Tréninková hala

First topic message reminder :

Takže.. tady můžeme trénovat^^ xD

"Ani ne.." Odpověděla jsem, a musela lehce pozvednout koutky úst. To by mě zajímalo.. Tu myšlenku jsem nedokončila, jen jsem vytáhla z brašničky dva listy. Každému jsem jeden podala. Byl na ní obrázek rostliny.
"Jak víte, Sunagakure také není ve vytváření jedů pozadu, naši loutkaři mají ve svých loutkách ty nejlepší jedy ze všech, ovšem jedna rostlinka jim chybí a to je právě tahle. Nepotřebujete znát jméno, chci jen, aby jste mi jí přinesli. Řeknu vám k tomu jen jediné.. Ta rostlina je jen JEDNA a roste v poušti, neřeknu vám přesně kde" Dodala jsem, čekala jsem reakce typu, to je jednoduché, ovšem..
"Ale.. Jak dobře víte, všechno má nějaký háček.." Dodala jsem. "Ten úkol jsem vám zadala speciálně proto, protože to je taková.. vstupní zkouška. Za prvé - Rostlina je jen jedna. Za druhé - z toho logicky vyplývá, že ji získá jen jeden z vás. Ten, kdo mi ji přinese jako první, toho čeká odměna. Budu se naplno věnovat jeho tréninku, doporučím ho na chunninské zkoušky a pomůžu mu s čímkoliv bude chtít, ale ten kdo prohraje.." Odmlčela jsem se a významně si je prohlédla. "Toho postihne trest a nedoporučím ho na chunninské zkoušky. Bez návrhu vašeho senseie se účastnit nemůžete.." Dodala jsem zcela vážně. "Máte na to od teď dvě hodiny, rostlinku mi přinesete k bráně Suny, kde na vás budu čekat. Předem vás upozorňuji. Stále budu sledovat vás a vaše počínání, a pamatujte si. Poušť není místo na dětské hry.." Dodala jsem chladně a čekala na jejich reakce.

Tse ale toto je docela podlá úloha ... keby som sa s tým tak trochu nezkamarátil tak by sme sa pozabíjali a až potom to priniesli .
Pousmial som sa .
"Tak môžme ísť na to ?
Proste celá púšť a nájsť tú rastlinku ?"

Zkontroloval jsem si vybaveni v brasne a poradne si rostlinu vryl do pameti. Takze jen jeden zvytezi, ze??? No nebude to konec sveta, kdyz to nebudu ja. Zkousky se delaji i v jinych vesnicich nez v SUNE... popral jsem Shirovi hodne stesti a vyrazil s nim do pouste...

Zákeřně jsme se pousmála. Zřejmě zatím nic nepochopily, uvidíme.. Znovu jsme tu myšlenku nechaalplavat.
"Můžete jít, dvě hodiny.." Upozornila jsem je, jakmile jsme zjistila, že odešli, šla jsem taky. Přece je nenechám bez dozoru.
(Přesun)

Vyletel som na oblohu a tiež po tom ako som mu poprial som zmizol tiež .

Dorazil som do tréningovej haly a začal som si zrovna precvičovať techniku čo mi ukázal otec .

Přišel jsem ke treninkové hale a začal trenovat a ruzně kombinovat jutsu.
(Dneska uz tu nebudu a az do svrtku tu mozna nebudu ale mozna se tu dostanu )

Ani jsem nevěděl jak, ale víceméně jsem se doplazil před tréninkovou halu. Už jsem, ale nemohl a tak jsem se opřel o schody, Z nosu mě tekla stále krev a já byl celý zakrvácený. Ta tržná rána nad okem taky nevypadala vůbec dobře. Byl jsem i hodně odraný a na jednom oko měl monokl a všude po obličeji malé řezné rány a podlitiny. Po těle šli vidět velká rudá jelita a nebo prostě švihy, které byli tak silné, že se vydraly kůži do masy. Všude jsem měl také modřiny a fialovou napuchlou kůži. Byl jsem v otřesným stavu a jen sípavě dýchal. Z pusy mě vytékala krev a dokonce jsem měl podezření i na pár zlomených žeber, při čemž jedno mi asi něco uvnitř propíchlo. Jediné, co vypadalo celkem v pořádku, byla moje loutkářská levá ruka a pravá noha, které byli nerozeznatelné od skutečných končetin. Viděl jsem trochu rozmlženě. Chtěl jsem si jen trochu odpočinout, abych se pak mohl nějak ošetřit.

Priletel jsem do haly a uvidel jsem tezce zraneneho kluka hned jsem k nemu doletel... Co se ti stalo??? Kdo te takhle zridil??? Pojd se mnou hned do nemocnice. Musi te osetrit a mozna mas i nejaka vnitrni zraneni...

Jen jsem ho chytil za ruku a otočil se na něj."N-ne...do n-nemocnice ne-nemůžu...p-prosím...n-nenos mě t-tam...o-oni by to z-zjistili..." On teď nemohl vědět o čem mluvím, ale bylo to pro mě hodně důležité.

Kdo je on... pokud to muzu vedet... Pokud nechces aby to vedeli tak jim muzem rict, ze jsem te nasel v pousti u Suny zraneho a ty muzes delat, ze si stratil... treba pamet... Jeste nez jsem domluvil uvedl jsem ho do stavu bez tize a nechal ho v leze vzletnout... Potom jsem okolo nej upravil gravitaci tak, abych zastavil dalsi krvaceni...

"J-já...spadl jsem ze schodů..." Zalhal jsem a tato výmluva byla dost ubohá. Věděl jsem, že mi to asi nespolkne, ale otce by za toto jistě zavřeli a to jsem nemohl dopustit. I přes všechno si to nezasloužil.

Došla jsem do tréninkové haly a porozhlédla se, jestli tu jsou i mí studenti. Měli by tu být. Pár známých tváří jsem zahlédla, no nato jsem si všimla Taschera ve vzduchu. Nepatrně jsem se zemračila. Přišla jsem k nim blíž a zjistila, že ten chlapec, Fu to byl, je silně zraněný. Taschera jsem zpražila pohledem alá jestli v tom máš zase prsty, tak si mě nepřej a pak se jich zeptala. "Co jste tu.. Co se stalo?" Vychrlila sem na ně pomatenější otázku.

Ja som bol opodiaľ a sústredil som sa na svoj tréning .

Jen jsem se podíval na Yoko."N-nic...j-jen jsem s-spadl ze s-schodů..."
Pokusil jsem se to ještě zamluvit.

Tak ty si spadl ze shodu??? rekl jsem ironicky pobavenym hlasem Tak to si nejmene musel proletet celou zbrojnici a kazda zbran te pretahla dvakrat... rekl jsem ve vtipu. Tohle je tak uboha vymluva, ze to nezbasti ani semilni starena... Neboj necham si to pro sebe, tak mi pravdu bez strachu rekni... nahle se u nas objevila Yoko... Za koho me mas??? Myslel jsem, ze uz ve me mas alespon trochu duvery od doby co se zname... Nejmin bys mela vedet, ze se slabymi shinobi nezahazuju... Nic proti tobe... ale jak se vlastne jmenujes ???

Neměl jsem teď vůbec sílu mu už nějak odporovat nebo na jeho poznámky reagovat. Budu mít možnost mu pak ukázat, že taky něco umím..."O-otec..." Byla to jediné, co jsem k tomu řekl. Potom jsem se jen pokusil o úsměv."F-fujin...S-surashi..."

Překvapeně jsem je oba pozorovala. "Otec? Spadl ze schodů? Taschere, nechtěla jsem tě nějak urazit, zjišťovala jsem, co se stalo.." Dodala jsem a pak se k němu nahnula.
"Ukaž mi ty rány.." Řekla jsem, trochu zamračeně. "Nelíbí se mi to, co říkáš na milé doktory v pláštích a nemocnici?" Navrhla jsem mu.

Trochu vystrašeně jsem se na ni podíval."P-prosím....h-hlavně to n-ne...oni by z-zjistil od č-čeho to m-mám. Pak by o-otce z-zavřeli...p-prosím...n-nezaslouží si t-to...."

Otočila jsem se na Taschera a pousmála se. "Věřím ti.." Dodala jsem. "Věřím každému ze svého týmu, potřebovala jsem se jen ujistit.." Dodala jsem a pak se otočila na Fujina.
"Uklidni se, do nemocnice nepůjdeme, ale musím tě ošetřit. Nejsem medik ninja a u sebe nemám potřebné věci.." Zamumlala jsem. "Čím vším tě.. bil?" Zeptala jsem se, když jsem si dala dvě a dvě dohromady. Pozorovala jsem podlitiny, natrhlé obočí i monokla a vše okolo. "No, musím tě aspoň vyšetřit. Taschere, prosím pomoc mu vstát. Pár věcí mám doma.." Dodala jsem.

Nechtěl sjem o tom mluvit, ale musel jsem jí to říct."Pěsti, zeď, zem, prut, nohy..." Řekl jsem jí to v pořadí jak to proběhlo. Už jsem se trochu uklidnil, když jsem věděl, že do nemocnice nepůjdeme.

nehal jsem ho vzletnout v leze a s nim i Yoko jsem nechal levitovat.. Cim driv budem u tebe doma tim lepe ne ??? Budes mi muset ukazat cestu... spolecne jsme opustili halu a leteli k Yoko domu... (presun)

Nemal som v pláne túto noc vôbec spať .
Trénoval som novú techniku ktorú som chcel čo najskôr zvládnuť .