Kancelář Hokage

V plášti opretí o stenu som čakal na jediného človeka a to bol ten čo sa nazýval Hokage. Povzdychol som si a ma chvíľu som privrel oči a snažil som sa zaspať.

Po nějakém čase jsem se dostal konečně k velké budově nacházející se kousek od vytesaných hlav všech Hokagů,které tu kdy vládli,či vládnou.Dlouho jsem tu nebyl..Ale nezměnilo se to tu.Pozvedl jsem hlavu a podíval se směrem k momumentům.Po několika desítkách kroků jsem s mírným nádechem vstoupil dovnitř velké budovy.Zaklapl jsem za sebou dveře a po točitých schodech se dostal až k Hokageho kanceláři.Po nějaké době rozmýšlení jsem si sedl na jednu z laviček,nadzvedl si havraně černý plášť a opřel si hlavu o studenou zeď,ignorovajíc dalšího ninju nedaleko ode mne.

Po tom, co jsem prohledala půlku Knohy jsem ho konečně našla právě v této budově. Kdyby mě dokázalo něco vytočit, asi by to bylo tohle. Idiote! Tvářila jsem se však dál v pohodičce a klidu, došla až k němu a sedla si. Sklonila jsem hlavu až těsně k němu, aby mě nikdo nemohl slyšet. "Zbláznil jsi se..?" zacukrovala jsem s úsměvem, ale můj pohled jasně naznačoval, že ho brzo zabiju! Nakráčet si přímo k Hokagemu!

''Myslím že ne'',řekl jsem a provokativně se zazubil,přičemž jsem ji lehce poplácal po tváři.Postavil jsem se na nohy a podíval se na ní.''Tak jdeme?''Řekl jsem a udělal pár kroků směrem ke dveřím.

Zabiju ho! "Hai." usmála jsem se mile a vstala taky. Usmála jsem se ještě na toho kluka, co naštěstí spal a vydala se za Akim. "Jsi baka! To jako myslíš, že nakráčíš přímo do kanceláře a dál jako.. co?!" vrčela jsem tiše. Neměla jsem ráda tyhle akce, já nejlépe všechno naplánovala, promyslela a pak šla na jistotu.

''Ztratila jsi se,byla nuda tak jsem šel zabít Hokageho..Boj s Hokagem by mohl být legrace,i když ne taková jako boj s tebou..Když pak tak krásně ležíš na zemi.''Uculil jsem se, když jsme prošli dveřmi na noční světlo.''takže..Kam teď?''

Pohodila jsem zpurně hlavou. Na tohle už ti nenaletím, Uchiho! "Myslíš, že bys tak lehce zabil Hokageho, když jsem tě dostala já..?" ušklbíla jsem se drze a pozvedla obočí, až se ztratilo v záplavě vlasů. Musela jsem si přece rýpnout taky! "Kam..? Nemám tušení... Konohu už si moc nepamatuji... změnila se za ty roky, co jsem tu nebyla.." zamyšleně jsem hlěděla do ulice.

''Ta prohra byla přes to příjemnější,než výhra'',dodal jsem a porozhlédl se kolem.''nějaké místo..Na spaní.Nechám se tebou vést'',ušklíbl jsem se a podíval se na ni.''Nějaké peníze mám.Mohl bych ti i něco koupit.''Vyplázl jsem na ní jazyk.

Pousmála jsem se. "Měl by jsi se naučit lichotit dáme, tohle není kdo ví co!" ušklíbla jsem ho a za rukáv ho táhla ulicí. "Vypadám, že si nemám za co nakoupit..?" ušklíbla jsem se znovu. Vážně se snažíš být milý..? Roztomilé...
Táhla jsem ho směrem k monumentům."Snad ti nebude vadit spát venku.. hvězdičky svítí, větřík fouká, teplo... neměl by jsi si na nic stěžovat." zasmála jsem se.

Poslouchal sem příchod jedné a následne i druhé osoby. Hoc v miestnosti bolo ticho ani ich šepkanie som nepočul. No zjavne to nemalo byť pre moje uši. A i kdyby jejich starosti mne nezajímali. Odrazil sem se od steny a vykročil som preč. Tu mi zrejme ruže neporastú... pomyslel som si a bol som rozhodnutí opustiť dedinu.

-Presun

Dorazil som do kancelárie Hokageho kde som sa zastavil pred jeho dverami na ktoré som zaklopal . Dúfal som že tu bude ak nie nechal by som tu list a šiel preč.
Potreboval som zájsť hlavne do tej knižnice .

Posadila jsem se na lavičku před kanceláří a čekala až Ryuujiho pustí do kanceláře. Nepotřebovala jsem tam jít s ním. Rozhlížela jsem se po budově a srovnávala ji s budovou Mizukage.

Stál som tu docela dlho preto som nalepil list od Miukage .

Spoiler:

Potom som sa otočil a šiel som si sadnúť k Yuki mal som v pláne ešte chvíľu počkať a až potom ísť ."Hmm asi tu nikto nieje ale list tu nechám ... čo premyslela si si čo by si chcela v knižnici v konohe nájsť ?"

Myslím, že všechno co jsem potřebovala jsem si našla už v té naší, ale porozhlédnout se můžu. Usmála jsem se na něj a položila si hlavu na jeho rameno.

Jednou rukou som ju objal okolo pása a nechal ju u mňa ."Tak ... ja si tu práveže potrebujem niečo nájsť preto sme vlastne popravde tu .. " Povedal som jej a vôbec som sa ešte nikam neponáhľal dúfal som že príde Hokage.

Takže počkáme nebo jdeme do knihovny? Měla jsem v tom teď trochu zmatek a chtěla si to ujasnit.

"Tak mám v pláne tam ísť lenže by som rád dal ten list osobne mám troška dilemu."Povedal som zo smiechom .A potom sa pomaly postavil . "Vieš čo radšej poďme .. "

Tak dobře. Vstala jsem z lavičky a protáhla se po cestě jsem byla dost unavená, ale sama bych se tu na lavičce nudila.

/presun

(přesun)

Twiky


Už z dálky šlo vidět malé skákající něco lesklé modravé barvy mířící přímo ke kanceláři. V tmě si toho moc neuvědomoval a pokud tu někdo byl, tak si ho ani nevšiml. Z pusy vyvrhl malý vzkaz a s těmito myšlenkami jej podstrčil přes malou škvírku pod dveřmi.

Spoiler:

Snad se na ně nebude moc zlobit... probesklo mu hlavou a vzkaz nechal tam, kde je a bez jakéhokoliv otálení zamířil přímo k bráně.

(Přesun)

Na Yuusukem jsem zastavila před budovou a slezla z něho. "Yosh... jdeme si pro misi..." zašklíbla jsem se a podrbala ho za ušima. Společně jsme poté vešli do budovy a zamířili si to k tabuli s misi. "Hmmmm.... tak co říkáš Kagayami..?" zeptala jsem se a přitom neodtrhla oči od tabule.

Udýchaně jsem doběhla za Hikari. Došli jsme k tabuli, na které bylo mnoho misí. ,, Hmmm..." mnula jsem si bradu. ,, Nevím... co ty?" kroužila jsem divoce po tabuli očima. Najednou jsem se přistihla, jak myslím o všech těch věcech, které si budu moct za peníze za misi koupit.

Pobaveně jsem ji pozorovala, jak je udýchaná. Z nějakého neznámého důvodu mě to rozveselovalo. "Uhm... " poškrábala jsem se na hlavě. "Co říkáš na tuhle?" ukázala jsem na jednu misi. Peníze za ni byly slušné a když jsem pomyslela na to, že je to těžší mise a dostanu o to víc peněz. Najednou jako kdybych byla v ráji....