Hřbitov

Po chvíľke som cintorín opustil.
(Presun)

Zmateně jsem se rozhlížela po prázdném hřbitově. To už všichni odešli? Marně jsem hledala černovlásku, ale nebyla nikde kam jsme se podívala. Znovu jsem byla sama. A to jsem si myslela, že se vrátíme do Suny. Takhle jí budu muset zase hledat..
"Ksoo.." Zaklela jsem a nakopla jsem kamínek stojící mi v cestě. Došla jsem až k brance, kterou jsem otevřela a vyšla jsem ven, znovu do ruchu této velké vesnice..

*stál sem u stěny vedle brány a díval se na Yoku a její smutný výraz*
*heh, tohle je jinchuuriky shukaku??taková malá a neviná......když už přemýšlím o jinchuurikech*
"KAM ZMIZEL MŮJ SENSEI??!!"
*zařkičel sem přes celý hřbitov*

Prechádzala som sa pomedzi hrobami až som narazila na meno Tsukiko. Kľakla som si k nemu a pomodlila sa. Musíme zájsť do Suny Haji, nájsť Chiyo-baasama
Tá babka ktorá NÁM dala život...?
Hai..Chiyo-baasama nám dala život...

Položila jsem květiny na náhrobní kámen. Podívala jsem se na Yuuki.

"Shizuka-chan..." poviem do ticha. "Ideme....?" spýtam sa.

Kývla jsem hlavou na souhlas. Ruku jsem ji položila na rameno. Společně jsme vyšly.

(Presun, Ulica)

(přesun)

Pomalým krokem jsem dorazila na hřbitov. Zamrazilo mne, když jsem prošla brankou. Polkla jsem na sucho a vydala se k hrobu Tsukiko a Kosukeho. Věděla jsem, že je uctí na místech pro Kage a hrdiny.
Přejela jsem rukou náhrobek Tsukiko.
,,Omlouvám se, že jsem Vás neuctila se všemi, ale něco neodkladného mě zdrželo..Tsukiko-sama, arigatou za vše, co jste pro nás udělala. Jen díky Vám, tu stále jsme. Jen díky Vám nepadl svět Shinobi..." zahleděla jsem se na květiny, které u náhrobku ležely. ,,Žádné přednášky, já vím, já vím..Zkrátka a jednoduše. Dómó arigatou gozaimasu!" poklonila jsem se a oči se mi zaleskly. Položila jsem bílou lilii vedle ostatních a přešla ke Kosukeho hrobu.
,,Kosuke-san.." šeptla jsem. Odmlčela jsem se a dívala se na jeho jméno, vyryté na náhrobku. ,,Arigatou za Vaši záchranu. Bez Vás bych to nezvládla. Byl jste a stále jste a zůstanete pravým ninjou a hrdinou s ohnivou vůlí Konohagakure no sato." usmála jsem se a nechala stéci několik slz. Položila jsem na jeho hrob též bílou lilii a pousmála se a vydala jsem se z hřbitova pryč.

POložil jsem ruku na zem a přivolal hada, který šel vzít DNA SHizune. Chvíli jsem počkal, a pak mi vlezl opět do rukávu.
Přišel jsem do temné uličky a přivolal jednoho vězně.
"CO po mě chceš?!" zakřičel.
Had mi podal DNA Shizune a já začal rituál.
"Nesnáším tohle jutsu. Kuchiyose: Edo tensei." Vězen zakřičel a změnil se v Shizune.
"Omlouvám se, Shizune-san."

"Hmm?" Zamrkala jsem překvapeně.
Ještě před chvílí, jsem byla..
Zakourtila jsem hlavou a rozhlédla jsem se.
Byla jsem ve svém těle, cítila jsem se živě..Co se stalo?
Pohlédla jsem na mladíka přede mnou a zamračila jsem se.
"Kdo jsi? Ale spíše mám lepší otázku.. Co tady dělám?"

"Jsem Nanadaime Hokage. Přivolal jsem Vás nechutnou technikou, Edo tensei, Odpusťte Shizune...Konoha potřebuje vaši pomoc, je tu i Tsunade-sama." mírně jsem se uklonil a zahleděl se do jejích očích.
"Akatsuki unesla Nagata, Nagato byl taky oživen a ve službách Konohy. Itachi, který byl rovněž oživen je před sídlem akatsuki, potřebuju tam poslat někoho schopného. Použili bariéru pěti pečetí."

Snažila jsem se dané informace vstřebávat. Bylo to těžké.
Edo tensei, Tsunade žije, Nagato a Itachi také? Všechno je jinak než bývalo.. Nová generace, nová síla.. Co všechno se ještě dozvím?
"Hokage-sama, omlouvám se za mé nezdvořilé chování.." Lehce jsem se poklonila a pak jsem si chvilku pohrávala s možnými odpovědi na jeho mě podané informace. Po chvilce jsem konečně dodala. "Je jasné, že pokud se Akatsuki zmocnila Ngaata chtějí jediné.. Jeho rinnegan, ale to už dávno víte, že? Mým přáním a povinností je a bylo vždy Konohu chránit, pokud je to možné pomohu vám i dnes. Bariéra pěti pečetí? Kolik ninjů tam z vaší vesnice je? Nemyslím si, že by bylo rozumné bariéru prolomit, Nevíme jak jsou Akatsuki silní ani kdo je sjednotil.. Tohle se mi vůbec nelíbí Hokage-sama, ale hned se vydám na cestu. Půjdu sama nebo s někým z vesnice? Svět Shinobi se jistě trochu změnil, potřebovala bych někoho kdo by mě tam dostal, i Akatsuki sídlo nebude tam kde bývalo. Chtěla bych od vás veškeré informace, kteér máte.."
Promnula jsem si zamyšleně spánky a pak jsem dodala.
"Mohla bych si později promluvit s Tsunade-sama?" Zeptala jsem se Hokageho a upřeně jsem se na něj zadívala.

"Uff." usmál jsem se. Ulevilo se mi, že Shizune vyhověla a zůstala tady.
"Samozřejmě že chtějí rinnegan. Máme podezření, že ho unesl orochimaru, ale ten nemá takovou sílu. Pak se objevil děd s sharinganem. Kyuubi totiž útočil na vesnici a zdělil mi tuhle informaci. Půjdete tam s Futoshim Hyuugou, on tam bude coby dub. samozřejmě že můžete ji vidět." usmál jsem se znovu. Tak, tohle bychom už měli.
"Půjdeme?" otočil jsem se a zamířil si to do Senju čtvrti.

"Samozřejmě.." Konečně jsem se trošku uvolnila a usmála jsem se. Stále mi hlavou vrtaly ty infromace. Byla jsem hodně překvpaená.
"Orochimaru žije? Ten prohnilý had? Děd s Sharinganem.. Pokud by Orochimaru někoho oživil stejně jako jsem byla oživená já mohl by to být skoro kdokoliv.. Potřebujeme nějakou stopu. Musím se Tsunade-sama zeptat na její názor a probrat všechny možnosti.. I když.. Kdo ví, jestli se i v této době neobjevi nějaký jiný děd s Sharinganem? Ale schopnost vyvolat Kyuubiho nám zúžuje výběr.
"Pff.." Oddechla jsem si. Tolik přemýšlení na jeden den. Byla jsem celkem pomalejší, tak jsem popoběhla, abych Hokageho dohnala. Zajímalo mě, jak se vesnice změnila.. Jak se ninjové změnili..
Pohlédla jsem na muže.
Tak tohle je nový Hokage. Zajímavé.. Určitě bude mít výborné schopnosti..Další důvod proč mluvit s Tsunade..
Sama pro sebe jsem se usmála. Pak jsme se přemístili.
(Přesun)

Přišel jsem a hledal jsem hrob Sakury. Po chvíli jsem ji našel. Začal jsem kopat do té doby než jsem ji nevytáhnul. Tohle mě snad nikdy nenapadlo že budu dělat. Fuj. Pobral jsem nějaké DNA a zakopal ji zpátky. Poté jsem se vydal za Assasinem k vězení.(přesun)

Celou vesnicí se linou smuteční tóny Gief and sorrow.
Já s ANBU, kteří nesou rakev vcházím na hřbitov a ani nečekám moc lidí. Jdeme k velké otevřené a už vykopané díře v zemi. Anbu zapustí rakev do země.
"Naomi...Tak odlišní, jako naší rodiče..avšak něco málo v tobě z nás bylo. Nakonec jsi přece jenom měla Ohnivou vůli. Nezáleží na tom, jak shinobi žije, ale na tom, jak umře...Budeš mi chybět..Naše dětství, bylo krásné, avšak, měla jsi velkou touhu po moci. Naomi, uvidíme se po.." oči mi zalily slzy, pozoroval jsem její černou rakev..

Naomi... velkou touhu po moci. Skoro mě děsí jak jsme si v tomhle podobné. Nedokázala jsem odlepit oči od rakve a pořád před sebou živě viděla její pomlácené tělo. Aniž bych chtěla, začala jsem rychle mrkat, protože se všechno kolem mě rozmazalo.

Byla jiná než jsem si myslela. A nikdy už se jí nemůžu omluvit... promiň Naomi...

Jen jsem v průvodu stál a pozoroval. *Hokage i Mikomi jsou vážně zničení*
Podíval jsem se na rakev a věnoval pár chvil ticha.

Mlčky jsem přišel a postavil se kousek dále a poslouchal jsem hudbu a slova.

přišel jsem pomalu k pohřbu
musel to být někdo známý je tu celkem dost lidí
výjmečně jsem si sundal mou čepici a pomalu jsem přišel k davu truchlících lidí, spozoroval jsem Mikomi a trochu jsem se přiblížil k ní avšak nic jsem neříkal a vzdával jsem mým mlčením čest ninjovi který se nacházel v rakvi

hoooooooodně v pozadí se obejví černý obrys dlouhovlasé ženy a pozoruje dění na hřbitově

Gentoshin no jutsu

Je to škoda /potichu/

"Naomi..." naposledy jsem se na ní ohlédl a pokynul ANBU, aby její tělo ponořili do země. Dělali pečetě a zasypala rakev Zemina. Pak další ANBu udělal pečetě a objevil se náhrobek.
"Zbohem." otočím se na podpatku a pomalu odcházím.

*Hm.. Těžko říct jaká byla.*
Otočím se a odcházím zpět na cvičiště.
.Přesun.