Okolí Listové

zastavily jsme se v lese před Konohou.
"Máš plán jak se dostaneme dovnitř?" zeptala jsem se jí, doufala jsem, že nebudu muset použít manipulační melodické jutsu. Těšila jsem se do Konohy, slyšela jsem oní hodně, hlavně že vyniká krásnými a silnými hochy. Byla jsem připravená ze sebe udělat sluníčko. Dala jsem si vlasy za ucho a opět stočila na jednu stranu a podívala se na Shizuku.

"Zkusíme štěstí." mrkla jsem a vydala jsem se z lesa směrem k bráně. Jelikož jsem po celou dobu od těch špatností nosila masku a přes hlavu kapuci nikdo neviděl jak vypadám a tak nikoho nemohlo překvapit kdo jsem. Čekala jsem až mě dojde, aby jsme šli společně (přesun k bráně)

Shizuka Kimyou

,,Mám z toho dost blbej pocit. Zdá se t jen mě nebo to vypadá jako kdyby někdo mc mluvil.Která vesnice si drží takovou bezpečnost pro nic za nic?" optala jsem se chladně a sundala jsem si kapuci z hlavy.na malou chvíli jsem zavřela oči a jen si povzdychla. ,,Tohle bude komplikovanější. Bránou to nepůjde,pokud zabijeme ANBU půjde po nás snad celá vesnice. Vsadím se ovšem že mim bránu to také nepůjde. Takže? Nějakej návrh? Nebo šéfovi oznámit že bude lepí tohle provést až se ti cvoci uklidní?" s těmito slovy jsem znovu otevřela oči a dost vážně jsem se koukla na svojí kolegyni.Bylo mi jedno jestli se teď otočíme a půjdeme zpět odkud jsme přišly abychm oznámily že tenhle úkol je třeba odložit.Alespoň na nějakou chvilku. Byla jsem si jistá že nás nikdo nesledoval a už vůbec nikdo není v naší blízkosti.Se schopnostmi jaké jsem měla bych nezvaného hosta ještě rozeznala.

Sedla jsem si n akámen pár kroků od ní a vlasy jsem si přesunula na jedno rameno.
"Na cestách jsem dostala informace, že podobou obranu má i Iwa, nevím jestli je to ještě pravda, bylo to hodně dávno. Napadá mě jedině dostat se v noci nepozorovaně přes zeď pomocí chakry. A nebo bych mohla něco zahrát a použít genjutsu, nic by si nikdo neuvědomil. Ale možná se zeptat šéfa by bylo lepší."

Shizuka Kimyou

Zamyslela jsem se nad tím co řekla. ,,Kdyby to bylo na mě pozabíjela bych je na místě.Boužel na sebe nemůžeme poutat pozornost." pronesla jsem. ,,Infiltrace v noci zní dobře.,,Avšak raději bych využila henge.Kdybychom měli narazit na ty samé lidi co byĺi u brány.I když stejně prd viděli" povzdechla jsem si. Ale i tak jsem se zamračila a opřela se zády o strom. ,,Ale já se s ním hádat nebudu.Ať to rozhodne on jak si to představuje. Promluv s ním ale ty." oznámila jsem jí.S šéfem jsem rozhodně mluvit nechtěla.Měla jsem tendenci zpochybňovat autority a tohle by mi nejspíše moc nepomohlo.Nejspíše bych mu řekla něco co by se nikomu nelíbilo a proč si dělat zbytečné problémy. Kývla jsem na ní žeš může začít a já jen na chvíli zavřela oči a přemýšlela.

"dobře. Ještě mě napadlo s netopýrama přeletět to, ale uvidíme tak já se s sním spojím, tak mě hlídej. " spojila jsem ruce zavřela oči a přenesla se myslí k šéfovi, kde jsem se snažila s ním domluvit co se bude dál dít.

,,Hmmm" to byla moje jediná odpověď na její slova.Jenom jakési zamručení souhlasu.Sama jsem přemýšlela jak se tam dostat ale nejspíše jsem se v poslední době stávala až příliš morbidní.Kdybych tam poslala moje hady nejspíše by jen vznikla panika.A přeci jen moje zlatíčka jsou trochu citlivý takže by tam vevnitř zbylo asi hodně mrtvol po tom co by použili svoje jedy. Ani přivolat pomoc jsem si nemohla protože kdo by si nevšiml obřího hada co se blíží k vesnici.Nechtěla jsem ani vědět jak jí to jde s šéfem.Byla jsem hlavně ráda že to nemusím dělat já protože to bylo to poslední co jsem chtěla udělat.Dost mě ale zarážela ona obrana vesnice.Na co tam jen čekali.Nebo co očekávali.Proč si všichni tolik dávají pozor? Dříve to bylo tak snadné.Člověk přišel,odešel a nikdo si toho pomalu ani nevšiml.Ale nyní? Nyní se to dost komplikovalo a mě to nehorázně štvalo. No tak jak ti to jde? Napadlo mě ale nad tím jsem se jen zašklebila.Dávala jsem dobrý pozor i když se to tak nejevilo takže nebylo možné aby se k nám někdo blížil a já si toho nevšimla v dostatečném čase abych dovedla něco udělat.

Vrátila jsem se zpět k Shizuce otevřela jsem oči a přestalaa držet pečeť.
"šéfik říká, že máme počkat až vychladnou, a pokud bude vesnice pořád zavřená máme svolení dostat se tam jakkoli, aby jsem se neprozradili, pokud se cokoli zvrtne žádný boj a rychle domů." přeříkala jsem šéfova slova a mrkala co jí napadne.
"Přesto bych se zkusila večer infiltrovat dovnitř přes zeď. Někde ,kde to nebude až tak hlídané, co ty na to?"

,,Heh,jemu se to asi kecá" pronesla jsem pro sebe sarkasticky a jen zakroutila hlavou. ,,Říkala jsi před tím něco o netopírech? Přemýšlím o plánu rychlé zpátečky" pronesla jsem zamyšleně.Přeci jen kdyby se něco pokazilo bylo nejjednoduší rychle zmizet a nejůčinější to přeci jen bylo vzduchem.
,,Zkusíme to v noci.I kdyžby mě zajímalo co celou noc budem dělat ve vesnici.Ten špunt bude dávno spát" pronesla jsem a chytla se za spánky. ,,Že mám tohle za potřebí" zamrmlala jsem si a pak se koukla na svojí kolegyni.,,Takže co jsi to říkala s tou chakrou?" optala jsem se jen abych si to ujasnila.Nebyla jsem žádný idiot ale snad jako každý člověk jsem měla ráda plné informace.

"V noci by jsme si dali chakru do nohou a přelezli zeď v místě kde bude nejmíň hlídaná a dostali se tak dovnitř. tam by jsme mohly počkat do rána vzít na sebe henge a počkat si a přitom hledat. Netopýra můžu vyvolat a nechat v lese přiletěl by pro nás na pokyn."

Jen jsem přikývla. ,,Zní to jako plán." pronesla jsem a otevřela malou taštičku a hleděla na do ní. ,,Jaká škoda." pronesla jsem po chvíli a vytáhla lahvičku s nazelenalou tekutinou.Hleděla jsem naní skrze světlo kolem. ,,Tohle by mělo pomoci od případných problémů." zasmála jsem se docela tiše a podala jít o. ,,Rozbít jen v nouzi.Mrak co vznikne být tebou moc nedýchám." pousmála jsem se.Muselo jí být jasné že tohle nebude voda na pití.Spíše něco mnohem horšího.
,,Dobrá takže jen počkat až se setmí." dodala jsem tišejí apootočila jsem se směrem k vesnici. Bylo jasné že takové velké hlídky nemohou mít 24 hodin denně i když pokud to byly fanatici tak bych se moc nedivila.Ovšem otázkou zůstávalo jestli kolem vesnice neměli nějakou ochranou bariéru ale to se dalo zjistit jen jediným způsobem.

Vzala jsem si od ní lahvičku. "Dobře." strčila jsem si jí mezi ostatní a taky jsem se podívala k vesnici. Museli jsme holt počkat. Vytáhla jsem si svou flétničku a začala jí leštit šátkem.

Nic jsem neříkala.Alespoň nějakou chvíli.Sledovala jsem jí jak si hraje se svojí píšťalkou a jen jsem se pousmála. ,,Jak ses vůbec dostala k téhle práci?" optala jsem se a nechala jsem jednoho hada aby vylezl z rukávu a obmotal se mi kolem ruky. Hleděla jsem na něj a z kapsy jsem vytáhla něco co mohl sníst.
Následně jsem si vytála i já něco k jídlu.Když jsem tak udělala všimla jsem si čelenky Otogakure kterou jsem měla ukrytou. Byla jsem zastáncem toho že tam se člověk alespoň mohl dobře ztratit.Nebyla jsem tam nijak nápadná protože pár lidí mě tam znalo jako sestru v nemocnici.Ale kdo mohl tušit že ta usměvavá dívčina je trochu schopnější než drtivá většina mediků která tam byla.

"Já vlastně ani nevím. Byla jsem v Oto jako jounin a tam za mnou přišel první šéf že semu hodím do kšeftů tak jsem šla s ní, protože jsem se nudila. Nemohla jsem ve vesnici hrát své písně, tak jsem brala všechno proto, abych mohla někde ubližovat hraním." podívala jsem se na jejího hada, "Ale kdysi jsem byla v Iwě. Vyrůstala jsem tam. Lidé mě tam nepochopili." pousmála jsem se "Všimla jsem si, jak si změnila postoj, když jsme mířili ke Konoze, vypadala si dost náruživě. Jsi z Konohy?"

,,Z konohy?" zopakovala jsem a jen tiše se zasmála. ,,Ne to skutečně ne.Ale kdysi tam žil jeden geniální muž." dodala jsem tišeji a koukla se na svého hada. ,,Říká ti něco jméno Orochimaru?" optala jsem se a zvedla k ní oči. ,,Nedávno se mi naskytla příležitost nahlédnout do jeho spisů,výzkumů." objasnila jsem.
,,Byl svojí vesnicí nepochopen,ale byl to génius.Patřil mezi členy prvních Akatsuki" dodala jsem trochu té historie.Netušila jsem jestli o tomhle něco ví.
,,Pocházím z Otogakure.Nikdo ani netuší co jsem dělávala.Dobře jim tak" ukončila jsem to a koukla se na ní znovu.

"Něco jsem o něm slyšela, ale hodně málo. Vím že kolem něj byla zvučná trojka a podle té jsem se učila svoje techniky." prohlédla jsem si svou flétnu. Vložila jsem si ruku do kapes a vyndala sáček se špuntíkama a hodila ho po ní.
"NAsaď si je a poslouchej." řekla jsem, počkala až si nasadí špuntíky azačala jsem hrát krátkou a docela tichou melodii, přes špunty ji slyšela, ale nemohla jí nic udělat. Ovšem ke mě se začínali hrnout malá zvířata a stáli u mě. (okruh 5 metrů)

https://www.youtube.com/watch?v=9Gjxxt4kRws

Sledovala jsem to a naslouchala melodii kterou hrála přes ony špunty. ,,Působivé." pousmála jsem se. Když přestala hrát těm zvířatům to ještě chvíli trvalo než přišli k sobě a mě stačila jediná technika abych k nim poslala svoje hady kteří ve velkém vylezli z mích rukávů. Malá zvířata neměli šanci a tak se stala potravou mích mazlíčků. Konec starostí s krmením.Projelo mi hlavou a já se tiše začala smát. ,,Stejně nechápu jak mohl v takové vesnici žít.Jen se na ní podívám a chytám kopřivku" pronesla jsem.Měla jsem tím namysli Orochimara a konohu.

"jsem ráda že se ti to líbí, takhle jsem totiž zmanipulovala kdysi půlku Iwy a vedení se to nelíbilo." usmála jsem se, "tak jsem utekla." nechám si flétnu na klíně a pročechrám si svoje ryšavé vlasy a přitom se podívala mezi stromy na Konohu.
"Jestli tam na sebe jsou všichni hodní jako v Iwě, myslím že do večera budu zvracet nechutností. Nemám ráda,když jsou na sebe lidi přehnaně hodní."