Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

ked som sa rano zobudil bol som taký unavení včerajším treninkom lezenia po stromu tak som začal opet koncentrovat čakru

Prišiel som na svoje oblúbené miestečko sadol som si pod strom a pozoroval ludí naokolo.

Probudila jsem se. Naklonila jsem hlavu na stranu a kupodivu jsem spatřila Nawakiho.
Usmála jsem se.
,,Přišel sis zatrénovat?'' Zavolala jsem na něj, i když v leže a s leopardí hlavou na břiše to nebylo moc lehké.

"Nie len tak tu ležím...a premýšlam"

Kota došel k Takasimovy.
Fajn, nech toho a dej si pauzu. Možná by ses měl jít vyspat domů.
Tenshi mezitím vstal a doběhl k Nawakimu. Lehl si vedle něj a hlavou mu začal šťouchat do hrudi.

"Dobre kedy mam zasa dojsť a kam" z jeho hlasu bolo lachko poznat že to je otázka

Kota natáhl čumák k zemi a v obláčku kouře se před ním objevily dva svitky.
Katon: Housenka no Jutsu a Katon: Goukakyuu no Jutsu.
Nauč se teorii, praxe bude příště.
Přijď, až to budeš umět.

Takasimo so zobral svitky a vraví "Dakujem"presun

Prišiel a povedal sám pre seba dneska budem trénovat do večera techniku KATON:Goukakyuu no Jutsu a začal trénovať

večer som si povedal že budem cez noc trénovat opeť Katon Goukakyuu no Jutsu

dneska mám dosť povedal si a odišiel si a odišiel

Našla jsem si klidné místo, kde mě nikdo nerušil. Krátce jsem se protáhla a trénovala údery a kopy s tím rozdílem, že jsem tak dělala mnohem pomalejšími a táhlými pohyby. Bylo to tak těžší a namáhavější. Když jsem měla pocit, že jsem se dost zahřála, rozhodla jsem se zrychlit. Figuríny byly až příliš lákavé a bezbranné.



Dívala jsem se jak ten ubohý panáček letí do dálky a litovala, že mi to tak dobře nejde i s problematickými nukeniny.

Prišiel a začal trénovať Katon: Goukakyuu no Jutsu a trénoval celú Noc

"Byakugan a juuken. Opravdu skvělé taijutsu. Už tomu konečně rozumím, tolikrát jsem bojoval s Hyuuga členy a nikdy to opravdu nechápal," našel jsem si Mikomi a s úsměvem ji řekl. Okolo klapky na oku jsem měl vystouplé žilky.

Otočila jsem se za povědomým hlasem a pousmála se.
"A teď už chápete? Musí to asi být docela nezvyk tak najednou..." zamyslela jsem se. Už se mu podařilo byakugan aktivovat? Možná pro něj budou následující dny plné objevů... možná toho uvidí i více než si bude přát...

Vstala jsem a zamířila jsem zpět do své kanceláře. (přesun)

"Ano, už to chápu. Je to všechno jiné, všechno. Lidé na ulici, máte pocit, jako kdybyste jim viděla přímo do duše. Nebo barva jejich čaker," nemohl jsem přestat obdivovat Byakugan. Opravdu boží stvoření.

"A časem se to bude zlepšovat. Uvidíte pořád víc." pousmála jsem se. Přece mu nemůžu říct, že to bude pořád horší... Člověk si musí dát pozor kam kouká...

"To zní zajímavě, hm, mohl bych se naučit, některé vaše pohyby, aby mi byl Byakugan trochu víc prospěšnější i v praxi?" vyslovil jsem otázku, která mě upřímně zajímala.

"Určitě ano. Ráda vám pomůžu." pravila jsem a v ruce vytvořila základ pro juuken. Hanzou ho mohl díky svému novému oku vidět. Z prostředníčku a ukazováčku mi vedly dvě slabé linky chakry, které se spojovaly ve špičku. Tak vznikal můj juuken.
"Všechna naše jutsu jsou o ovládání a tvarování chakry, což nám umožňuje právě byakugan. Je nějaká technika, o kterou máte vysloveně zájem?"

"Myslím, že by stačil juuken a 32 úderů. Pochybuju, že se zmůžu na víc.." byakuganem jsem si prohlédl jak tvaruje čakru. Tvarování čakry je nesmírně obtížné, navíc, když má způsobit újmu. Tohle bylo úplně něco jiného, než doposud. Možná, že mi to pomůže při učení Salamandřího módu.

Pokývla jsem hlavou a zalovila v batohu. Měla jsem několik svitků s sebou.
"Napadlo mě, že se vám budou hodit. Takže tu je 32 úderů. Možná že časem až si zvyknete, to pro vás bude jednodušší. Popravdě jsem se setkala jen s jednou osobou, která měla implantovaný byakugan, takže netuším kam až můžou vaše schopnosti dosáhnout." svitek jsem mu podala.

"Pochybuji, že bych se někdy mohl dostat na úroveň Chuunina z klanu Hyuuga. Ale bude se to hodit," přikývl jsem a svitek si převzal. "Vrátím vám ho, až se techniku naučím."

"Jistě, nespěchá to. Nechte si času kolik potřebujete." přikývla jsem.
"Jinak v dnešním světě není nic nemožné. Takže dokud to prostě nezkusíme, nevíme. Vy nejste typ, který by nosil byakugan jen na ozdobu." zavzpomínala jsem na časy Everesta.

"Teď se učím nějaké další techniky, pokud chci osvobodit Ame, budu potřebovat hodně síly. Kdo měl také byakugan a nebyl hyuuga?" trochu jsem se zamračil.
"Nevadí to nějak vašemu klanu?"