Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Najednou to ustalo. Otevřela jsem oči a zhluboka dýchala. Zkrs ANBU masku jsem se podívala na toho kluka.
Arigato.... vydechla jsem a pak se pomalu postavila. Očima jsem hodnotila situaci.

,,Fajn. Konečně je mimo." Otočil jsem se a rozhodl se, že pomůžu z posledních sil kamene ještě Mikomi v boji. Probleskl jsem se blíže k nim a poskládal pečetě. Chidori eisou. Namířil jsem kopí na Fukushiho.

Otočil jsem se.Měla by jsi zůstat nachvíli mimo souboj. řeknu.Trošku mě ty obvazy kolem břicha už škrtili.

Najednou všechno zmizelo a já byl normálně na ulici.* Co??Konec?Jak to? * pomyslel jsem si a rozhlédl jsem se kolem.Sanbi byl zřejmě už uzemněn nadobro a viděl jsem že to zřejmě udělal Nandaime.* Co jsme mohli čekat od Hokageho , že? * pomyslel jsem si a usmál jsem se.Viděl jsem že Mikomi bojuje s nějakým někým co ovládá nějaké kostky.Teď sledoval jí , takže jsem doufal že si mne nevšimne , avšak pak se začaly tvořit krátery.Nějak jsem to ustál a byl jsem na několik metrů od něj a zřejmě si mě pořád nevšiml.* Dobrá příležitost si vyzkoušet novou techniku.... * pomyslel jsem si , ale to už na něj mířilo bleskové kopí , tak jsem raději počkal protože jsem se nechtěl dostat do rány.

Odfrkla jsem si.
Prdlačky, nedostala jsem se tak daleko díky tomu, že bych zevlovala.
Upřeně jsem pozorovala toho druhého člena mého klanu a přemýšlela, jak zjistit polohu té pravé škeble.

(pardon, žádného genjutsu jsem si nevšimla, protože nestíhám číst všechno xD takže nějak navážu)

Když jsem se rozkoukala, seděla jsem v kráteru po Kaitenu a nechápala, co se stalo. Jako kdybych se právě probudila z nějakého snu. V tom se však v zemi začaly tvořit krátery. Začala jsem od nich uskakovat a hledala pevnou půdu pod nohama. Bohužel jsem se tím i vzdalovala od zdroje těchto prasklin.

Hele vím jaké to je když si myslíš,že máš hodně sil,ale pak se to zvrtne. řeknu.

Vyplivl jsem zemního klona, který to schytal místo mě. Já se skutálel na bok a položil ruku na zem.
"Kajuugan no jutsu!" země začala praskat a měnit se v tvrdý kámen. Měl jsem v úmyslu ho chytit a hodit na ně.

Eh.. hee.. eh.. č.. čo robíš ? spýtala sa Yuji stále s úsmevom. Tá Baka totiž všetko brala ako hru. J..já taky nemám a nechcu ! odpovedala ešte a ja som spozornila až vtedy. Snáď.. ma nechce zabiť.. prebehlo mi hlavou a následne som rýchlo priskočila k Yuji, nechcela ma však pustiť dnu.. teda do mňa.. Dúfala som že to dopadne dobre, nechcela som skončiť s dierou v bruchu alebo hrudi.

Poskládal jsem pečetě a položil ruce na zem. Raiton: Jibashi. Elektřinu jsem poslal po zemi směrem k němu.

Vykašlala jsem se na něj. Už jsem ho zkrátka vůbec neposlouchala. Stejně to nechápal. Bylo jedno, jestli jsem byla silná, nebo ne, prostě jsem v takových chvílích nemohla jen tak sedět na zadku. Nakonec jsem našla způsob jak pomoci. Zhluboka jsem se nadechla.
Kirisame se dá kontrolovat, ale v takovém počtu lidí to bude těžké. Zajistit, aby spojencům techniky nerušilo ale nepřátelům ano bude chtít stoprocentní koncentraci.
Zavřela jsem oči a poskládala pečetě začalo lehce mrholit. Otevřela jsem je a soustředila jsem se na to, aby Kirisame působilo jen na nepřátele. Bylo to složité, ale šlo to.

Pořád jsem stál za tím ninjou a vážně si mně asi nevšiml což byla moje výhoda.Ze země se vytvořil velký kámen a vypadalo to že ho snad vytáhne a hodí na ně.To byla má šance.Kolem rukou se mi vytvořila vrstva Raiotnu a já si naposledy zkontroloval svůj cíl.Rozběhl jsem se na něj." Raigeki: Rokujūyon Shō " zašeptal jsem a nabil jsem do něj všech 64 úderů Raitonem (Fukushi).Pokud se nevyhnul nebo nějak neubránil tak by neměl být schopný pohybu.

Přišel jsem nenápadně k jedné dosud stojící budově a díval se na tu paseku kterou tady ti nukenini a shinobi z Konohy dělali.
V duchu jsem tleskal nukeninum, protože dokázali z ninjů Konohy udělat pandu hlupáků. Navíc jsem byl taky neregistrovaný nukenin, který měl prozatím neprůstřelné krytí jako vyslanec Suny.
Opřel jsem se o zeď budovy a byl skryt ve stínu.

Mezitím jsem se uklidila kamsi bokem, abych nebyla tak na ráně. Byakuganem jsem sledovala svého nepřítele a usmívala se. Skvěle Seito, skvěle Katashi. Když si vzájemně vypomůžeme, tak to zvládneme. Skryla jsem se na střechu jednoho z domů a čekala, zda nebude někde potřeba má pomoc.

Skočil jsem blíž k nim a dopadl jsem až k nějaké jounince(Mikomi) Můžu nějak pomoct? zeptám se a usměju se

Had udělal puf a já se zvedl ze země.
"Takhle se mi líbíš," ušklíbl jsem se a přešel k Sanbimu. Porozhlédl jsem se kolem. Byl to dost velký chaos..Už by měli končit.

Nasadil jsem si masku jako stejně jako měl Kakashi a probleskl na střechu budovy, kde jsem viděl Shewa. Když jsem se za nimi nečekaně objevil, zeptal jsem se pobaveným hlasem.
Copak to tu máte za párty? Celkem živo. ()

(Obávám se, že tvůj odraz zrušilo mé Kirisame xD)

Sepjala jsem dlaně a jenom kolem sebe a Shewa utvořila chakrovou síť.
"Nevím jestli jsi slepý, nebo tupý, ale nějací magoři ničí Konohu. Pokud se ti to zdá jako párty, dej si na mě panáka. V tom kráteru támhle stával bar." ucedila jsem sarkasticky.

Panebože. Pak si všimnu nějaké sítě. Hej co to je?

Takže, takhle mě doběhli lidé z Konohy. Všechno, co jsem dneska udělal nic nezabralo..
Technika Katashiho zabrala, odhodil mě při posledním úderu a já se z toho dlouho vzpamatovával.
Naposledy jsem soustředil zbytky své čakry.

" Hmmm...zajímavé...takže se dokážeš i léčit.... " vydal jsem ze sebe zamyšleně a vytáhl několik senbonů které jsem napustil Raitonem.Hodil jsem je do různých míst.Většina skončila v rukou a nohou ale 2 byly v oblasti srdce.

No pokud to přežiješ, tak tě na panáka klidně i pozvu. Pokud tedy máte i jiné bary, ale teď už vážně.
Odmlčel jsem se.
Měli k útoku nukenini nějaký důvod, nebo je zase jednou svrběli prsty.
Usmál jsem se pod maskou.
Chcete nějak pomoci? Přeci jen jste spojenci Suny.