Dům klanu Yamada

First topic message reminder :

Zde bydlí členi klanu Yamada nebo jejich blízcí xDD

"Hm..Pomsta? hochu, pomsty se vzdej...Pomsta plodí jen další pomstu...Zabiješ mi studentku, zabiju ji já tobě, jeji rodina to tak nenechá. Bude se zabíjet dál..Tvoje rodina, přátelé kage by to tak nenechala, bude se zabíjet dál, a za chvíli z toho máme válku." odkašlal jsem si.
"Zemřeli by jen oběti ja nový režim..Jak říkám jsou nevyhnutelné, pochopiš to až později."

,,Ano Idate, ale ne všichni jsou takoví..A podívej se, zřejmě nastane válka a vesnice se jednotí! Sjednocení by šlo, ale rozhodně e za takovouto cenu!" zavrtěla jsem hlavou.

"chapu to ale lide už takoví jsou prahnou po krvi a to ty nedokažeš změnit"

"Lidé jsou krvelačné bestie, ale my nejsme lidé. My jsme shinobi, mezi námi je nenávist velká, všechny nás spojuje jen jedno..Rikudou sennin vytvořil mír, byl to bůh shinobi, ale jak skončil? Smrtí. Hm hm. To se mě netýká." řekl jsem Orochimarovým hlasem.
Orochimaru-sama..jak ..?!

,,Idate, ale všichni takoví nejsou. Prahnu já po krvi?! Ne! Chci, aby tu byl klid a mír, samozřejmě..Kabuto chce něco podobného, ale nikdy se nespojí všechny vesnice. Vždy bude někdo proti! A jen proto se nemusí vradždit! Přesně jak Kabuto řekl. Vyvraždila by se jedna vesnice, další by to tak nenechala a vraždila by taky, ti co by s tím nesouhlasili, by se přidali a je z toho válka...Kabutova představa je pouze utopie, nic takového nastat nemůže."

"ale vždy to tu ve vzduchu bude někdo nekoho chce zabit a toho se nezbavime dejmetomu žeby mně chtěl tady dlouhy ocas zabít tak by si ho taky chtěla zabít. ne??"

"Mě chce zabít celý svět, a nikdy se to nikomu nepodařilo!" vyřikl jsem..na chvíli mě Orochimaru ovládl a začal se chraptivě smát.

"Ale věř že jednou se to stane tak jako tak stejnak jednou musíš umřít"

,,Hai, chtěla bych ho zabít, ale to neznamená, že prahnu po krvi. Chtěla bych tvou záchranu, to je něco jiného..Ale jak říkám, to, co chce Kabuto je jen utopie, to se nestane." uklíbla jsem se. ,,Ale, že tě zabijeme, to se stane!" prskla jsem na Kabuta.

"Jsem tu víc než sto let..překonal jsem Uchihu Madaru, překonal jsem všechny..překonal jsem Rikudou sennina!!" zachraplal jsem.
Orochimaru-sama?!?!
Tohle jsi nečekal co? Kabuto..

,,Tak to se máš čím chlubit, ty dědku mrtvá." ušklíbla jsem se odporem.

"Hm hm..Věčné mládí a nesmrtelnost..To je to, co jsem získal. Nestárnu, a ani neumřu v bitvě. Když dovolíš, nebudu tu s vámi ztrácet čas..Brzo se uvidíme, mám pro tebe překvapení." ušklíbl jsem se na Hitomi a zmizel.

"jediné co je za dnešní večer pravda mizukage-sama"

,,Ksoo!!" povolily mi nervy a já praštila pěstí do zdi. ,,Co tím překvapením myslel?! Parchant slizskej!" zuřila jsem.

"klid taky z toho nejsem dvakrát nadšený ale co se dá delat"

,,Idate, jdi si lehnout, ať můžeme zítra pořáně trénovat." zamračila jsem se a podala mu Shin. Poté jsem si šla namočit ruku, protože jsem si sedřela kůži na kloubech.

Vstal jsem a protáhl jsem se, Yuuki-sempai se nevrátila domů. Šel jsem dolů po schodech, nepořádek ve vedlejší místnosti už nebyl. Sedl jsem si na verandu a koukal na dvorek. Venku bylo příjemně, svítilo slunce. Dnes jsem si měl promluvit z Mizukage-sama o Yuuki.

Vstal sem a šel sem na verandu

Zvedl jsem se. "Ty jsi...bratr Mizukage-sama...pokud se nepletu." řekl jsem. "Jsem Kai Sanjio...." a uklonil jsem se.

Dobehla som pred bránu domu, otvorila som dvere a počkala na Shizuku.

*Yatta! Hurááá už jsi tadýý! xD*

Už jsem šla pomalu, protože jsem byla unavená. Když jsem zjistila že na mě Yuuki čeká, tak jsem přidala do kroku.


(no jo, už jsem se nemohla dočkat )

"Shizuka-san? Nechceš niečo jesť?" spýtam sa jej priateľsky. Vyzujem sa a vstúpim do chodby.

*Já taky já taky moc jak se máš?*

Ahoj kaito su bratr mizukage abych nebyl neslušný menuji se Tasu Yamada

"Teši mně." řeknu a ruku stáhnu spět. Slyším hlasy. "Hele neslyšel jsi něco?" zeptám se a poškrábu se na zátylku.

"Mám hlad jako vlk!" přiznala jsem. Také jsem se vyzula a šla Yuuki v patách.


(No vidím, stal se ze mě asík závysklák No tak mladší sestra mě pořád otravuje, tak mi můj zlatý pohár trpělivosti začíná přetékat ..... a jak se máš ty? )