Anbu velitelství

Kdyz mi mu chytl ruku a snazil se mi ji vykroutit chtel jsem jej spoutat. ale povedlo se mu to drive nez sem vupustil bice no jelikoz me potom hned odkopl tak jsem letel nez jsem narazil do nejakych trosek.a jak pome hodil ten mec tak zemi zabodl primo do bricha. Nezabil me ale dost vaznezrnil. Bolesti jsem tam upadl do bezvedomi.

Pochopil som Midotsuchiho znamenie no počkal som na to čo spraví Mu s Jayom, nechcel som dostať ranu len tak pre nič, ten meč by totiž asi prebodol mňa. Keď Jaya odkopol zletel som k nemu a vzal ho čo najďalej od bojiska, tak aby som na boj stále videl. Začal som mu ošetrovať rany, meč z brucha som mu pre istotu vytiahol, asi by sa mu s ním žilo zle. Občas len hodil okom po tých dvoch. Midotsuchi Sunu zachrání. Pomyslel sem si a pokračoval v léčení. Když sem skončil navlhčil sem Jayovi pusu vodou a položil ho tak aby na něj nesvítilo slunce, moc by mu to asi nepomohlo.

Kdyz ze me vytahl ten mec no boleloto sice neprobodl nic zivotne doleziteho ale i tak to bylo velice bolestive. Nachvili jsem otevrel oci a snazil se zaostrit na soula ale videl jsem pouze obrys a nejasnou tvar."Kdo j........jsi? C......o..... js....i z....ac?" odpovedi na me otazky se uz ke me nedostaly upadl jsem do Komatu.

"Odlúčiť," telo uzavreté vo valci sa rozpadlo na prach, no na radosť bolo priskoro. "Dokázal zničiť takmer celú Piesočnú, ale mojej technike už uskočiť nestihol?" prach sa aj naďalej vznášal nad bojiskom, takže ak by sa rozhodol vrátiť, okamžite by som o jeho prítomnosti vedel. Vzniesol som sa bližšie k Ninj~om z Piesočnej, ktorí s ním doposiaľ bojovali, aby som im stihol v prípade útoku zabezpečiť rýchlu ochranu. Spoločne so mnou sa, samozrejme, vzniesli aj klony.

Doošetroval som Jaya a odrazu ma prekvapila čepel pri krku. Stuhol som no zachoval som si chladnú hlavu a bez pohnutia sledoval súpera. Keď sa pootočil posunul som hlavu tak aby ma nemohol jedným švyhom podrezať a pomaly poskladal pečate po ktorých som zmyzol v zemi. Stále môže zabiť Jaya, napadlo ma tak som pod zemou poskladal pečate a vytvoril klon ktorým som ho plánoval chrániť. Celá moja akcia vlastne vyzerala ako Shunshin no jutsu no bývalý ninja z Iwy mohol poznať, že to tak rozhodne neni.

Muj klon zvedl Jaye a vyskočil na strom z kterého se pak vzdálil pryč s rozkazem chránit a případně léčit. Já sám vyskočil se země někde za Midotsuchim, zdravíčko. Řekl sem prostě a připravil se na jakýkoli útok.

No, mne sa tu celkom páči, teda páčilo kým to tu nezničili. Řekl sem, a já bych spíš řekl, že oni sou tak blbý, že se zapájejí sami od sebe i proti vuli svých nadřízených, i když to je taky trochu chyba vesnice, že je pořádně nevychovali. Řekl sem dost vševedoucně, ale měl sem pravdu.

Už som to nevydržal a postavil som sa na nohy...Sunagakure moje rodné miesto...nesmie padnúť...sám som si to odsúhlasil kývnutim hlavy a rozhliadal som sa po bojisku.... chytil som si pravú ruku za lakeť a natiahol ruku do vzduchu..."Je čas to ukončiť..." povedal som pomalí a vo vzduchu sa začali formovať nejaké obrysy...

Hideo přestaň. Hned! Šeptla jsem a ruku mu strhla dolů. Když jsem ho opřela o zeď klekla jsem si před něj tak aby neviděl na bojiště. Odpočiň si slyšíš mě? Z lékárničky jsem vytáhla jednu pilulku a dala mu ji do úst mělo by mu to pomoci se rychleji dát dohromady.

Hideo... Sklopila jsem zrak nemohla jsem se dívat na to jak se ničí. Dala jsem mu radši ještě jednu pilulku a čekala až se dostaví účinky.