Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Hokage Konohy:

Assasine, mohl bys prosím vydat nějakou vyhlášku, která zakáže volné zdobení ulic? Hrozí nebezpečí úrazu zamotání, do řetězu.
Jak jsem řekla, jsem ráda, že mi nic takového neděláme. Ještě abychom si dávali dárky k Vánocům.
Odfrkla si a zakroutila hlavou.
Pak se obrátila ke mě. Mám pro tebe zprávu. Omezila myšlenkovou konverzaci jen na nás dvě.
Zpozorněla jsem. Ve zkratce mi všechno řekla.
,,Hokage-dono, budu muset odejít. Brzy se vrátím a dořešíme tu věc. Nashledanou.''
Lehce jsem se uklonila, než jsem se rozpadla na lístky irisu. (přesun)

zaklopal som do senseiovej kanecelarie a cakal som

Šla jsem chodbou ke kanceláři Hokageho.
,,Zdravím,'' s úsměvem jsem kývla na kluka, který stál přede dveřmi.
V náručí jsem stále držela zraněného kocoura. ,,Cos to vyváděl, povíš mi to?''
On však jenom naklonil hlavu a zamňoukal.

prišiel som a podišiel k tsukikahe-sama a povedal Dobrý deň Tsukikage-sama neruším ?

Otočila jsem se k Takasimovi.
,,Ne...jistě, že ne. Jak dopadla zkouška v Kemono no sato?'' Usmála jsem se.

pousmial som sa a povedal Prešiel som a ktomu dodal a Vy sa máte jak Tsukikage-sama ?

,,Dobře. Hmm...'' Něco mě napadlo. Sáhla jsem do vnitřní kapsy pláště a vytáhla složený papír. ,,Co bys řekl na takový malý úkol? Měl bys to zvládnout. Jenom v okolí Tsuki nasbíráš pár bylinek. Můžeš to brát jako misi.''
Podala jsem mu papír se seznamem bylin.

konečne neaká zábava pomyslel som si Hai a kam vám to mám potom doniesť ? spítal som sa

,,Dej mi to pak před kancelář, ano?'' Usmála jsem se.

Hai zobral som si papier a odišil (presun )

"Tak já jdu za prací.." vzal jsem si nádobu s Hachibim a odešel.

Vešla jsem do kanceláře a krátce kývla na Shi, která se rozvalovala na zemi kousem od stolu.
Tak kdepak máme lékárničku?
Kocoura jsem opatrně postavila na stůl.
Tady. Usmála jsem se a sundala ji ze stěny.
,,Tak se ukaž, ty šikulo.''
Snad si nejdeš hrát na doktorku. Shi si pobaveně odfrkla.
Kušuj. Ušklíbla jsem se a vytáhla jsem potřebné vybavení.
Nejdřív jsem ranku vydesinfikovala a pak stáhla obvazem.
Následně jsem kocoura vzala do náručí. ,,Příště buď opatrnější, ano?'' Pohladila jsem ho na hlavě a kočka souhlasně zamňoukala.
Posadila jsem se do křesla Hokageho a otočila se na výhled na Konohu. Dobře...tohle místo určitě má svá positiva...

Vypadá to že tu Sensei není... pomyslím si a vydám se pryč. (přesun)

Jeden motýl se dotřepotal až do kanceláře Hokageho. Být moýl bylo výhodné, například jste se vešel do díry pode dveřmi. Bylo štěstí, že to byl přece jen motýlí sumon. Znamenalo to, že měl nějakou iteligenci. Stejně jako to malé hejno, ve které letěl najít Tsukikage a od kterého se - pro jistotu - jako dalších pět motýlů oddělil a letěl jinam než do Tsuki. Konec konců, Tsukikage také pořád nebyla ve vesnici. Věděl, že je tady, už když vlétnul do vesnice. To byla výhoda toho být velmi dobrým senzorem. Dosedl na kličku u okna, z kterého se dívala a párkrát zavřel a znovu otevřel křídla. Pak promluvil. Znělo to jako hlas, ale ne takový, jaký by jste čekali od motýla. Nebol to žádný pištivý hlásek. Spíš hlas dospělé ženy, který jakoby se spíše ozýval od nikud, ikdyž dozajista zněl ze směru, kterým seděl motýl.
"Tsukikage-sama, Ex má problémy."
Nebyl zvyklí na to jednat s lidmi a tak ani příliš nespěchal s podáváním informací.

Hlas matýla mne okamžitě probral z jakého si tranzu. Zamrkala jsem se a zaostřila.
,,Cože?'' Zamračila jsem se, když mi došel význam jeho slov.
,,Kde? A kdo?'' Postavila jsem se. Kocout, jenž mi seděl na klíně a spokojeně klimbal pohoršeně zamňoukal.
Pohladila jsem ho po hlavě a postavila na stůl.

Motýl
Vznesl se do vzduchu a usedl jí na rameno. Na dovolení nečekal.
"Na místě, které dřív bylo z údolím konce. Bojuje s bratrem vašeho zástupce. A ten se na to dívá spolu s ještě jedním Uchichou. Zatím, naštěstí, jinak by byl dávno mrtvý. Přišli spolu. Když jsme odlétaly, objevil se tam ještě jeden maskovaný Uchicha a jakýsi neznámi shinobi," vychrlil ze sebe nečekaně rychle všechny informace.

,,Nawaki...'' procedila jsem skrz zaťaté zuby. ,,To ti nedaruju!''
Otočila jsem se a vydala několk krátkých rozkazů.
,,Shi, jdeme. Ty,'' podívala jsem se na kocoura, ,,zůstaň tady a když přijde Hokage, nějak mu dej vědět, kde jsme.''
Hned na to jsem se rozpadla na lístky irisu a Shi zmizela v obláčku kouře. (přesun)

vosiel som dnu tu sensei neni tak idem a dobri den pozdravil sa dame ktora uz vonku ma oslovila som Sarutobi hizashi vnuk konohamaruho

Se Shi jsme dorazily do kanceláře. Hokage tam nebyl.
Unaveně jsem se svezla do rohu, nohy jsem si přitáhla k tělu, objala jsem je rukama a hlavu jsem položila na kolena.
Shi si lehla vedle mě, nohy složila pod sebe, aby se jí dobře leželo a zavřela oči.
Kdyby někdo přišel a nijak zvlášť se nerozhlížel po místnosti, ani by si nevšiml, že tu jsme.
Povzdechla jsem si a doufala, že Hokage brzy přijde.

rozhliadol som sa a vsimol som si tam neaku zenu [color=yellow]DOBRI DEN[/color]

Konečně jsem došla před kage budovu a vítězoslavně se usmála.
Vešla jsem a došla před dveře kanceláře.
Tak se ohlásím a jde se jíst
Zaťukala jsem a čekala na vyzvání.

Došel jsem až před kancelář, ale už před ní někdo stál. ,,Ehm, zdravím." Jen tak jsem tam stál a civěl na ní. Viděl jsem, nebo neviděl?

Dokráčal som za Seitom zo svojimi pochúťkami. Sadol som si na lavičku a pred seba si rozložil pekne ako to má byť a všetko skontroloval Wasabi oriešky, Dango, Sushi a ešte zopár sladkostí. ,,Zdravím,, letmo som pozdravil len kvôli tomu že pozdravil aj Seito a tak tam zrejme niekto bol.
S chuťou a pomaly som sa do toho pustil pekne jedno po druhom čiže najprv sladkosti...

"Zdravím"
Odpověděla jsem a otočila se s úsměvem na něj.
Hele...pamatuješ si aspoň lidi se kterýma se znáš?
Rok je dlouhá doba... všichni se změnili a já je hned nepoznám! Ted mi dej pokoj ať si můžu vzpomenout

,,Vás jsem tu ještě neviděl, myslím." Usmál jsem se a natáhl k ní ruku. ,,Seito jest mé jméno." Ze slušnosti se radši představím.