Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

Docela jsem se Danteho lekla, ale pak jsem se mile usmála. ,,Ahoj." řekla jsem mu chvíli po tom co se tu zjevil. (Shijin musela jít)

"Kayo, pořád se bojíš výšek?" Zeptal jsem se jí a mírně se usmál.

,,Pořád stejnou mírou." úsměv jsem mu oplatila. ,,Ale, co že jsi sem přišel, myslela jsem, že máš nějakou práci?" zvědavě jsem se na něj podívala s mírným úsměvem.

"Je to nuda, s váma je větší sranda."

Po chvíli přišel zase ten okřídlený týpek.Povzdechl jsem si.* Tady ani člověk nemůže mít chvíli klidu. * pomyslel jsem si .* Zkus jí něco udělat...a uvidíš co je to být ninjou klanu Nara! * pomyslel jsem si docela naštvaně.Poté jsem zavřel oči a odskočil někam dál od nich ale pořád je sledoval.

Tygřice, co krade jehlice a potrpí si na tituly. Oh.
Pokrčil jsem rameny.
Dobře, dobře, Shirayuki-hime... To ovšem nemění nic na tom, že ležíš na něčem, co by dokázalo vytvořit slušný kráter.
Naprosto jsem ignoroval fakt, že když je princezna, asi bych jí měl vykat. Přemýšlel jsem, co budu dělat, když to nezabere.

(Odpálíš to. Ne sranda. )

Shi vytasila drápy a takže jehlice byli v takovém miniaturním vězení.
Stále tiše, výhružně vrčela a provrtávala ho pohledem: ,Já ti je nedám, sežeň si jiné.''

Tedy, myšlenky číst neumím, ale podle Takiiho pohledu mi hned bylo jasné na co myslí. Zase na boj. ,, Díky." obrátila jsem se na Danteho. ,, Je hezké slyšet, že nejsme nudní." a dál jsem se usmívala.

Díval jsem se na ní.
Ale no ták, Shirayuki-hime, k čemu by ti byli? Nemáš je kam dát, až někam půjdeš a stejně je ani neumíš házet. A ležet věčně tady taky nemůžeš.
Ruka mi sjela ke kapse, kde jsem měl pečetě na vysávání čakry. Byl jsem jí ochoten donutit se pohnout. Pokud by se totiž přesouvala, musela by jehlice pustit z 'vězení'.

Shi přimhouřila oči, když se zmínil o házení. Sehnula se, vzala jehlice mezi zuby, naštěstí byly dostatečně dlouhé.
Jednu nechala ležet na zemi.
Vytasila i drápy na druhé tlapě a v očích jí krátce zablesklo.
Pak se najednou ze země vynořil tenký pramínek vody, který se ve vzduchu vlnil, ale držel pohromadě, nerozpadnul se.
Pak se obmotal kolem jedné jehlice, co byla na zemi a zvedl ji do vzduchu. Shi znovu přimhouřila oči a vyslala jehlici prudce na Exe.
Teprve potom se pramínek vody rozpadl a znovu se vpil do země.

Začínala jsem být unavená. Rozhodla jsem se, že odejdu a trochu se vyspím po boji. Rozloučia jsem se s Dantem a Tenshi a jemně jsem i pokynula na Takiiho, Jdu domů, jestli chceš, tak pojď taky. Však on tomu porozumí. Usmála jsem se a pomalu jsem se vydala pryč.

Uhnul jsem z dráhy letu jehlice a jemně se usmál. To co právě udělala mělo výrazný vliv na změnu mojí taktiky.
No tak teda dobře, dokážeš hodit jednu jehlici tak viditelným a neefektivním způsobem, že by pro tebe bylo lepší snad i zaútočit přímo.

Viděl jsem že Kaya opouští Danteho společnost.Pousmál jsem se nad tím a přemýšlel nad tím , jestli jí něco neřekl.Něco co by jí naštvalo.Ale nevypadá naštvaně nebo smutně takže doufám že nic neudělal.Po chvíli jsem se k ní připojil." Kayo...neudělal ti něco? " zeptám se docela starostlivým tónem , ale pak se na ní usměju." Asi si unavená že? "

Shi si jenom odfrkla a lhostejně znovu položila hlavu na packy.

,,Ne, nic mi neudělal." usmála jsem se. ,,Ani nevíš jak, těšim se, jak po dlouhé době opět skočim do své měkkoučké postele." Ta představa se mi opravdu zamlouvala. Jak ve snách jsem kráčela dál a přemýšlela nad tím, jak dluho si asi pospim. Hahaha, den, dva, nebo snad tři...? převalovala jsem tu myšlenku v hlavě.

" To jsem rád... " řekl jsem docela starostlivým hlasem." No...možná i vím...taky se těším až se končeně vyspím...a musím říct...že jsem od tebe asi chytil tu lenost...nějak se mi nechce nic dělat " řekl jsem a zasmál se.Trochu jsem se protáhl a zívl si.* Jééé....to bude proces 60 vteřin... * pomyslel jsem si a pousmál jsem se.

Záludně jsem se na něj usmála a odešla na místo mě nejmilejší, můj pokoj v Nara sídle. (Přesun)

Ten úsměv se mi zrovna moc nelíbil , ale co.Ona byla vždy taková...záludná.Vyrazil jsem vedle ní.Už jsem se těšil až si hupsnu do postele.

Přesun

Povzdechl jsem si.
Temperamentní, střelená, tvrdohlavá, chytrá, vražedná... eh... vražedná kombinace, samozřejmě.
Měřil jsem si jí pohledem. Pak jsem vyvolal mrak motýlů, který nás obklopil a aktivoval pečeť ticha.
Musel jsem konstatovat, že už to nedělám kvůli jehlicím, ale z principu.

Shi zavrčela a ohnala se po motýlech ocasem.
Otevřela jedno oko a snažila se Exe najít, ale přes motýly to nebylo nic lehkého.
Znovu zavrčela a nasála do plic vzduch. Pak se znovu uložila k odpočinku.

Věděl jsem, že mě nejspíš cítí, ale na to, k čemu jsem se chystal, by to nemělo mít žádný vliv. Nejrychleji jak jsem dokázal jsem jí ze zadu na příč přeskočil a připlácl jsem jí na kořen ocasu pečeť vysávající čakru. Pak jsem zase zmizel mezi motýli.

Shi se naštvaně podívala na pečeť a rozčileně zavrčela.
Pravda byla, že kořen ocasu byla zrovna část, na kterou se špatně dosáhlo.
To by ale nebyla Shi, ta, která si podmaní všechny kolem sebe.
Při jejím druhém zavrčení a Taiyo zvedl, opatrně uchopil pečeť do zubů a sundal ji. Pak ji pustila na zem a znovu si lehl.

Manipulátorka, přidal jsem si na seznam a opět pomocí rychlého skoku sebral pečeť. Sedl jsem si opodál. Vyhrála... ale z důvodů hrdosti jsem se to rozhodl brát, za rovnu výměnu. Moje jehlice x její čakra. Pečeť jsem si označil a vložil do jiné kapsy, nežli z které jsem jí vyndal.

Shi položila jehlice na zem a znovu je přikryla packou. Pak se obrátila k Taiyovi a vděčně mu zabořila čumák do hřívy, přičemž však upírala zrak na Exe.