Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

Keď som z tréningom skončil tak som bol celkom unavený a hladný, tak som sa pobral domov (Presun)

Prešiel som z dediny smerom na trénovaciu plochu mal som dosť dobrú náladu aj keď som bol asi chorý menšia horúčka ktorá ma chytala vždy v takéto ročne obdobie lenže mne bola ukradnutá doma som už byť nechcel.
Začal som vytvárať pečate .
Pečate ktoré by mali privolať draka no v tom som ruky spojil doslova som sa teraz akokeby spojil z drakom moje oči zmenili vzhľad okolo mňa bol oheň moje telo aj sila sa zvýšila bol som pripravený ju vyškúšať .

V tom ma ale pichlo v hlave a drak sa ozval XD že keď bolí hlava mňa nemám ho privolávať lebo to prejde aj naňho tak nakoniec som sa pustil do samostatného tréningu bez toho .

Objevila jsem se na místě, kde jsem trávila mnoho času. Sama jsem nevěděla co mě pořád nutí zlepšovat se a nepolevit. Chystám se snad na náročný souboj? Ne... možná je to jen nějaká špatná předtucha.



Protáhla jsem se a začala útočit na figuríny, které stály všude kolem. Bylo jich zhruba patnáct a snažila jsem se v co nejrychlejším čase všechny zasáhnout do pomyslného srdce. Byla jsem však příliš roztěkaná a tak jsem pět z nich zasáhla nepřesně.
A kdyby se hýbaly a útočily... byla bych na tom ještě hůř.

Ten pocit, který jsem měla, byl stejný jako tenkrát, při incidentu v Lese smrti. Moje mysl byla nejasná, rozostřená a zmatená, má síla se tak snižovala. Zamračila jsem se. Pak že je shinobi jen nástroj bez emocí! Jak by to všechno bylo jednoduché.
Něco mi schází, a já to něco najdu. Ale jak?

Oči jsem upřela do dálky několika kilometrů a viděla spoustu chaker, ale žádná z nich nebyla ta, kterou jsem si přála najít.

Aj keď tu Mikomi bola dlho jej pach sa ku mne dovial až o niečo neskoršie keďže som ju zaregistroval až teraz nevedel som či tu je ale mala by preto som sa rozhodol že ju pôjdem aspoň pozdraviť .
Netrvalo a bol som už bližšie podišiel som k nej .
"Zdravíím tak čo ako sa darí ?"

Přestala jsem pátrat po jehle v kupce sena a dala si menší pohov.
"Zdravím, dá se to, ale už bylo líp. Co u tebe? Něco nového?"

Všimnu si nějaké shinobi(Mikomi),ale na toho druhého jsem neviděl.Pouze jsem na ně kývl a šel dál.Začnu trénovat.Začnu mlátit do panáků a to všechno i přes bolest té ruky kterou mi zašili.Nebylo to vůbec příjemné když jsem měl tu ruku.Já musím zesílit! vykřiknu.Shikakyu no Jutsu!

Spoiler:

Kinomaru mi skočí na záda.Juujin Bunshin!

Spoiler:

Gatsuuga!

Spoiler:

Jakmile jsem Gatsuugu udělal tak potom jsem dopadl na nohy.Byl jsem hrozně udejchaný.Zřejmě jsem to neměl dělat ruka se mi rozpárala a obvaz kterým jsem měl obvázanou dlaň tak byl celý od krve.Spadl jsem na kolena a držel si tu ruku.Po chvíli jsem spadl na zem.

"Tak ja mám docela dobrú náladu aj keď vlastne čože sa stalo keď už bolo aj lepšie ?
Či to skôr len taká nálada ?"
Opýtal som sa a prezrel si ju

Velmi pomalým krokem jsem došla na tréninkové místnosti. Proč?
Nikdo netušil, kde zase Hokageho máme. A já ho potřebovala najít. Hned.
Vprostřed chůze se mi zatočila hlava. Šla jsem dál.
"Neviděli jste... Hokageho?" optala jsem se přítomných a přitom jsem ani netušila, kdo přede mnou stojí.
"Musím.... Podat hlášení... Hned." v očích se mi blesklo naprosté zmatení než jsem se znovu skácela k zemi. Opřela jsem se dlaněmi a se skloněnou hlavou prudce dýchala. Neodpočívala jsem ani v nemocnici a chakrové pilulky také nic nezachránily.

Ako Shijin prehovorila pozrel som k nej už v tedy sa mi akosi nezdala v poriadku.
V tom spadla na zem tak som k nej hneď priskočil.
Pomohol som jej posadiť sa .
"Shijin si v poriadku ?
Čože sa stalo ?"
Nevidel som ju dlho to bola pravda ale teraz som bol rád že som ju videl len som o ňu teraz mal strach lebo som nevedel čo robila .

Chvíli jsem kolem sebe neslyšela nic než šum. Chtěla jsem se postavit, ale klesla jsem zpátky na zem. Dívala jsem se přímo na něj, ale až po chvíli se mi rozmazaný obraz zase vrátil do normálu.
"Ryuuji..." měla jsem pocit, že na mne právě spadlo stokilové závaží.
"Já... Hai." zapřela jsem se a postavila. Měla jsem zvláštně nepříjemný pocit, v hlavě mi tepalo, ale mohla jsem i stát.
"Je to jen vyčerpání." dodala jsem rychle.

Ja som radšej stál u nej bližšie aby náhodou nespadla .
"Mala by si si ísť odpočinúť ... alebo ísť do nemocnice lebo sa ti niečo stane ...
Prečo vlastne hľadáš Hokageho ?"
Opýtal som sa nakoniec aj keď ma viac zaujímalo či je v poriadku ona no predsa len som chcel vedieť čo sa deje

Věnovala jsem mu mírný úsměv a zavrtěla hlavou.
"Nemám čas odpočívat. Tohle je důležité. Hokage-sama odvedl Reinu a dobrovolně do vesnice. Jenže nějakému mne neznámému Uchihovi se ji podařilo dostat a unesl ji. Nawaki a Seito šli za mnou, já byla hned u toho... Ale nedokázala jsem porazit Susano..." povzdechla jsem. Pořád jsem měla před očima jak ji praštil do týlu a odnášel. Byla nepřítel, ale tohle...
"Bojoval proti nám nějaký chlápek s kosou, pomalovaný jakousi barvou.... Snad válečnými symboly. Vypadal jako zvíře. Potom Ruki a Tatsuo... Taková malá, velmi malá dívka. Celé její tělo však zářilo jakýmsi bílým plamenem. Řítila se proti nám jako kdyby nás chtěla zabít. A samozřejmě bývalý Raikage... Myslím, že se jmenoval Everest." zamyslela jsem se.
"Myslela jsem, že je dávno mrtvý. Žádal někoho.... Říkal mu Mounth... O chakru a najednou jí měl zase dost." odevzdaně jsem povzdechla.
"Dostala jsem nás přes chakrové vrány k bráně Konohy... A pak už jsem se vzbudila až v nemocnici." ničilo mne, že jsem si nic nepamatovala.

Byl jsem kousek od nich z ruky mi teklo víc a víc krve,ale vztal jsem.Chlápek se susano? Chlápek s kosou?Tatsuo?Ruki? pomyslím si.Bolest jsem nedával znát.Kdo je Tatsuo a Ruki? zeptám se Shijin.

"Ty raději ani neposlouchej." odvětila jsem k Shewovi. "Není to tvá starost a zbytečně bysme měli práci s tvým zachraňováním. Ani ninja s S-rankem by proti všem dohromady možná jen tak lehce nestačil."
Na Ryuujiho jsem se podívala s úsměvem.
"Uhmm... Hai... Arigatogozaimasu." úlevně jsem vydechla a trochu rychleji než normálně jsem se posadila. Delší stání mi už od rána nedělalo dobře stejně jako pohyb.

Neodpověděla jste mi. řeknu trochu naštvaně.Kdo je Tatsuo a Ruki?

"Nejsem zavázána ti odpovídat a to, o čem jsem mluvila nebylo určeno tobě." zavrčela jsem podrážděně.

Tak mi nezbývá nic jiného než si to zjistit od někoho jiného. řeknu naštvaně.

"Daj si prosímťa odchod a nechaj ju napokoji ak si si nevšimol nieje v najlepšom stave aby sa tu hádala z individuom ako ty ... "
Poviem a kľaknem si k nej .
Ešte predtým vytvorím klony ktoré sa rozbehli po dedine .
"Nevšímaj si ho radšej .... "
Poviem k Shijin .

"Aha! A kdo to řekne třináctiletému Chuuninovi, který bůh ví jakou náhodou udělal Chuuninské zkoušky, he?" rozčileně mi blesklo v očích.
Nechtěla jsem být tvrdá.. Ale pokud mu mám zabránit v blbostech, bude mě muset přestat brát za vzor. Nemám na výběr.
Pak jsem se pousmála.
"To je v pořádku, Ryuuji. Jsem v pořádku." drobným gestem jsem naznačila, ať si sedne vedle mě.

Podíval jsem se docela naštvaně na ně.Potom jsem šel od nich a začal znovu cvičit a to i přes bolest té ruky.Po chvíli příjdu k jednomu stromu a začnu do něj mlátit pěstmi.

Sadol som si teda vedľa nej a mne sa aj tak nezdalo žeby bola úplne v poriadku veď pred chvíľou tu skoro odpadla .
"Jeden z mojích klonou je už v kanceláárii ak sa tam hokage dostaví budeme o tom hneď vedieť .
No a pre príšte už pôjdem stebou len tak ťa už teraz samú nepustím ."
Poviem presvedčene .

Opřela jsem se a doslova se mu schoulila do náruče.
Takový styl odpočinku mi zcela vyhovoval.
"Já vím... Ale... Ani to by to nezměnilo. Byli moc silní." povzdechla jsem.

Mam nápad řeknu a běžel jsem pryč.(přesun)

"TO je možno pravda no aj tak by to bolo lepšie keby tam bolo o jedného naviac ... "
Mne to nerobilo problém ju takto u seba držať .
"Teraz ale na to radšej nemysli ale aj tak si potom stojíím za svojím odpor je teraz pekne v tabu dobre ?"