Kancelář Hokage

pro Shijin Hyuuga Thu 13 Sep - 19:51

First topic message reminder :

Hokageho kancelář se nachází prakticky uprostřed Konohy.
Jje to velká kulatá budova, snad ještě majestátnější než Hokage monumenty.
Vyřizují se zde odměny za mise, zadávají se tu mise, jsou tu uschovány určité techniky a všechny informace o každém ninjovi z vesnice.
Za velkým stolem většinu dne sedí Hokage, který vyřizuje papírování...
Také si tu za určitý poplatek můžete půjčit nějaké ty svitky s technikami.

pro **Kaori Senju** Sat 20 Apr - 20:26

Vyvalila som oči na Rena, toho som tu práve nečakala. No...Ehm... Nervózne som sa obzerala okolo a hľadala výhovorku, ako sa z toho vyvliecť. Bohužiaľ, nič normálne ma nenapadlo.
Rozmýšľala som však, že by som už konečne to jeho pozvanie prijať mohla. Aspoň ma nebude chodiť otravovať ďalší mesiac. Veď to bude len jedna večera, už to nejako strpím. No dobre, dobre...Prijímam to! Snažila som sa to povedať milým tónom a myslím, že sa mi to aj podarilo. Bola som totiž dosť podráždená kvôli Hiroshimu. Robí samé problémy!
//Fakt chceš vedieť, čo by som za teba dala? Figu borovú! xD

pro **Milli Yaguma** Sat 20 Apr - 20:32

/Za tebe bych dala někomu balíček žvýkaček aby tě odvezl někam na pustý ostrov a nechal tě tam ^^ :* Very Happy

-Ren Fujioka-

Ren na ní chvíli zíral...nemohl tomu uvěřit. Po chvíli se zářivě usmál a vyskočil do vzduchu. "JO!!" Vykřikl nadšeně, vážně nečekal že to konečně přijme a zrovna dneska když měl narozeniny! Prostě paráda.
"Děkuju Hokage-sama! Nebudete litovat." Ubezpečil jí rychle a snažil se vypadat že ho to moc nevzrušilo, ale vzhledem k tomu že ještě před chvíli vyskakoval do vzduchu a řval jo mu to nešlo xD.
"Takže, nechám pro Vás poslat až to připravím! To budete koukat co jsem pro Vás připravil. Vždyť jste Hokage takže si zasloužíte něco epického." Vychrlil ze sebe a rychle se přihrnul k jejímu stolu a čapl jí za ruku, potřásl s ní aby to potvrdil a nemohla se z toho vyvléct. Pak přiběhl ke dveřím, rozjařeně jí zamával a zmizel.

--přesun--

pro Uchiha Benjiro Sat 20 Apr - 20:42

Když chlápek vešel dovnitř, posadil jsem se na lavičku při dveřích k kanceláři. Vypadal docela na nervozního, když před dveřmi chodil tam a zase zpátky. Jeho chování mě znervoznovalo, a tak jsem se chystal že mu už něco řeknu. V tu chvíli se však odezval hlas zpoza dveří. "Dále. Zaznělo hrubým tonem, podle tonu šlo poznat že Hokage nejspíš není příliš nadšená z jejího incidentu před budovou.
Po chvíli shinobi vyšel z kanceláře a nechal mi otevřené dveře. Toho jsem i hned využil a vešel dovnitř. Zaklepání jsem nepovažoval za nutné, když se jednalo o případ, že jsou dveře otevřené. "Dobrý večer Hokage-sama." Pozdravil jsem ještě jednou Hokage. Doufal jsem že ji nevadilo, že jsem ji pozdravil venku i uvnitř. "Rád bych si půjčil dvě techniky a na něco se zeptal."

pro Hiroshi Senju Sun 21 Apr - 9:18

//Pff...jem počkejte až budete škemrat o něžnost a poslušnost! x'D

Vytrhla mi z rukou flašky a já hodil rozčílený a smutný pohled. Moje pitííí! Chtěl jsem se k němu rozběhnout, ale to už si mě vzal její klon a já na ní celou cestu vyplazoval jazyk a prskal na ní jak jen to šlo, slin jsem měl dostatek, nadbytek xD.

Přesun

pro **Kaori Senju** Sun 21 Apr - 17:20

Rukami som si zašla do vlasom a premýšľala nad tou našou večerou. Možno to nebude až tak hrozné! Ja neviem! Nikdy som s nikým na večeru nebola, všetkých som odmietala...Dedina je pre mňa prednejšia, než ja samotná. Položila by som za ňu život.
Vytvorila som klon, ktorému som prikázala, aby odbehol domov po nejaké šaty a topánky. Nebudem sa predsa na večeru trepať v nočnej košeli a Hokage plášti, nie? Dobrý večer! Odzdravila som sa Benjirovi pomerne pokojným tónom. Uhm, aké techniky potrebuješ? Podarilo sa mi dokonca na tvári vyčarovať milý úsmev! Za malú chvíľku sa vrátil klon aj s tmavomodrými šatami a topánkami asi na 15 centometrovom opätku. Vyvalila som oči...Tak na takom čude mám chodiť?!

pro Uchiha Benjiro Sun 21 Apr - 19:17

Bedlivě jsem pozoroval Hokage a pote se mírně ušklebil nad jejím úsměvem. "Připadam ji k smíchu?" pomyslel jsem si, dál jsem však spekulovat nehodlal, protože jsem nevěděl přesný důvod Hokageho úsměvu. "Požádal bych o techniky shunshin no jutsu a sōshuriken no jutsu. Ohledně té otázky.. nejspíš se na zeptám někdy jindy, protože nyní mě tlačí čas."
Odpověděl jsem ji a čekal, připraven si vzít svitky od Hokage.
(Omlouvám se, ale zítra mám příjmačky a na 100% nebudu na PC, tak též i pozítří, proto bych Vás požádal o to jestli byste nenapsala, že jste mi je dala a já odešel. Nerad bych Vás zdržoval)

pro **Kaori Senju** Mon 22 Apr - 16:41

Ale isteže... Znova som sa pousmiala a vytiahla z onej skrine zvitky s technikami, ktoré si žiadal. Prajem veľa šťastia... Myslela som tým, keď sa bude učiť. Určite nebol hlúpy a pochopil to. Zvitky som mu podala, na čo sa otočil a odišiel. S povzdychom som si sadla...Bolo na čase pripraviť sa, aby som aspoň trochu vyzerala k svetu.
Vlasy som mala ako seno. Vyzerala som fakt hrozne. Vybrala som sa do kúpeľne vedľa, ešte šťastie že tu je, nemusím tak behať do vedľajšej budovy, keď mi treba na WC. Klon šiel hneď za mnou, držiac v rukách šaty a topánky. Pozrela som sa do zrkadla a mračila sa na seba. Vzala som si od klona šaty a raz dva ich na seba navliekla. Mala som ich obzvlášť rada, nie len že boli tmavomodrej farby, cítila som sa v nich pohodlne. Narozdiel od iných, v ktorých som sa cítila ako sradinka v konzerve. Vyzula som si šľapky a obula tie topánky na vysokom opätku. Aspoň som konečne nevyzerala ako trpaslík.
Pozrela som sa opäť do zrkadla, pričom som si vzala z poličky make-up. Nikdy som sa nemaľovala, ale predsa len som si ho tu nechala pre prípad núdze. A ten práve nastal. Naniesla som si trochu make-upu na tvár, snažila som sa len zakryť kruhy pod očami. Bola som proste nevyspatá...Nakoniec som si len dala priesvitný lesk na pery a znova sa vrátila do kanclu, kde som si sadla do kresla a čakala.
//Okéy, ale...Prečo mi vykáš, OMG? xD Až taká stará nie som! xD či? xD

pro Saky Yakuga Mon 22 Apr - 16:44

//Kdo ví Kaori, kdo ví xDDDDDD

pro **Kaori Senju** Mon 22 Apr - 17:11

//Ole, nežer mi nervy! xD Takú ti dám spak ruky kres papuľu, že ti sopeľ závit do krku vyreže, ty riťoprd jeden starý zvráskavený! xD

pro Hiroshi Senju Mon 22 Apr - 17:15

//Naslááát Very Happy

pro **Hideo Hatake** Wed 1 May - 16:25

Zvuk dažďa, ktorý prisilno bubnoval na okná kancelárie Hokáge, narušil tichosť v kancelárii po podaní správy o smrti Jounina z Konohy, ľahké puf v rohu miestnosti, odkiaľ z tieňa vystúpila maskovaná osoba. Dlhá špicatá štica snehovo bielych vlasov a uhlíkovo čierne pravé oko, jediná vec na tvári nezakrytá, pomalým krokom som prešiel k stolu ku Kaori. „Volali ste?“ Spýtal som sa, po podaní správy od Anbu jednotky, akoto mne, bývalému veliteľovi Anbu, som bol konečne poslaný k Hokáge ako výpomoc pri trénovaní Genínov, k nadchádzajúcej búrke, ktorú očakávala veľká časť sveta. Pozorne som uprel oko do Kaorinej tváre, bývalí tímový partneri sa konečne po rokoch stretli. Cítiac v žalúdku miernu triašku som sa skryto pod maskou pousmial. Naša Kaori...

pro Kisuke Uchiha Wed 1 May - 17:03

Pomalu jsem dokráčel až nahoru ke kanceláři..tak jako obvykle jsem sem nespěchal. Když už jsem byl nahoře zaklepal jsem na dveře a sundal si masku tak aby věděla že to jsem opět já, doufal jsem že mě pustí s Benjirem na misi..nevěděl jsem jestli mi už důvěřuje nebo ne takže jsem nevěděl jaká je reakce a jestli ji budu muset ještě přesvědčovat, což jsem nechtěl. Byla to nuda se furt někomu prosit o důvěru.

pro Hiroshi Senju Wed 1 May - 18:07

Zničeho nic se před Kaori oběvil velký dým. Měl jsem na sobě masku a plášt. Viděl jsem tu pár lidí a jimi se v tuto chvíli moc nezajímal. Přistoupil jsem blíž ke stolu. Velmi pomalu jsem si sundal masku a podíval se spíš truchlivm výrazem v obličeji na Kaori. Je mi to moc líto...já...byl jsem neopatrý. Stále jsem měl ten výraz v obličeji, který u mě viděla jen párkrát a vždy to nebyli dobré situace. Skousl jsem zuby a zadíval jsem se do země. Jako velitel ANBU jsem sklamal na celé čáře. Toto se rozhodně nikdy nemělo stát a já byl až moc dětinský a sobecký. Podíval jsem se znovu na Kaori se skleněnýma očima. Nevěděl jsem co mám říct, protože jsem ani nemohl. Pár ANBU mi po cestě vše řeklo a já viděl tu zář na obloze co způsobili jednou technikou. Víc jsem sevřel masku ANBU až začala trošku rupat. Pak jsem jí položil na stůl. Už nemůžu dál... Podíval jsem se na ní a stéklo mi několik slzl z očí. Naa jsem považoval za svého rivala a stále toužilho překonat, byl pro mne jako bratr, kterého jsem byl schopen poznat jen na okamžit a hned byl někým, na kom mi záleželo. Já byl až moc sobecký, dětinský a choval jsem se stále jak vůl...jako dítě. Sklamal jsem...už se to víckrát nestane...Hokage-sama. Uklonil jsem se jí. Stále se tok slzl zrychloval a pak najednou ustal. Jako ANBU jsem sklamal už mnohokrát a řekl jsme si že toto je naposledy, už jsem dál nemohl. Nebyl jsem na to stavěný. Stále jsem nedokázal skrýt své city a to bylo největší chybou, jako má bezohlednost. Neměl jsem ani právo si říkat že jsem bratr Hokage, když nezvládnu zachránit ani jednoho člověka a dělám samé chyby. Zase jsem se narovnal, setřel si letmo slzy a díval jsem se na ní neutrálním výrazem.

pro **Kaori Senju** Thu 2 May - 17:51

Ako som si tak sedela v šatách a v topánkoch na vysokom opätku, čakajúc na toho, kto ma pozval na večeru, dobehol sem klon. Ktorý mi všetko oznámil...Nao je mŕtvy. Chvíľu som sa na svoj klon šokovane dívala, to snáď ani nie je pravda.
Pootvorila som ústa, prišlo mi to také...Nereálne. Chlapec, ktorý sľuboval, že nezomrie kým sa nestane Hokagom, zomrel?! So slzami v očiach som tresla s hlavou do stola a potichu vzlykala. Bolo toho na mňa veľa...
Niekto sem prišiel...Jeho hlas sa mi zdal povedomý, ale hlavu som stále nedvíhala. V tejto chvíli som sa zmohla len na jediné...Nechaj ma samotnú... Potrebovala som si to všetko v hlave urovnať...Bolo toho na mňa veľa, nevedela som zniesť tú stratu. Nao mi bol blízky, a aj keď som mu občas strelila cez papuľu, pretože ma nehorázne naštval, bol to môj žiak...Žiak, ktorý položil život za našu dedinu. Ako Hokáge.
Akonáhle sa tu objavil Hiroshi, prestala som vzlykať a zdvihla hlavu, aby som sa mu mohla pozrieť priamo do očí. Nie je to tvoja vina, Hiroshi... Bolelo ma, keď som ho videla takého...Zdrveného. Bol zo seba sklamaný, ale nemal na to dôvod. Postavila som sa, obišla stôl a objala ho. Miesto neho som mala byť mŕtva ja...Ja som mala položiť život za dedinu, nie on. Zlyhala som. Šepla som. Všetko to bola moja vina...Mala som vedieť, že to urobí...Že sa postaví vodcovi Akatsuki. Mohla som ho ochrániť.
Nesplnila som svoju prísahu...Že ochránim každého na kom mi záleží. Pustila som Hiroshiho a znova som sa mu pozrela do očí. Vždy si si dobre plnil svoju prácu, braček. Nesklamal si...Nesklamal si nikoho z nás, to ja som sklamala vás... Smutne som sa usmiala a sadla si na kraj stola.

pro Hiroshi Senju Fri 3 May - 13:01

Koukal jsem se jak se zvedla a přišla ke mě. Stejně jako ona, jsem jí i já objal a hlavu zabořil do jejich vlasů. To co říkala...bolelo mě to. V jejím obětí se můj tep srdce snížil, bylo to uklidňující, ale ona si neměla co vyčítat. Ne...Ty jsi Hokage. Lidé umírají denně, ale někdo pronikl až do Konohy a to mají na starost ANBU. To mi máme dávat pozor, zda se tu neděje něco zlého a pak informovat tebe, aby jsi zakročila. Jsme jak signál, který ti dá vždy vědět...ale já...Já ho nedal. Podíval jsem se na ní, když už seděla u stolu. Sklopil jsem skleněné oči někam do rohu a zakroutil mírně hlavou. Čhe...Dávat tu pozor na obyvatelstvo a přátele...Byla to pro mě práce, kterou jsem chtěl vždy dělat, abych se naučil ochránit ty dvě, ale když nedokážu ochránit ani to, jestli sem někdo vnikne, věděl jsem že nedokážu ani toto. Hnusil jsem se sám sobě. Stále ty dětinské činy...muselo to už nadobro přestat, musel jsem začít znovu. Podíval jsem se na toho muže předemnou. Nějak jsem ho nepoznal. Přistoupil jsem vedle ní ke stolu a položil ruku na masku. Maska se obalila dřevem, že už to vůbec nevypadalo jak maska. Zabiju je...všechny do jednoho. Koukal jsem se při tom do okna, jak venku prší. Vzal jsem masku do rukou a chvilku se na ní díval. Pak jsem jen stisknul a ona se rozpadla. Bylo to taky proto, že jsem Mokuton víc zesílil a tak to ruplo přesně v půlce.

pro **Kaori Senju** Sat 4 May - 18:10

Nechaj to už tak, proste sa to stalo a my to už nezmeníme. Povzdychla som si. Nedávala som mu to za vinu, určite nie. Otočila som sa k oknu a dívala sa na Konohu...Bola tak krásna. Je na čase usporiadať pohreb... Pohľad som stočila na Hiroshiho a povzbudivo sa usmiala.
Prakticky som svoje city vedela ovládať, alebo skôr potlačiť...Na nejaký ten čas. Naova smrť mnou pekne otriasla. Ale snažila som sa nedávať to najavo, zatiaľ sa mi to i darilo. Uprela som pohľad na oného shinobiho, ktorý tu prišiel ešte pred Hiroshim. Nedoplo mi hneď, kto to vlastne je...Až po nejakej tej chvíli sa mi tvár rozjasnila a na perách sa mi objavil malý úškrn. Hideo? Určite to bol on...

pro **Hideo Hatake** Mon 6 May - 8:26

Sám neviem aké city u mňa v túto chvíľu prebiehali. Nevedel som či plakať, či sa smiať, alebo ostať pokojný. Preto som našťastie mal masku a nikto nemohol vidieť moju ukrytú tvár plnú smútku. „Umrel ako hrdina, a položil život ako ktorýkoľvek Káge pre svoju dedinu. To bol jeho sen, a svojou smrťou si ho splnil. Umrel šťastný že pomohol okoliu a určite by nechcel aby ste kvôli nemu cítili nutnosť pomstiť sa niekomu..“ Snáď pochopia čo som tým myslel, sledujúc Hiroshiho a sklamanú Kaori. Nechcel som ju takto vidieť, perami som pohol do jemného úsmevu čo sa trochu prejavilo aj na samotnej maske, následne čoho som pristúpil. „Kaori.. Dlhá doba od Chunínskych skúšok čo? Niekto sa nám tu stal Hokágem..“ Prejavujúc záujem som trochu naklonil hlavu na znak úcty, akoby som už vtedy keď sme boli jeden tým vo vnútri čakal, že to dotiahne naozaj vysoko.

pro Hiroshi Senju Tue 7 May - 14:13

Trošku jsem se zapřemýšlel. Pak jsem ten nápad ale raději vypustil z hlavy a koukl se na oného ninju co tu byl. Pak mi do došlo, kdo to je. Kývl jsem mu na pozdrav a pak přišel blíž ke stolu a koukl se na fotky co tu měla. Každý tým se fotí a když jsem uviděl Naovu, musel jsem se pousmát. Sice se zdá že mi odešel rival, ale on tu stále byl. Cítil jsem to a proto mě to tak nějak uklidnilo. Proto mi to dodalo naději a za to jsem byl rád. Já si byl jistý že by rozhodně nechtěl viděl své přátele a sensei smutné a tak jsem se na Kaori mírně pousmál. Projel jsem všechny fotky a usmál se. Pak jsem se zapřel o stůl a nechal Hidea domluvit. Byla pravda že jsem si taky nikdy nemyslel, že tak máklá ženská jak Kaori by se stala Hokage, ale byl jsem vlastně i rád, protože jsem měl v plánu jí překonat! "Dobrá...tak kde a kdy." Povzbudivě jsem se na ní usmál. Já jí znal a věděl že ona do vše drží v sobě. Byla silná, to ano, to se musí uznat, ale já byl vždy pro to, aby žádné pocity nedržela v sobě...Maximálně svou nasranost ke mě, ale to bylo vedlejší xD. Když jsem se na ní tak chvilku koukal, rozhodl jsem se. "Jdi si odpočinout...Já se o ten pohřeb postarám." Přeci jen jsem musel akceptovat to, že to byl její žák a proto jsem se dokázal do její situace vžít a kdybych na to měl být sám, tak bych zešílel. Jí jsme to ale nechtěl udělat. Chtěl jsem být lepším bratrem, chtěl jsem jí pomoc.

pro **Kaori Senju** Tue 7 May - 20:28

Vieš, Hideo... Povzdychla som si, sadla si späť do kresla a rukou vošla do vlasov. Ale on...On bol tak mladý, mal budúcnosť pred sebou. Vieš, ako ma teraz žerie svedomie, že som mu nijako nepomohla? Pohľad som uprela na fotku, kde sa na mňa uškŕňal Nao i so Satsuki. Staré dobré časy...
Uhm, ešte teraz si na ne spomínam, ako keby to bolo včera. Mala som takú radosť, keď som zistila, že som zdedila Mokuton... Na perách sa mi objavil malý úsmev. Takú radosť, ako vtedy, som ešte nikdy neprežila...Pre mňa to bolo niečo nepredstaviteľné. Áno, ale koľko som sa na to musela nadrieť. Pousmiala som sa a naklonila hlavu na stranu. Ty sa máš tiež čím chváliť...Si jeden z najtalentovanejších shinobi vôbec... Bola to pravda, takých ľudí ako on tu nebolo veľa. Pamätám si, ako som mu to vždy závidela. Pretože v časoch, keď sme ešte boli tím, som patrila k najnetalentovanejším shinobi v dedine...
Začala som sa hrať s perom v ruke...A keď mi Hiroshi navrhol, že to on zariadil, prekvapene som sa naňho pozrela. Nie, to od teba nemôžem žiadať. Nejak to už zariadim sama...

pro **Hideo Hatake** Tue 7 May - 21:32

Pod maskou som sa zľahka pousmial, a aj napriek nej sa dalo s jasnosťou určiť, aký príjemný mám výraz tváre pod maskou. Usmievajúc sa som podišiel k nej bližšie, a položil moju pravú ruku na jej rameno. „Dala si mu ten najväčší dar.. Verila si v neho..“ Viac nebolo treba rozvádzať, každý pochopil čo som myslel. Verila v neho, a to mu dalo silu poraziť ho, pretože tá viera mu dávala silu a odvahu, jeho nezlomnú vôľu ktorú si v dedine budú dlho pamätať. „Mladý boli aj ostatný v dedine, vykúpil ich životy svojím. Jeho duch si nájde cestu do siení jeho otcov..“ Pousmial som sa naposledy, koniec depresívnym rečiam ktoré som nemal veľmi v láske. Nie po tom všetkom čo sa stalo. Prikývol som pred Hiroshim a premeral si ho pohľadom. „Tak on ma nahradil vo funkcii veliteľa Anbu jednotiek. Snáď sa ti ten job páči, uvidíme ako dlho potrvá kým tvoje city ukážu ti aká je tá práca odporná..“ Napriek tomu bol v tej funkcii lepší ako ja, možno preto som znova upriamil pozornosť na Kaori. „A celá tribúna bola prekvapená a ten výraz v Hokágeho očiach, to si asi nevidela. Cez tie slzy.. Napriek tomu, môžem v pokoji večer spávať keď viem že nám velíš ty..“ Oči som na chvíľu radostne zatvoril, aby verila že to myslím úprimne, následne čoho som ich prudko otvoril a zrak odvrátil k nebu cez okno. „Už som ti hovoril, čo robí Shinobiho silného a talentovaného.. Nie sú to jeho techniky, ani inteligencia či už nejaké Kekei Genkai..“ Začal som vetu, snáď ju dopovie. Niečo musela vedieť, ako ona verila v Naa, ja som veril v ňu. Hokáge, ktorý po dlhej dobe, ukáže svetu Konožskú ohnivú vôľu.

pro Andi Dors Mon 13 May - 15:10

Andi

Nakráčel sem si to ke kanceláři čekajíc na Kenyho který by mě měl doběhnout. V ruce sem si zatím pohrával se svou krvavě rudou růží.

pro **Saikoro** Mon 13 May - 15:23

V Konohe majú skvelý obchod s farbou. Povedal som Andimu tak tichým hlasom, že to nikto nemohol počuť okrem neho, keď som za ním dokráčal. Nekúpil som jej ani tak moc a na aké dielo to vyšlo. Pozrel som von z okna na monumenty a len sa usmial. Som zvedavý čo príde. Našije to na mňa? Alebo povie Hokage, že ich majú pomalované? Pomyslel som si a sadol si na lavičku.

pro **Kaori Senju** Mon 13 May - 15:25

Rukou som si prehrabla vlasy. Vďačne som sa pousmiala na Hidea, on vždy vedel vybrať vhodné slová a aspoň trošičku mi zlepšiť náladu.
Postavila som sa na nohy a otočila sa k oknu, odkiaľ som pozorovala dedinu. Pohľad mi padol na Hokage Monumenty...Najprv som zbledla, potom očervenela, zozelenela a nakoniec zmodrala. SAKRA, KTORÝ KRETÉN MA PREFARBIL NA ZELENOVLASÚ ŽABURINU?! Zvrieskla som naštvane, div všetky okná nepopraskali a s rukami zovretými v päsť som sa prudko otočila k Hideovi. Rýchlo som ho obišla, otvorila dvere takou silou, že sa skoro odtrhli z pántov a vyletela na chodbu, kde som si ale všimla Kisukého a nejakých ďalších dvoch chlapov. Naštvaný výraz sa mi okamžite vytratil z tváre a nahodil ho nevinný úsmev. Dobrý deň prajem! Pekne som ich pozdravila umelo sa usmievajúc. Želáte si niečo? Tvárila som sa, ako keby sa pred tým nič nestalo.

pro Andi Dors Mon 13 May - 15:55

Andi

Láskyplně jsem se usmál na Hokage a podal jí růži co jsem měl zrovna v ruce. Pro vás. Mrknul jsem na ni.
Tady Ken-chan se vám přišel představit jako nový Designér. Jehop nové dílo se nazívá nemám úctu k nikomu. Poté se k němu nakloním a začnu šeptat. Kreativně si si to posral tak se kreativně vymluv. A upozorňuju tě že pokud něco skusíš svést na mě, narvu ti růži do řiti a odpálim jí!

pro **Saikoro** Mon 13 May - 16:07

Čo vravíte na nové dielo, našej agentúry s názvom "Milujeme dúhu!"? Vedeli ste, že naše štetce dokážu čokoľvek? Len za pár dní, môže vaša dedina vyzerať pestrejšie, milšie a stať sa vďaka nám slávnou aj v inom ako vojensko-diplomatickom smere! Predniesol som hlasno úplne ako v reklame na mixér, ktorý stojí za nič, ale reklama vyzerá ako by ste si mali kúpiť jadrovú zbraň.
Keď už som to posral, tak som si to chcel posrať úplne, dúfal som trochu, že ma nevyhostia z dediny alebo nezavrú do cely, inak mi to však bolo jedno. Navyše, mohli mať trošku strpenia bol som predsa mladý genin.
Potom som takým dlhým ladným krokom posunul jednu nohu k Kaori a pritiahol sa k nej, tentokrát tichšie som povedal: A máme skvelé ceny. Pričom som na ňu žmurkol.
Čakal som poriadnu ranu, kdekoľvek, bol som na to pripravený, zlámané kosti, čokoľvek. Akurát ma trošku mrzelo, že nič z toho nemám na videu.

pro Sponsored content

Kancelář Hokage

Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage

Re: Kancelář Hokage