Rekreační oblast

First topic message reminder :

Rekreační oblast pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...

Zde naleznete horké prameny, parky, zahrady, lázně, bary, restaurace, zkrátka všechno možné pro odpočinek.

"Jen jedenkrát jsem nechala někoho odejít z vesnice a dodneška toho lituji. Nechci opakovat stejnou chybu." řekla jsem lehce omluvným tónem.
"A ano, na tebe musí člověk dávat pozor téměř nepřetržitě. Nevím proč, ale cítím zodpovědnost za to co vyvádíš." pravila jsem už opět trochu odměřeně, jak bylo mým zvykem. Ruku jsem svěsila volně podél svého těla.

Na krátkou chvíli mě zaskočil, ale okamžitě jsem z rukávu vytáhla další frázi.
"Hokage-sama mi důvěřuje. Je to moje povinnost na tebe dohlédnout. Nic ve zlém. On zkrátka nemá čas kontrolovat všechno." pokrčila jsem rameny i když jsem byla dost překvapená z toho, že Keita konečně řekl něco, co nemůžu označit za nesmysl.

"Skvělé." pousmála jsem se a zněla skutečně potěšeně.
"To znamená, že se ode mě nehneš ani na krok. A pokud ano, oznámíš mi kam jdeš, a na jak dlouho. Jinak spustím poplach a vystartuje po tobě celá Konoha s velkou touhou, přivést tě zpět. A jestli živého, či mrtvého, to je fuk." sladce jsem se usmála, jelikož útěk někoho takového, je skutečně důvod pro "lehké znepokojení".
"Ale ne, žertuju." uchechtla jsem se, když jsem si dostatečně užila dramatické pauzy, po mém proslovu.

"Pako. To že jsi mě nenechal v té propasti z nás dělá přátele. Proto tě nemůžu nechat jen tak zmizet."
A proto nedokážu nikdy pochopit, jak může někdo ze dne na den odejít a nechat lidi na kterých mu záleží napospas osudu... Moje podvědomí jako kdyby křičelo "neodcházejte". Ale nikdy bych si to nepřiznala.

"Beze mě by přece byla hrozná nuda." šťouchla jsem ho do ramene a neodpustila si juukenový štípanec. Bavilo mě pohrávat si a sledovat jeho reakce. Napjatě jsem očekávala, co řekne k tomuhle.

"Možná jsi starší, ale já jsem tak trochu tvoje nadřízená." odvětila jsem drze.
"Navíc je to tvoje chyba že inkasuješ zásah za zásahem. Máš být opatrnější." lhostejně jsem pohodila vlasy.

"Baka. Jediný okamžik kdy ti září oči, nastává tehdy, když se chlubíš svými vraždami." raději jsem si nesnažila představovat detaily... i když... těžko jsem se tomu ubránila.
"Nezáleží na tom kdo komu velí. Kdybys měl spadeno na autority, dávno bych tu nebyla. Pokud mě chceš vystrašit, vezmi to z jiného konce."

Nesnažíš, ale strašidelný jsi... asi už si zvykám...
"Budu se snažit, abych příliš nepřekážela. Nechávat si zachraňovat život je pro mě poněkud trapné." divně jsem se pousmála. Ale opravdu jsem to tak cítila.
"Čas zanechat odpočinku a vrátit se do Konohy. Práce čeká." pravila jsem a zmizela z rekreační oblasti. O chvíli později už jsem mířila na starou, známou cestu.

Přesun.

Po boku z Fu som prišiel k Fontáne. Zastal som a opýtal som sa jej ,,Tak do horúcej vody, parku alebo záhrady?,, stále som sa usmieval a držal jednou rukou. ,,Alebo kam len chceš ísť, stačí len povedať,, dodal som a venoval som jej jeden ľahký bozk.

Tvárila som sa, že premýšľam...Po chvíli som sa ozvala Do horúcej vody pousmiala som sa. Vždy som mala rada vodu, a hlavne horúcu.
Už sa teším pomyslela som si. Z myšlienok ma vytrhol Shimonov bozk, ktorý som mu opätovala (že xD)

,,Dobre tak do horúcej vody,, a tak sme vyrazili k miestu kde mali byť bazény s horúcou vodou.
Vkročil sme dovnútra kde som pri pokladni zaplatil za vstup a dostali sme dva kľúče od skriniek.Rozišiel som sa z Fu hoci nerád ale každý išiel do svojej šatne. Po ceste do šatne dostaneme plavky. Otvoril som skrinku prezliekol sa do plaviek, zobral uterák a vošiel do bazéna s horúcou vodou ktorý bol najbližšie od dievčenský šatní aby ma Fu čo najskôr videla. (pravdaže xD)

Vošli sme do tej budovy s bazénmi. Ja som na nič nečakala, a vbehla som do dievčenských šatní. Prezliekla som sa do plaviek, ktoré boli modro-čiernej farby. Vzala som si uterák a pomalým krokom som išla k bazénom. Keď som uvidela Shiho, stuhla som a moja tvár nabrala farbu červenej. Pousmiala som sa a sklopila pohľad. Po chvíli som sa rozbehla a skočila rybičku do vody...

Všimol som si že Fu už ide a že sa začala hanbiť. Následne skočila do vody.
Hneď ako sa vynorila tak som sa potopil a zozadu som ju chytil okolo pása.
A zašepkal jej do ucha ,, Sluší ti to,, a zasmial som sa. držal som ju pevne v mojom náručí. A ako keby som ju niesol na mieste kde boli bublinky.
Sadli sme si vedľa seba. ,,Tak čo ako pokračuješ v tréningu a aký je tvoj sensei?,, opýtal som sa zvedavo.

Zľakla som sa, keď som pocítila niečie ruky okolo môjho pásu. Natočila som hlavu tak, aby som videla, kto ma za pás chytil a s úľavou som zistila, že to bol Shi Ďakujem pousmiala som sa Tebe tiež povedala som na oplátku. Spolu sme si sadli. Nad jeho otázkami som sa trochu zamyslela Tréning celkom ide...A sensei? Ani sa nepýtaj, chce odo mňa a od môjho nového parťáka boj na život a na smrť. Mám teraz obavy, či ho vôbec porazím Pokrčila som ramenami.

,,Aha tak to je blbé no..Tak by si mala skúsiť požiadať o nové pridelenie senseia,, zasmial som sa. ,,A to ten sensei je nejaký Hyuuga? Lebo ako správnu kunoichi Hyuuga by ťa mal viesť niekto od vás,, povedal som zvedavo lebo mi to prišlo trocha divné.

Nie, už pri ňom zostanem Prevrátila som očami Nie, volá sa Azuma...Možno by ma Hyuuga učiť mal, ale nanešťastie som dostala tamtého cvoka... prižmúrila som oči.

Nič som nehovoril. Nenapadalo ma nič o čo by sme sa mohli baviť. Nepoznali sme sa dlho a možno som čakal že tému nahodí ona.