Anbu velitelství

Pili, podala vážně dojemnou řeč ale po slově "Odejdi" mnou zatřáslo. Když si to přeješ, dobře. Ale nezapomeň máš ode mě malou výhodu. Vyskočil sem do vzduchu, a neopovaž se umřít! vykřikl sem a zamířil se schovat někam kolem, abych mohl pomoct Pilice nebo komukoli kdo to bude potřebovat a uvidím ho.

Pousmála jsem se. "A´t shinobi, ANBU či vesničané, pořád jsou to lidé a manipulovat jimi je neomalenost a pošetilost. Každý člověk je jedinečná bytost..." zvedla jsem k němu pohled. Snad jsem si sama svými větami dodávala odvahu... "Ale v něčem máte pravdu. Jsem Kazekage a jsem za svou vesnici odpovědná. Jeli to nutné, pak tu zemřu, ale s pocitem, že jsem udělala všechno, co šlo... Sunu nikdy nezničíte, protože vždy tu budou lidé, kteří jí milují a budou jí chránit. A dokud je tu ta naděje, má smysl za ni bojovat." odvolala jsem obě loutky a složila pár pečetí. Chidori eisou.. V dlani se mi objevila modře zářící chakra. Filozofování mi nikdy nešlo..

Opět jsem si nedokázala pomoct. Musela jsem se tvářit zmateně, nedokázala jsem potlačit šok. To jsou loutky... "Chiyo-sama..." rukou jsem si zakryla ústa. Opravdu... Když jsme o tom tak přemýšlela, nikdy jsem vlastně s loutkářem nebojovala a teď mám porazit zakladatele tohoto umění?! Směšné! Opět jsem se ušklíbla. Zvedla jsem ruku a chytila jsem si ji druhou v místě zápěstí. "Působivé... opravdu jste mistrem v oboru a já mám k vám úctu. Nicméně... to bude muset stranou!"

Napřáhla jsem ruku a blesk poslala přímo na něj. Zároveń jsem druhou rukou vyvolala Sasoriho.. kdyby náhodou!

Z dálky sem sledoval jejich, no vlastně boj začínal až teď, no celé sem to sledoval s fakt velkým zájmem. Doufám, že se do toho nebudu muset zaplést protože tohle je, teda bude bitva fakt nad mou úroveň, alespoň tihle dva. Pomyslel sem si v duchu a ohlížel se jestli tu není ještě někdo kdo by potřeboval pomoct. Nezahlédl sem nikoho bezradnýho tak sem se zase zadíval na ty dva, já zakročím fakt jen kdyby šlo Pili o život. Tohle přemýšlení bylo síce trochu, teda dost zbabělé ale nemohl bych nejspíš vubdc nic udělat.

Jestli mám šanci, jsou to jedině loutky... Napadlo mě. Jediná věc, ve které jsme opravdu dobrá! Jediná věc, ve které jsem mistr! Viděla jsem jeho loutky a za mnou se znovu objevily oba stíny. Dědo, tenkrát jsi jsi jich měl taky sto... pomůže, když jich já mám sto dva..? Lehce jsem se pousmála a znovu vyvolala sto loutek, které se jako černý mrak vznášeli nad polorozpadlou Sunou.

Pořád mám dvě navíc.... dvě silné! Přestala jsem se usmívat. Hlídat najednou sto loutek nebyla žádná legrace, rukama jsem kmitala, jak o závod, aby se Sasori vlnil v rytmu mého udání. Druhou rukou jsem se soustředila na Gaaru. Pohřbít je a zničit! Gomenasai, Chiyo-sama...
Písek se nemilosrdně vrhal na Monzaemonovi loutky, obaloval je pískem a drtil na kousky dřeva.

Podceňuji, nepodceňuji... nemám co použít! Sakra! Zamračeně jsem odvolala ty zbývající loutky, které destrukci nepodlehli. Kolik toho ještě mám? Kolik toho můžu použít? Raiton! Nic jiného nemám! Zamračila jsem se.
Nechala jsem Sasoriho hák, aby se přichytil za ním, pak jsem se díky lanu přitáhla a vyletěla i s loutkou dopředu. Složila jsem pečetě na chidori. Myslím, že tohle je tvůj konec, Pilikko...

Nejak jsem se dostalk velitelstvi a uvidel Hidea a bojujici Kazekage.

Najednou se v boji něco změnilo, před Pili se objevil nějaký na první pohled asi genin, někdo ze Suny, no rozhodně se dalo znát, že to není loutka. Tohle by Pili nechtěla. Napadlo mě na co sem poskládal pečetě a vytvořil před Hideem zeď. Jelikož sem měl pořád aktivovanou techniku co mě naučil Midotsuchi (Supplementary: Flying Technique), tak když sem Hidea sebral a začal s ním utíkat do bezpečí byl lehounký. Byli sme už kousek dál, mimo nebezpečí položil sem Hidea. Co blázníš? Pili to zvládne! zeptal sem se a ohlédl se jak to vypadá.

Vybehl jsem za Soulem a hidem videl jsem co se stalo. " Promin ale tohle nevypada vubec dobre." bylo jedine co ze me vypadlo

Kdyby Soul nepoužil zeď před Hidea, pravděpodobně bych nestihla uhnout. Takhle jsem rukou narazila do zdi, která se rozpadla. "Vy pitomci, okamžitě odtud vypadněte!!" zaječela jsem naštvaně. "Já jsem cíl, ne vy! Svou vesnici ochráním i kdyby se stalo cokoliv... a teď vypadněte!!" dodala jsem a otočila se na Monzaemona. Gaara mimo hru... sakra!! Párkrát jsem se nadechla a zase vydechla. Už mi toho moc nezbývá. Složila jsem znovu pečetě na chidori a rozeběhla se proti loutce, která zablokovala Gaaru. Aspoń jednu! Volnou rukou jsem chakrová vlákna připevnila na jeho loutku.

"Sakra musim neco udelat tohle neni dobre!" A pripravoval jsemse vyrazit do utoku ale nejdrive jsem premyslel o strategii.

Yosh, jedna v tahu! Zbývá ti jich "jen" sedm! Ironický úšklebek. Objevila se u mě jedna z jeho loutek. Kruci, taijutsu mi nikdy nešlo! Dostat se pryč! Sekla mě do ramene, ale dostala jsem se dostatečně daleko. Pak už se přede mě začal stavět písek. Hideo, až tohle skončí, zmlátím tě, ty pako neposlušný!! Jestli to přežiju... Vyvolala jsem Sasoriho. Z jeho těla vyjeli vrtule, roztočili se. Zvedla jsem ho do vzduchu a obrovskou rychlostí poslala na tu rusovlasou.

Ehm, zajímavá schopnost. Vidět, že si ze suny. Řekl sem a vzlétnul. Mezitím k nám přiběhl ten druhý kluk.
Hideovi se vrátil jeho hmotnost a já přesouvajíc se kolem nepřítele háel sem kunaie tak, že by ho mohly zranit. Nakonec sem se přecejen vrátil. Tak co?

Proste ho zamestnejte tak aby me nevidel zkusim jej sejmout ze vzduchu.
Potom se kolem me zacala obalovat ma zlata cakra a temer okamzite se zformovala do podoby orla.Chakra Eagle Transform (přeměněna v čakrového orla) Temer okamzite cakrovy orel zacal mavat kridly a uz jsem byl hodne vysoko ve vzduchu. Soul musel byt asi hodne mimo jelikoz vse se stalo behem 3 sekund.