Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

Procházela jsem se s rukama za zády a snažila se nevypadat příliš nápadně.
S mírným úsměvem jsem sledovala všechny okolo.
Smrt a život... Konečně jsem plnohodnotnou kunoichi. Akademii mám úspěšně za s sebou... A jednou budu jistě tak silná jako můj bratr.
Posadila jsem se k vodě a sledovala její hladinu.
Bezmyšlenkovitě jsem si přitom pohazovala s míčkem tvořeným z Černého blesku. Občas jsem se málo soustředila, to se pak do Černé přimíchala trocha toho obyčejného, zlatého. Po chvíli mne začaly příjemně brnět prsty, ale vůbec mi to nevadilo. Právě naopak. Bylo to pro mne znamení, že jsem na dobré v cestě ke zvládnutí další techniky svého klanu.

(Genin ovládá S rank? Od kdy?
A učit se můžeš max 3 techniky.)

jo to je pravda ja se musel tiež všetkych tecjnik vdat

Aby genin uměl S rank to jsem viděl jedině u naruta-(ANIME)

Tak k S-ranku - Vše je vysvětleno v životopisu, který je schválený. S-rank je to proto, že v anime není objasněno, zda je Kuroi Kaminari Hijutsu nebo Kekkei Genkai. Je to základ všeho. Dělá to jeden elektrický výboj.

A techniky - Učím se tři a u čtvrté je napsáno od kdy se ji budu učit. Ode dne, kdy skončí učení jedné z těch tří XD Čtěte.

Jinak... Potrefená husa se ozvala XD

(A nespamovat prosím, pokud se mnou potřebujete něco vyřešit, buďte tak laskaví a napište PM
Hraji na fóru déle než vy dva dohromady a pravidla jsem narozdíl od vás i četla.)

Pomalu jsem došla do tréninkových oblastí.
Chvíli jsem se rozhlížela a pak jsem se posadila pod jeden ze stromů. Vlasy jsem měla v očích, ale mírně jsem se usmívala.
Kde mám asi tým... Poslední dobou jsem jim nevěnovala dostatek času... Musím to napravit...

Díky Byakuganu jsem vše mohl vysledovat avšak můj reflex nebyl nějak rychlý.Viděl jsem jak na mě letí neidintefikovatelná věc a za ní hned Kagayami.Bezmyšlenkovitě jsem se vydal skokem proti,přičemž jsem díky jejímu útoku na chvilku oslepl,avšak byla kousek za ním a mohl jsem svou techniku použít stejně kvalitně jako se zrakem.''Shotei'',špitl jsem a v tu chvíly kdy se mě dotklo to její jídlo jsem jí dal ránu do hrudi,přičemž jsem jí ochromil.

Aha... Trochu jsem oslepla...
Postavila jsem se a pomalu došla k nim.
"To stačí. Shotei je samo o sobě dost silné Jutsu na to, abyste použili v zápase ještě něco." odvětila jsem.
"V pořádku?" přejížděla jsem mezi nimi pohledem.

Můj úder nohou ho neminul, ale chvíli před tím stihl ještě udělat jeden výpad. Pocítila jsem těžko na hrudi. Tak to bylo podlé stejně jako ten můj útok. Spadla jsem přímo na zadek a nemohla se moc dobře hýbat. Zhluboka jsem vydýchávala ten jeho útok. Tse, jednou ho dostanu. , usmála jsem se s námahou.

Se zájmem, ale zpovzdálí, jsem sledovala zápas těch dvou.
Zajímavý styl boje...
Pořád jsem si házela s míčkem z Černého blesku. Najednou se mi zablesklo před očima a on byl pryč. Zamrkala jsem a povzdechla. Ještě jsem tu techniku nedokázala udržet.

Celou dobu jsem byl na stromě a pozoroval jejich souboj.I když je možné že ne pořád.Když jsem jí viděl posledně tak na něj letěla Onigiri a teď Kaya sedí na zemi a je s nimi nějaká žena.Vypadá to , že jsem někdy usnul.Seskočil jsem dolů ze stromu , ale zády k těm 3.Na můj vkus to bylo moc lidí na jednom místě.I když mě možná neviděli , tak jsem na něm mávl a vydal se někam pryč.

Přesun.

Po chvíli, kdy se nic nedělo jsem si lehl na záda a koukal jsem na hvězdy. Přece jen mi bylo blbé na ní útočit, když tam tak seděla, konec konců, byl to jen tréninkový souboj. Za chvíli jsem si přes hvězdy začal kreslit pečetě, takže jsem už zase vypadal, jako když diriguji oblohu. Po nějaké době mě to přestalo bavit. Rozhlédl jsem se po cvčišti a k mému udivení zjistil, že začíná svítat. Tsukikage dál seděla na místě, ale neviděl jsem jí do obličeje. Znovu jsem obrátíl obličej k obloze a ztratil jsem se v obří knihovně uvnitř mé hlavy. Když jsem se z ní vymotal zpátky do reality bylo už hodně po poledni a Tsukikage se stále ani nehla. Protáhl jsem se a deaktivoval pečeť.
Já nevím jak vy, ale já s bojem končím, sroloval jsem pečeť a pověsil si jí zpět na záda. Zívl jsem. Z té probdělé noci jsem byl dost unavený.
Ále, přece neprospím i ten zbytek dne co mi zbyl?
Vytáhl jsem pečeť naplněnou Danteho čakrou a přiložil jsem si jí na ruku. Pak jsem jí uvolnil začala do mě proudit jeho čakra.
Tak, to by mělo na pár hodin stačit.
Začal jsem se rozhlížet po cvičišti, co se tu vlastně děje.

Seděla jsem tam a zhluboka dýchala. Když už jsem se mohla jakž takž hýbat, vstala jsem a došla k Shijin-sensei. ,,Zdravím." pozdravila jsem ji s úsměvem a přitom se držela za hrudník. ,,Takže, budeme mít konečně nějakou misi?"

"Prvně mi řekni, jestli tě něco nebolí." zamyšleně jsem se pousmála.
"Od čeho jsem medik, když bych zapomněla vyléčit vlastní studenty."

,,No, nic kromě zadku mě moc nebolí. Za chvíli jsem v pořádku." dál jsem se usmívala a začala si postupně protahovat všechny části těla. Už jsem se mohla lépe hýbat, ale stále to ještě nebylo ono. Moc dobře jsem si byla vědoma mých chyb a neskutečně mě to deptalo. Jak jsem mohla udělat takovou pitomost a jít na něj hnedka zpříma, jemu přesně na ránu., naštvaně jsem sklopila zrak k zemi. Opravdu, nikdy jsem si nepřipadala hloupější, než v ten moment.

"Ale no tak..." mrkla jsem na ni.
"Hiroki je Hyuuga, s Taijutsu proti němu neuspěješ. Na náš klan musíš jít z dálky a schovat se u toho do stínu, abys mohla používat Hijutsu svého klanu."

Tenshi k ní doletěla pořád jako mládě, a začala se ke Kayi lísat a lechtat chtěla aby se smála. Hodila pěkně naštvaným pohledem po Hirokim.

Usmála jsem se. ,,Děkuji." Začala jsem hladit Tenshi a domlouvat jí, aby se na Hirokiho nedívala tak zamračeně. ,, Až si s ním příště zabojuju tak toho schytá víc, než jen rýží do obličeje." , zákeřně jsem se po něm podívala. ,,Ale stejně, bych byla ráda, jestli by jste mě nenaučila nějaké ty základní taijutsu techniky." , mrkla jsem po Shijin-sensei.

"Jeden svitek tu pro tebe mám už teď." vytáhla jsem svitek na Shunshin.
"Shunshin no Jutsu, Technika problesknutí, D-rank." pousmála jsem se. "Rychlost ti pomůže. Co se Taijutsu týká, něco ti v knihovně najdeme."

Vděčně jsem se na Shijin-sensei podívala. ,, Vy věříte, že bych to mohla zvládnout? Jinak, moc vám děkuji." neohrabaně jsem se sklonila až k zemi jako výraz mého vděku.

"Nejen, že mohla. Ty to zvládneš." blesklo mi v očích.
"A neukláněj se, nejsem ani dokonalá ani nejsilnější kunoichi. Mým úkolem je jen vás připravit na váš vlastní život."

"Tu ríži si mi mohla radši dát a né ji házet po lidech kteří ji nechtějí." Jak to dořekla začala poletovat kolem Kayi a Shijin.

Narovnala jsem se a "odchytila" Tenshi. Hrábla jsem do kapsy a dala jí celou onigiri, která mi ještě zbyla. ,,Neboj se, na tebe jsem nezapomněla." zasmála jsem se. ,,Takže, kdy začneme?" podívala jsem se významně na Shijin-sensei.

"Arigato, začnete až po tom co se přestaneš bát víšek." Konstatovala a zase snědla celou onigiri od Kayi. "Umíš dobře vařit."

Jen co se převedla řeč na výšky, trochu jsem změnila barvu. ,, D..Děkuji." usmála jsem se na ni zase, ale trošku zaraženě.