Země železa

myslím že jsem v tu chvíli hodně nápadně zrudla a raději jsem se k tomuhle nevyjadřovala

Mal som v úmysle opraviť ju, no napokon som si to rozmyslel.
"Pravda, nebudeme sa predsa zdržiavať na mieste ako je toto. Čo presne že to odo mňa chcete ?"

Významně jsem se podívala na Reinu. "Můžeš drahá?"

"Znáš ninju jménem Naruto Uzumaki?" zeptám se ho

Zotrel som si krvavú slzičku z oka.
Príliš to s tou technikou preháňam.
Na meno Uzumaki Naruto však okamžite nasledovala reakcia.
"Ten bezprostredný egocentrický b*stard ! Kto by ho nepoznal ? Celé tie roky sa mi v hlave neodohráva iná myšlienka, než náš smrtiaci súboj na život a na smrť !"

"Ráda vidím tvé nadšení, drahý Shinsuke, je naživu zase a budu tak hodná že tě s ním nechám na život a na smrt bojovat, ale s tím že tebe chci živého." zajiskří mi v očích "Jsme ve válce a tvé schopnosti se budou víc než hodit."

"To mám radosť. Teraz buď tej lásky a otvor mi cestu von. Potrebujem totiž ešte pred mojim útokom navštíviť isté miesto."

"CO když té lásky nebudu?" opáčím a měla jsem chuť ho provokovat ... zase

"Tak tu všetci traja skysneme nastálo," pohotovo som odpovedal.

Přišla jsem k Reině a stiskla jí rameno. Němě jsem zavrtěla hlavou a zase jí pustila.

podívala jsem se na Tsukiko, povzdychla si a vydala se ke schodišti

"že se vůbec snažim?" mrmlám si pro sebe trošku naštvaná jen lusknu prsty a draci se rozpadli

"Výborne," natešene som vybehol po schodoch.
"Čaká ma sloboda ! A čo je lepšie, aj pomsta za to, že si skapal skôr, než som ťa stačil zabiť osobne !"

"Brzdi frajere, nezapomeň kdo tě osvobodil." řekla jsem chladně a stoupala po schodech dál

Zvrtol som sa na poslednom schode a otočil tvárou k Reine.
"Nezabúdam. Ja som sa oslobodil sám pomocou svojej techniky. To, že ste sa mi sem priplietli, je už vec druhá," po odznení mojich slov som sa zaprel a urobil salto vzad. Rukou som si bol nútený zakryť oči, predsa len to už bolo iné svetlo ako doposiaľ celé tie roky v tej pochmúrnej miestnosti.

"čí to byl nápad jít pro něj?" stěžovala jsem si šeptem Tsukiko a vyšla po schodech až ke zdi přiložila jsem na něj ten diamant a zeď se otevřela prošli jsme dál a zase stoupali po schodech těsně prad hlavním vchodem ven se na něj otočím

"Jednou mě zradíš a věř mi že tě pošlu zpátky do tý díry." řeknu mu víc jak chladně a výhružně

"Drahá... bojím se, že výhružky tady nepomohou... nemá co ztratit, on může jen získat... za to my..." vzdychla jsem a následovala ji.

"Hai, hai, dievčatko. Predsa len, ako príslušníčka klanu Kana a ako žena si pre budúcnosť dôležitá," schytil som do ruky dáždnik a chystal sa na odchod.
"Ozaj, ešte jedna otázka, ak mi na ňu odpovieš, prisahám na svoje meno, že sa vrátim. Máš deti ?"

"KDo já? No´dovol v osmnácti?" uraženě se k němu obrátím a jdu k té zdi

"Vlastně jedno, ale není moje al eje ukradené a to trénuju pro pomstu." ušklíbnu se "S tvým charakterem by se třeba už konečně naučil poslouchat, občas ti ho pučím do převýchovy." dodám ještě

"V tom prípade ťa nemôžem zabiť. Údelom každičkej silnej kunoichi je priviesť na svet ešte silnejšieho shinobiho. Dúfam, že sa tak aj stane. Potom, čo zabijem Naruta, budem potrebovať schopného protivníka."
Pomocou dáždnika som vzlietol do oblakov.
"V prípade tej druhej som však schopný urobiť výnimku. Tie kamene jej nepatria, ako náhle ich získa všetky, zabijem ju a vezmem si ich od nej."
- PRESUN

Vzdychla jsem. "Já toho chlapa zabiju!" odhodila jsem si vlasy z obličeje a otočila se. "Doufám, že Naruto vyhraje!" zavrčela jsem temně a rozešla se pryč.

zachytím Tsukiko za rameno a nasměruju jína draka

"Je to drzoun, myslí si že žneský jsou jenom stroje na výrobu dětí ne?" jdu k Dagovi

"Vem nás zpět do rezidence Tsukiko, potřebuju se uklidnit." řeknu a nasednu na něj

"Není to drzou... je to ignorant!" zavrčela jsem temně a následovala ji. Posadila jsme se za ní na draka. "Jednou ho zabiju..."
/Přesun obě do Oto/

Přišel jsem do země... ale hned jsem si vytvořil pět krevních klonů...došel jsem do střediska samurajů... a vešel jsem nahoru do místnosti... kde se máme střetnout... tam mě také uvítal vůdce železného města... jeden klon usedl na místo... kde mám sedět já... dva šli ven hlídat dva hlídají toho klona co sedí na mém křesle a já jsem vyšel nahoru do věže kde jsem se usadil na křeslo kde je ještě jeden samurai... a na přístupové schodiště jsem dal několik výbušných lístků... tak abych měl kontrolu nad tím,kdo po nich vyleze...

Jako hlavní Samurai mám přehled o všem, co se tady děje. Uviděl jsem něco, co udělal nějaký muž. Zřejmě to byl některý z Kage. Příjdu k němu a zeptám se ho.
"Já jsem Mifune, generál Země Železa a předsedající Srazu Kage. Kdo jste? Rád bych vás upozornil na to, že je tohle neutrální země a tento prostor je čistě určen pro debatu pěti Kage. Je dokonale zabezpečen a Samuraiové se pohybují v určených pozicích v celém sídle."

"Jsem Tsuchikage a nevěřím ani samurajům ani ninjům ani vesničanům... a můžete si myslet co chcete,ale podle mě kagové jsou nejzáludnější lidé a podle historie vím,že zabezpečení tohoto místa nemůžu věřit..." řekl klon