First topic message reminder :

"Notáááák o co ti de ?!" začal jsem přemýšlet jak jí ze sebe sundat

Naníííííí?! zreval som a aj napriek tomu že som bol s čakrou na dne, vyskočil som na nohy ako splašený. Nechápal som tomu, prečo to robia.
Ak to chápem, tak hlavný rod ovláda vedľajší? spýtal som sa z náznakmi hnevu v hlase. A môžu si z vami robiť čo chcú? teraz to už neboli náznaky, to by vycítil aj hluchý.

''Podivná nabídka od někoho co mě naprosto ignoruje'',řekl jsem vytočeně a začal co nejvíce tlačit rukama do země abych se alespoň dostal na kolena.

Sedla jsem si na větev a nohy spustila dolů, začala jsem s nimi ve vzduchu houpat sem a tam.
Černé šlahounky se rozdělily a začaly ho obalovat ještě víc. Chvíli jsem přemýšlela jestli to mám udělat nebo ne a nakonec jsem natáhla ruku přede mě a lehce jí začala posouvat dolů. Šlahounky začaly postupně těžknout aby se nemohl zvednout.

Hideo! Nechaj to tak...S pečaťou som sa už zmierila. A keď mi budeš do toho hučať, tak ťa nebudem trénovať Varovne som zdvihla jeden prst a vražedne sa naňho pozrela.

Zaškúlil som obe oči na prst a poslušne som sa posadil, k tomu som jej prihodil psie oči. Už budem dobrý Fu-senpaí. usmial som sa.

Spokojne som sa usmiala No vidíš, že sa to dá! Postavila som sa čelom k stromu a znova som juukenom trafila tak, že som ho prelomila napoly. Tak, ako ma to učil môj ocko...

Chvilku jsem se snažil s tím bojovat ale poznal jsem že to nemá konce.Naprosto jsem sklidnil své pohyby a pozvedl svou hlavu abych jí viděl.''Pusť mě'',skousl jsem si ret a přestal se úplně hýbat.

Jakmile se přestal hýbat dala jsem dlaň o ještě o kousek dolů aby neměl nejmenší šanci.
"Proč? Nenechám tě jen tak odejít..."
Dál jsem seděla na stromě a houpala nohama, ruku jsem měla nataženou před sebou kdyby bylo potřeba.

Ostal som poslušne sedieť a pozoroval ju. Pri pohľade na zlomený strom som však kľudný nebol. Úplne som zbledol a zhrozene som sa pozeral na strom. Ksakru... keby že som vedel čo dokážeš, nikdy by som ťa neprovokoval. zašomral som si popod nos, aby to počula len Fu.

Hlasne som sa začala smiať a dobre, že som sa nezvalila na zem a nezačala sa váľať od smiechu. Po hodnej chvíli som prestala a vážne sa pozrela na Hidea Musím sa už naučiť novú techniku a už zrejme viem akú uškrnula som sa.

A ja len dúfam, že nebudem testovací panák. ešte viac som zbledol. Myslím že je čas naučiť sa niečo. pomyslel som si v duchu.

''Hmm..Budeš mě tu držet celou noc?''Sykl jsem a opřel si čelo o studenou zem.''Proč?Proč mě prostě nenecháš jít..''

Jasné že nebudeš...Tá technika je obranná... pokrčila som ramenami.

"Klidně...já to vydržím, nebo tě prostě dám do vězení za pokus o zradu"
Pokrčila jsem rameny a pohodlněji jsem si sedla na větvi.
"Stejně bych řekla že dojde na to vězení jelikož nemám nekonečnou chakru..."
Poznamenala jsem a zívla.
ehm...nemyslela jsem si že budeš sama od sebe taková...
Co se ti zas nelíbí? to mám koukat jako někdo zrazuje Konohu?
Ne ne to ne...jen jsem z tebe v šoku...

''Ujišťuju tě že do vězení jít nehodlám'',usmál jsem se a zapátral jsem pod pláštěm,dokud jsem nezjistil že mám stvrdlé ruce.Do háje..Nemohl jsem vzít Kunai,který bych použil k případné sebevraždě.''Raději mě zabi než abys mě dala do vězení''

No veľmi ma to neukľudnilo. Mne by tiež trebalo začať trénovať niečo väčšie ako chodenie po stromoch a po vode. Postavil som sa. Ale najprv potrebujem vysvetlenie tej manipulácie.. konečne som sa usmial a vrátila sa mi moja farba pleti. Senpai... dodal som.

Omluvně jsem se usmála a vytvořila klona který seskočil na zem a rozeběhl se pryč.
"Obávám se, že budeš muset."
Čekala jsem než můj klon přivede Anbu.

Obal který jsem měl na rukách náhle skrystalizoval a začal praskat,počemž jsem měl ruce volné.Dotkl jsem se šlahounů,které jelikož jsou hmotné také začali krystalizovat a po lusknutí praskli.Hned nato vyjely čtyři velké krystaly,jeden předemnou jeden za mnou a dva po stranách.''Arigato''mšpitl jsem a propadl se do země,počemž jsem zmizel.Doton Morugakagure no jutsu-

Trochu mě překvapovalo že na to přišel až teď. Stoupla jsem si a seskočila na zem.
"Takže tu máme dalšího nukenina..."
Podrbala jsem se na hlavě a koukla se na Daichiho, už zase mohl mluvit.
"Musím to jít nahlásit tak jestli chceš zajdi do sídla"
Podala jsem mu malou mapku která ho měla nasměrovat do opuštěného sídla a zamířila pryč.
(Přesun)

Kľúč nie je v tom, kto má koľko čakry, ale v tom, či je schopný dostatočne ju ovládať. Každý má čakru, ale iba skúsený ninja ju dokáže správne formovať a manipulovať s ňou, ako napríklad Hyuuga členovia. Musíš získavať čakru z buniek tela, mysle a vedomia, potom ju zmiešať dohromady. Množstvo čakry sa líši v závislosti od typu techniky, ktorú chce ninja použiť. Inými slovami, ak ninja použije viac alebo menej čakry, ako je potrebné, technika bude málo efektívna alebo sa nevytvorí vôbec. Okrem toho, aj keď je ninja schopný správne formovať čakru, ale nevie s ňou dobre manipulovať, buď technika nevyjde alebo nebude dosť efektívna, akoby mala. Plytvanie čakrou vytvorí aj slabé stránky, napríklad predčasnú únavu, čo by sa mohlo stať obrovskou výhodou pre tvojho súpera.
Všeobecné tréningové metódy pre zlepšenie koncentrácie a manipulovania čakry je koncentrácia listu, lezenie po strome a chodenie po vode. A my teraz využijeme tu koncentráciu listu ukončila som moje dlhé vysvetľovanie. Takto ma to aspoň učil ocko. Natiahla som sa k jednému stromu a odtrhla som list. Položila som ho na Hideovo čelo A teraz sa snaž udržať list na čele tak, že všetku čakru koncentruješ do čela a do listu. pousmiala som sa a otočila sa Idem do Hyuuga štvrte, za chvíľku som tu... a odkráčala som (presun)

Už po prvej vete som prestal chápať. Nechápavo som sa na ňu pozrel. He?! Tým že mi položila list na čelo, tým mi veľa nepomohla. A k tomu aj odišla. Po chvíli sa mi to podarilo. A teraz čo? spýtal som sa, ale to už odišla. Pekne... poznamenal som a hodil sa na zem. Chvíľu som pozoroval oblaky, ale to bolo príliš nudné, takže som bol nútený trénovať.
Zvislo nadol som sa postavil na vetvu stromu, ako netopier a snažil som sa udržať list na čele.

Vrátila som sa k jazeru celá natešená, že sa konečne naučím niečo nové. Videla som Hidea poveseného na strome a radšej som ho nerušila. Viem, že to je nudný tréning, ale musí niečím začať. Roztvorila som zvitok a sadla som si pod strom. Hmmm...Bude zaujímavé sa to učiť, môžem rovno začať.....Zaujímavá to technika Shugo Hakke Rokujuuyonshou...Dobre, môžem začať, aj keď ruka na tom nie je práve najlepšie...A tiež nemám práve najviac čakry...Nevadí Pozrela som sa na ruku, na ktorej bola malá, ale dosť bolestivá popálenina. Vstala som zo zeme a ako to písalo vo zvitku som začala. Zatvorila som oči a aktivovala som byakugan...


Ale nedarilo sa mi to. Vytvorila som miesto toho nejaké somariny, takže som to skúšala znova a znova.

Pootvoril som jedno oko a všimol si, že sa jej niečo nepodarilo. Fu... ako si hovorila, skúšaj a prídeš na to. usmial som sa a znova sa pustil do tréningu.

Povzdychla som si, lebo som si dala na chvíľu oddych Prídem na to...Dúfam, že to zvládnem Nadýchla som sa a znova som začala. S rovnakým výsledkom, ako predtým. Musím tomu prísť na koreň,

Silno som sa sústredil na lístok, ale mal som už sto chutí ho vyhodiť. Sústredil som do lístku čakru čím dlhšie, tým viac a viac čakry.