Kancelář Raikageho

Já jsem tu byl samozřejmě jako první tak jsem tu hodlal zůstat. Kdo dřív příjde ten dřív mele. Měli by počkat na vyzvání když ví, že je někdo uvnitř. Já tu byl jako první a tak se odtud nehnu dokud mi nezdělí informace. Nehnul jsem ani svalem a stál bez hnutí na tom stejném místě a čekal až všichni kromě raikageho odejdou a já si mohl vyslechnout odpověď.

Ja som na mieste a len som sa usmieval predsa len bol som tu pred nimi len nikto neotváral tak som čakal ajtak.

Do budovy přiletěl malý motýl. Přistál přede dveřmi. Chvíli ťapkal, a pak dveře normálně podlezl a až tam se zvětšil a přiletěl na Raikageho stůl.
Rozevřel křídla na kterých měl dopis.

Pro Raikageho:

Když nikdo neodešel vstal jsem se vztekem ze židle a chtěl jsem začít křičet ale v tom mi do kanceláře vlétl motýl.Přečetl jsem si zprávu kterou přinesl a vyhodil jsme ho z okna.Zároven jsem se podíval na Rynera "Před kancelář a tam počkej až dořeším tohle" bylo poznat že není dobré se mnou diskutovat a nesplnit to co jsem ted řekl.Otočil jsem se na Zora a pokračoval jsem s mluvením "My počkáme na Miki a potom se vydáme na misi.Rozdám ale před tím úkoly ostatním aby věděli co mají dělat" jakmile jsem tohle dořekl zamířil jsem ke zdi a velkou silou jsem do ní bouchl.Vyjela z ní malá kartotéka která byla dobře skrytá.Nahmatal jsem dvě složky které jsem ihned zapálil a hodil do koše.Kartotéku jsme pak zavřel a ona zase zmizela.Byl to takový můj malý trik a nikdo krom mě nemohl vědět jak jsem udělal že se tam objevila a nebo jak to že po zavření zase zmizela.Sedl jsme si za stůl a začal jsme psát dopis ten jsem upevnil na sokola a poslal jsem ho směr Oto.

V tichosti jsem si teda došel ke zdi a opřel jsem se o ní. Možná jsem na chvíly dokonce i usnul, jelikož jsem byl tím nic neděláním unavenější. Po chvilce ze mě něco vyšlo " A prozradíte mi proč zrovny my s vámi budeme trénovat? Se moc nestává, že by raikage osobně trénoval genina a chunnina. " Když mu to povím zvednu hlavu a dívám se mu do očí.

Miki se pomalu doloudala k budově a zahleděla se na její majestátnost. A na její výšku. Fakt, že bude muset vystoupat až nahoru, pravděpodobně proto, aby si vyslechla jen další rázný pokyn a zase to celé sešla, jí na náladě rozhodně nepřidával. Na chvíli zůstala jen tak se zakloněnou hlavou. Když došla k názoru, že tady takhle opravdu nebude moct zůstat až do konce života, pomalu jí sklonila a vyrazila nahoru. Dlouhá cesta z Iwy do Kumo jí sice provětrala hlavu a trochu zmírnila její nevrlou náladu, žádná sláva to ale stále nebyla.
Po chvíli stoupání vzhůru se konečně dostala před dveře do kanceláře, které byli kupodivu dokořán a tak se prostě opřela o jejich rám a nahlédla dovnitř. Nacházeli se v ní dva shinobi a Raikage v né právě klidné náladě.
"Máme den otevřených dveří?" prohodila stále opřená o dveře s pohledem upřeným na Raikageho.

Celou dobu z chodby poslouchám co se uvnitř děje. když Raikage začne chytat rapl, protože všichni mimo mě se mu vřítí najednou do kanceláře, pobaveně se ušklíbnu a přehodím tyčku mezi zuby do druhého koutku úst. V ten moment kolem mne projde nějaká holka (Miki) a vřítí se do kanceláře taky. Ještě stačím zavolat varování, ale to už mluví dovnitř.
"Ehm... neměla by jsi tam...pozdě, to bude zase jednou strašný průser. A co když mě nařídí kage to všecko vyházet na chodbu, co budu dělat?" Vlastně by mě bavilo vyházet mu je z kanceláře, ale to si nechám pouze pro sebe a tvářím se extra ztrápeně.

do okna přiletěl motýl znovu

Dopis:

Na to jak Zoro zareagoval jsme se jen usmál.Bylo vidět že používá mozek a že je zvědavý.Neodpovídal jsem mu a nechal jsme jeho otázku jen tak vyznít.V tu chvíli byla mezi dveřmi už Miki."Jsem rád že jsi přišla.Brzy půjdeme na trénink.Velice speciální trénink na speciálním místě."dál už jsem nepokračoval.Nakoukl jsem dozadu na Kenseie a mávl rukou at jde ke mě."Dostaneš ode mě malý úkol."usmál jsem se na něj šibalsky a Rynerovi jsem nevěnoval moc pozornost.Najednou se tu objevil další motýl.Nečekaně s další zprávou.Popadl jsme další kus papíru a začal jsem psát.Připevnil jsme ho na sokola co se předtím vrátil a poslal jsem ho znovu do Oto.
Vytvořil jsme Kaminari Bunshin a vedle mě se objevili dva klony."Kenseii tady můj kolega ti řekne všechno potřebné." podíval jsem se na Miki a Zora "My vyrážíme na to speciální místo.Za chvíli sraz na náměstí a vezměte si sebou věci na přežití."zasmál jsem a odešel jsem i s jedním klonem pryč.Druhý klon se usadil do židle a čekal až se kancl trochu pročistí.
(Přesun Já a Klon 1)

Odrazil jsem se zády od zdi a pomalu si to pochodoval k raikagemu když přiletěl do místnosti další motýl se zprávou od někoho neznámého. Následovně jsem pak dostal rozkaz abych se přesunul na náměstí a tak jsem taky chtěl uposlechnout, a proto jsem sebou hodil a místo dveřmi jsem vyskočil oknem a mířil sehnat zásoby (přesun)

Přesně jak Miki čekala, hned jak dorazila nahoru, dostala pokyn, kam má jít dál. Začínala si na to už postupně zvykat. A tak se, potom, co Raikage domluvil, obrátila prostě čelem vzad a zamířila zase zpátky ze schodů.
"Pohoda, život stihnu prostě cestou," zabručela polohlasně nyní spíš sama pro sebe a zamířila směrem k sobě domů, kde si hodlala vyzvednout věci.
(přesun)

Jak si tak dumám nad svými temnými představami, najednou mi jedna taková představa vybafne do chodby. Tedy Kage není zas tak moc moje představa což mi dojde po chvíli, kdy při vytržení z myšlenek překousnu tyčku od lízátka. K mé hrůze si mě zve dovnitř, což určitě musí znamenat že si to slíznu za to, že jsme tu holku nezastavil. Ach jak je ten svět nespravedlivý. Vejdu znovu dovnitř dle pokynů a vytáhnu nové lízátko, pak připraven vyčkávám na další pokyny. Když mi sdělí že má pro mě úkol, se zájmem pozvednu jedno obočí ale nezeptám se. Klidně vyčkávám.

Motýl přiletěl naposledy

dopis:

KLON 2

Seděl jsem pohodlně v křesle a sledoval jak odcházeli. Kensei potom přišel do kanceláře a já jsem na něj spustil "Patříš to týmu k Ayame. Budeš se i ní hlásit a uvidíš co ti dá za úkol.Jakmile dokončím určité věci tak si tě za sebou zavolám a probereme jednu záležitost" domluvil jsem a hodil jsem po něm svitek."Aby jsi nebyl v týmu uplně pozadu. Ted běž." otočil jsem se k oknu na Rynera "Co potřebuješ?"

Ten sled událostí se nedal moc dobře sledovat. Přesto moje ruka vystřelila a sevřela nebohý svitek až trochu moc silně. Jednoduše přikývnu a zmizím s ním za dveřmi. Takže mám dva úkoly z toho první se týká Ayame kterou mám najít a druhý nové techniky. To se mi docela zamlouvalo, naučím se něco nového i když jsem byl vždy spíš na taijutsu a techniky které je přímo podporovali.

přesun

Vliezol som do vnútra postavyl som sa pred stôl raikageho a pomaličky som začal rozprávať.
Nič také prišiel som to tu okuknúť.

KLON 2

Podíval jsem se na něj a šibalsky jsem se usmál "To je dobře.Přišel jsi to sem okouknout zrovna včas."...."Před dveřmi stojí Genin a potřebuje Senseie.Vezmeš si ho na starosti a budeš ho trénovat.Potom by měl dorazit další Genin který s námi byl v Iwě.Toho také přiřadím k tobě a ještě uvidíme co všechno na tebe nahážu."na chváli jsem se odmlčel "A už nikdy sem nelez oknem." tohle už jsem řekl vážným chladným výrazem.

Kukol som naňho vražebným pohladom buchol som rukami po stole a vážnym tonom som mu odpovedal.
Vieš že nemam rad ostatnych ludí čo niesu v mojom klane.

Jeho reakce byla až moc.Zvedl jsme se a zvýšil jsem hlas "Uvědom si jak se mnou mluvíš.Kdokoli jiný by tě za tohle potrestal."..."Jednou jsi Jounin a tak má taky povinnosti.Trénuj tohodle Genina a věř mi že budeš překvapený jak vám to bude dohromady klapat."..."Dál už nehodlám nic řešit.Můžeš jít a ho vezmi sebou." ukončil jsem svůj proslov a posadil jsem se zpět do křesla.

Zložil som ruky otočil som sa pomali som šiel k dverám otvoril som ich mávol som na raikageho zavrel dvere. Za dverami bol ten genin šiel som pomali ku oknu ale predtým som zakričal na toho genina.
Hej ty genin pod zamnou.
ako som dokončil vetu hned som vyskočil von oknom.
Presun

Přišla jsem ke kanceláři. Doufala jsem, že Raikage zde bude. Potřebovala jsem s ním mluvit. Vyšla jsem schody a zastavila jsem se před dveřmi. Zhluboka jsem se nadechla. Zvedla jsem ruku a zaklepala jsem. Vyčkávala jsem na vyzvání. Měla jsem trochu obavy, jak bude reagovat na moji více méně prosbu.

Shi vyběhla shody. Nezdálo se, že by někam spěchala, přesto se na nich přesovala rychleji, než kdokoliv jiný. Dlouhými skoky se dostala až nahoru.
Cestou za sebou zanechávala nepěkné krvavé stopy a když se někde otřela o stěnu, zůstal na ní rudý flek, ovšem nijak se tím nezabívala a šinula si to přímo do kanceláře Raikageho.
Viděla před ním Shizuku, ale bylo jí to více méně jedno. Nacpala se vedle ní, tlapami se opřela o dveře a sklouzla ke klice na kterou tím pádem zatlačila. Červenou výzdobou tak stihla označit i Tatsuovi dveře.
Když se jí je podařilo otevřít, dopadla opět na všechny čtyři a vběhla dovnitř. „Dobré r-večer!“ ohlásila se hlasitě do myslí všem v nejbližším okolí a vyťapkala si krvavou cestičku až k Tatsuovu stolu, kde se usadila a vesele švihala ocasem.

Když už jsem si myslel že mám klid napřed přišlo zaklepání.Potom ale přišlo zatlačení na dveře a do místnosti vklouzla Shi. U dveří také stála Shizuka která bohužel nemohl nic dělat když ji Shi odstrčila a vecpala se dovnitř.Nechávala za sebou krvavé stopy a to mě solidně vytočilo."Co tady chceš?" řekl jsme s tikem v oku který naznačoval že nejsem moc klidný.

Shi zamávala ocasem a naklonila hlavu na stranu. „No...u brány je takový člověk a říká, že s tebou má domluvenou schůzku. Dělal problémy s ANBU, tak se do toho vložila Ayame. A pokud se podíváš z okna, můžeš vidět docela pěkný ohňostroj,“ zamručela tygřice a pak se podívala za sebe.
„Trocha barev nikdy neuškodí,“ zatvářila se naprosto nevinně a usmála se po svém způsobu.