaný další vzkaz.

dopis:

Pousmála jsem se a uvařila další čaj. Napsala jsem odpověď a znovu poslala. Poté jsem se i s čajem přemístila do pokoje, kde už Sasuke i Kin usnuli. Jeden na gauči, druhý v křesle. Dai s Daisukem na posteli. Tak tady se asi nevyspím, usmála jsem se. Šla jsem do Yuukiiného pokoje. Nechtělo se mi sem, ale. Sedla jsem si k oknu a pozorovala hvězdy. Přemýšlela jsem o rozhovoru, který jsme s Takashim vedli. Stále jsem si však stála za tí, že bližní a vesnice jsou nejdůležitější.

Dopila jsem čaj a šla si lehnout. Necítila jsem se zrovna nejlíp, ale naštěstí jsem usnula celkem rychle.

Pták přiletěl zpět se vzkazem.

vzkaz:

Vstal sem udělal sem si na zahradě ledové křeslo sedl is do něj a snil sem o světe bez bojů

Pomalým krokom som nakráčal až pred bránu Yamadových. Preskočil som a priblížil sa až k dverám. Zazvonil som a vyčkával.

Byla jsem už jen v mikrospánku a zazvonení mě probudilo úplně. Vstala jsem a zarazila se.
,,Ksoo...Ale nestihnu se obléknout.." kousla jsem se do rtu. Více jsem kolem těla obtočila ručník, ve kterém jsem včera usnula a šla otevřít.
,,Hai hai, už jdu.." křikla jsem při dveřích a otevřela. Zčervenala jsem. Za dveřmi stál nějaký kluk v masce. Dělám si dobrou reputaci..Můj exhibionismus se opět projevil..Kyooo!
,,Ummm...Ahoj, kdo jsi?" přitáhla jsem si ručník blíže k tělu a konec ručníku se snažil natahovat, aby byl co nejdelší, neb mi končil těsně pod zadkem.

Výraz v mojej tvári našťastie nebol cez masku vidno.
"To bude asi omyl."
Otočil som sa a smeroval preč.

Tak počkat, ten hlas od někud znám!
,,Matte kudasai!" zavolala jsem na něj a pro jistotu vykročila za ním před dům.
,,Přijdeš mi povědomý, neznáme se už?" zeptala jsem se ho a naklonila hlavu na stranu.