Země železa

"Přes čakru se nedostane nic. Vůbec nic." ušklíbla jsem se na Rin.
Eh, jistě že to má slabinu, ale to jí nebudu říkat...

"Ale takto tomu nepomôžeme." Sledoval som veľkého hada. "Mali by sme skôr chrániť Hokageho."

Vyměnil jsem si s ní zpět své tělo. Reina narazila do čakrové sítě a opět v mém těle jsem dopadl tvrdě před Mizukage.

Viděla jsem, jak Inoka padá na zem. Běhm mžiku jsem vytáhla svitek, kousla se do prstu a něco na svitek napsala. Pak jsem vyvolala tykev. Zvedla jsem ruku a písek z tykve doslova vyletěl. Zachytil Inokovo nehybné tělo v letu a položil ho na zem. To bylo Tak-tak!

Opět jsem zkoncentrovala čakru a předala spravedlivý díl Juukenu i Reině.
Hmmm... jen blbněte...

Nemohla jsem nic dělat, tak jsem jen navedla svého hada, který teď sklonil hlavu nad tělo Yamanaky, kterého předtím shodil ze hřbetu draka.
Otevřel tlamu a chystal se ho sežrat.
Moje oči jasně říkali, že to i udělá pokud nevrátí Raikageho Byakuugan a nenechají nás jít.

Díky Inoko.
Odskočil jsem k Mikomi a vyhrnul jsem si svou pravou ruku. Začal jsem sundávat pečetě.
"Uzavři Reinu do sítě."

Aspoň sa zbavím hada... Pripravil som si v rýchlosti pečate: "Kaze no Yaiba!" Veternou čepeľou som presekol hada na niekoľkých miestach.

Had se začal svíjet, ale výsledkem bylo jen to, že čelisti sklaply a Yamanaka nemohl být uzavřený mezi nimi schopný boje, i když mrtví také nebyl a zbytek těla rozbořil stěny místnosti. Pak se vypařil.

Znovu jsem zkoncentrovala čakru tak, aby mohla Reina propadnout do sítě a poté jsem ji znovu uzavřela. Síť se tedy o něco zvětšila.
Tohle vyžaduje perfektní soustředění...

"A teď ty." Soustředil jsem se na mysl Rin.
Odteď budeš sloužit nám. Vrať Inoku, zab Reinu a pak Raikageho.

Několika skoky jsem se dostala na střechu budovy. Složila jsem pečetě.
,,Hyouton: Hyourou no jutsu!" drak začal zamrzat. Ještě než zamrzl celý, odrazila jsem se a rozmáchla se kosou, ze které vyšlehla má čakra. Drak se tímto rozpadl a já doskočila zpátky na střechu a vydýchávala se. Ksooo..pitomá pečeť!!

Reina-sama..
Sledovala jsem, jak se síť začíná zvětšovat. Rychle jsem Reinu chytila za zápěstí a strhla blíž k sobě. Pak už nebylo kam ustupovat, tak jsem jen doufala, že větší už dosah chakrové sítě není.

Najednou se v mé mysli něco pohnulo.
Zatraceně...
Klesla jsem vedle Reiny a Raikageho a držela se za hlavu.
Pak jsem cítila, jak padáme na zem.

To nie je dobré! Pozrel som sa na hada. Ak použijem techniku veternej čepele môžem zraniť aj Yamanaku.

Tak co se mnou je?

Zrušil jsem Iluzi.
"Myslím, že bude dobré, když odejdete. Setkáme se na bojišti."

Yamanaka Inoka napsal:Tak co se mnou je?

Já nevím, byl jsi před Mizukage, Yoko tě chytila do písku, sežral had... moc věcí najednou xD

Kso..
Zaklela jsem a Inoku v bezvědomí i na písku stáhla dolů, položila jsem ho do středu síně a rozmýšlela nad tím, jak pomoct těm nahoře.

(Můj had tě skoro sežral. Rozhodně zkousnul. Takže jed a asi jsi v bezvědomí.)

Třásla jsem se.
Nevěřím, že by nás opravdu pustil...
Vstala jsem a doklopýtala k Raikagemu.
Vypadal, že nevnímá, obvaz měl prosáklý krví.

"Způsobili jste tady pěkný zmatek!!"

Vrátil som sa na svoje miesto a s napätím som sledoval Hokageho súboj.

(Nepodíval ses, protože zmizel. Chce to číst příspěvky)

Seskočil jsem dolů ke Kage. Udělal jsem pečetě, vzal si katanu a probodl se.

Krystal mě zranil, Inoka to nestihl.

Rin Kagayaki napsal:(Nepodíval ses, protože zmizel. Chce to číst příspěvky)

(Prepáč, je to tu neprehľadné.)

Chytila jsem se levou rukou za pečeť a namáhavě se postavila. Sledovala jsem všechno kolem. Vypadá to, že je po všem...Takže bude válka..Přesně, jak jsem čekala.. Zhluboka jsem se nadechovala a stejně tak i vydechovala a seskočila zpátky dolů, kde jsem sjela zády po robořené zdi na zem.