Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

(Dante nic proti , ale tys tu nebyl když jsem mluvil o znepříjemnění života takže nvm jestli jsi trochu šibnutý či co)
Najednou se z ničeho nic zjevil nějaký týpek a hodil mě do vody." Nevím kdo jí zná dýl...Baka!!Já jí znám asi 6 let...takže myslím že jsme větší kamarádi než ty...takže nevím jestli nemáš něco špatně v mozku , ale nepleť se do našich Klanových záležitostí " řekl jsem mu a vylezl jsem z vody a otřepal jsem se.

"Neštvi mě, nebudeš na ni používat techniky když jsem u toho já. Nebo by se mohlo stát že tě začnu učit lítat." Pohrozil jsem mu a v očích se mi oběvil naitorai

" Hele...řeknu ti že do našich záležitostí ti vážně nic není..je to jen mezi námi 2...a myslím že když jsme v alianci...tak bys neměl ubližovat lidem z ní...ne?? " řekl jsem a pohlédl jsem na ně.Jeho oči nebyly normální ale to mě nezajímalo.

Trochu jsem se začala strácet. ,,Děkuji Dante, ale měla jsem v plánu něco lepšího, než ho hodit do jezera. To on dělá, skouší na mě svoje techniky, když spím." Zasměju se na Danteho s kapkou na čele. Běžela jsem Takimu pomoct z jezera a přitom jsem se usmívala na Hirokiho ,, Těší mě, jsem Nara Kagayami." Podala jsem Takimu ruku.

Přijal jsem ruku a podíval se na Danteho.''Jestli na něj zaútočíš,půjdu po tobě'',pobaveně jsem na něj mrkl aodtáhl se od Kagayami.''Hyuuga Hiroki..Také mě těší'',hned nato jsem dodal s úsměvem a znovu se zaměřil na Danteho a přidal na ostražitosti.

Kaya mi podala ruku , ale docela pozdě.Já se jen naštvaně podíval na Danteho.* Tse...co je tohle za týpka..nějak moc si o sobě myslí...si myslí že když Kayu zná maximálně 3 dny a někdo na ní udělá pečeť...takže že jí chce ublížit...kdybych chtěl tak bych ho zabil... * pomyslel jsem si a sedl jsem si na kraj jezera.

"Ok.. Du si pohrát s vodou." Roztáhl jsem křídla a letěl někam na jezero tam jsem vytvořil monstrózní ruku a udeřil do vody to udělalo "menší" tsunami pak jsem tu vlnu přeběhl."

Ten psychotický týpek přeletěl na jezero a udělal vlnu která měla dost velkou rychlost a sílu.Vstal jsem , chytil Kayu za ruku a vyrazil jsem mimo místo úderu té vlny a Kayu táhl za sebou." Tak nejdříve jí chráníš a pak na ní pošleš vlnu... " řekl jsem.* to jsou teda způsoby * dodal jsem v mysli.

Takový útok?Odfrkl jsem si posměšně a na spáncích mi vyběhly žíly.Zamířil jsem velkou rychlostí za Takahirem a vyhl se vlně.S byakuganem jsem ho sledoval a byl připravený na výpad.

Tu vlnu jsem předběhl chyl jednou velkou rukou všechny 3 a vyletěl do výšky. "Jen jsem chtěl skusit co uděláš. Nejsem magor ta vlna by vás mohla zranit."

" Příště na mně nesahej touhle rukou...a příště se alespoň představ...když už chceš otravovat mé přátele " řekl jsem mu s úšklebkem." A já nejsem malé dítě...umím se o sebe postarat " řekl jsem už naštvaně a vyvlékl se z jeho ruky , přičemž jsem dopadl na zem.

Já jsem lehce přistál s těma dvěma a položil je na zem. "Já jsem Dante, Tohle bylo jen jestly si jí nechtěl ublížit tak by si ji chránil taky jsi tak udělal takže zní to divně ale můžu ti věřit."

Já si odfrkl." Baka!Jasně že jí budu chránit!Vždyť se známe asi tak 6 let...je to moje nejlepší kamarádka...a ty sis myslel že jí chci ublížit?? " řekl jsem a zavrtěl jsem hlavou." jsem Takahiro.... " dodal jsem.* Netěší mně * pomyslel jsem si.

"No takhle jí dělat pečetě do zad. To vypadalo divně."

" Tse...ani nevíš na jaké jutsu to bylo...chtěla mi něco říct..ale vypadalo to že chce zdrhnout...tak jsem se chtěl jen ujistit že mi to dopoví..a teď kdybys prosím mohl...chtěl bych slyšet to co mi říct chtěla , ale tys nám v tom zabránil " řekl jsem stále otočený zády k němu.

Deaktivoval jsem byakugan a otočil se.''Zase nic'',utrousil jsem polohlasně a usmál se na Kagayami.''Tak zatím..Brzy se zase uvidíme'',hned jak jsem to dořekl tak jsem zmizel.(přesun)

Pravda, chtěla jsem je seznámit, ale trochu lepším způsobem vyrazila mi kapka potu na čele. ,,Ale notak, Taki, nezlob se na něj, jen si dělal starost." Usmála jsem se na oba jak nejlépe jsem to uměla. ,,Mohl bys mi dát čas na rozmyšlenou do zítra?" zadívalajsem se směrem k jezeru, čímž jsem chtěla říct, že mám ještě opravdu nějakou práci. ,,Dante," usměju se ,, jestli nevadí, budu zase skoušet chodit po vodě. Ale jestli budu rušit můžu jít jinam." usmála jsem se a pomalu jsem šla zpátky k jezeru, najednou jsem se zastavila ,, Prosím už se přede mnou neperte." starostlivě jsem se na ně podívala a šla pomalu dál. Ani jsem se nestačila rozloučit s Hirokim.

"Ne rád se podívám jak ti to de."

Hiroki po chvíli odešel.Já na něj ještě kývl na znamení rozloučení.Pak jsem vstal a přešel jsem k ohni kde jsem začal sušit oblečení které mi ten chlápek zmáčel.Pořád jsem se tvářil naštvaně , ale to on nemohl vidět.* Tse...ať si jí dělal..ale tohle vážně přehnal... * pomyslel jsem si a zavrtěl jsem hlavou , přičemž jsem si lehl , ruce dal za hlavu a pozoroval jsem hvězdy.Ach jak já mám rád noční život." Víš co Kayo??Dělej si co chceš...s kým chceš...já jdu...jeho přítomnost nestrpím " řekl jsem a to poslední jsem řekl úplně tiše.Pak jsem vstal a rozešel jsem se směrem pryč.Po chvíli jsem zmizel ve stínech.

Přesun.

BTW: Nebudu tu řešit tvoje blbosti....

(Přehnal? A co by si i chtělk udělat? )
Jen si uteč srágoro. Pomyslel jsem si.

,,Uffff..." oddychla jsem si, ale tak aby to nikdo neslyšel. Přišla jsem k jezeru a zase se začala soustředit na trénink a přitom přemýšlela jestli mám vzít Takiho do učení. Vždyť já vůbec nic neumim, i když mohla bych ho naučit jak soupeře unudit k smrti. zasměju se tomu pod fousy a zavřu oči. Po Danteho ráně bylo jezero kupodivu dost klidné. ,,Málem bych zapomněla." začnu se jen tak mimoděk svlíkat do spodního prádla. Konečně jsem se mohla začít pořádně soustředit na trénink. Zvedla jsem nohu a stále jsem do ní posílala chakru a ještě k tomu jsem poslouchala šplouchání jezera. Stoupla jsem na hladinu a stála jsem se sepnutýma rukama v křečovitém pozoru. Hlavně se nesmím přestat soustředit! opakovala jsem si stále dokola. Náhle jsem ztratila kontrolu nad chakrou a skácela se do jezera. Vyplazila jsem se ven a pokračovala tak asi desetkrát, pak už mě to přestalo bavit a po posledním pádu jsem se prostě jen vyplazila na hladinu. Lehla jsem si na pláž a pozorovala jsem hvězdy. Náhle mě přemohla únava a já začala poklimbávat až sem usnula úplně. (Tak zítra XD)

"Pane bože!!!!" Rychle jsem k ní doběhlvzal jí i její oblečení dal ji k ohni pžiložil přikriljí dekou lehl jsem si na břicho celkem daleko od ní ale jelikož byla ta deka tenká tak jsem přes ni dal i jedno křídlo které ji muselo zahrát. Asi po 10 minutách jsem usl ale křídlo zustalo na kagayami.
(Ku podivu žadné ero predstavy xDDD)

(Dobře, ještě tu chvíli budu XD)
Překvapivě jsem se za chvíli vzbudila. Hřál mě nejen oheň ale i něco jiného. Podívala jsem se a ono to křídlo. Trochu mě to překvapilo, ale po chvíli mi došlo, že je to Dante. Docela mě to dojalo, na to jakej jsem suchar. Opatrně jsem vstala, oblékla jsem se a nechala mu tam dopis s nápisem: ,,Promiň že jsem odešla bez rozloučení, ale nechtěla jsem tě budit. Děkuji mockrát." Dala jsem mu ho k složené dece a pomalu a potichu jsem odcházela. Musela jsem odejít, už jsem tu byla moc dlouho a chtěla jsem se porozhlédnout i v jiných částech Konohy. Za chvíli už jsem se ztratila ve tmě. (Přesun)

Ráno jsem se vzbudil přečetl si dopis od Kayi [i]Ta je hodný že mě nebudila. Skusím si něco.[/i vztal jsem protahl si křídla a pak jsem udělal pečetě "Kuchiyose: Tengoku"
a předenou stála 5 metrová tigřice s křidly a na zádech měla smlouvu. "Konečně jsi mě přivolal jsem věděla že mě přivoláš, tak jsem sebou nosila smlouvu, podepiš ji." přišel jsem k ní sundal smlouvu podepsal ji vlastní krví a pak jsem se zeptal "Jak se jmenuješ?" "Tenshi." já jsem zapečetil tu obrovskou smlouvu do malého svitku a ten si strčil do kapsy. Zjistil jsem že jsem První kdo smlouvu podepisuje.
"Těší mě já jsem dante, počkej na té smlouvě jsou vlci s křídly." "Ano, já jsem menší vyjímka, počkej jsem moc velká." Zmenšila se do velikosti průměrného tygra. "Vlky budeš přivolávat ale můžeš přivolat i mě, ale já tady budu pořad s tebou jestly ti to nevadí, nemají mě moc rádi protože jsem tygr." "Ne nevadí, mě se líbíš víc jak vlci." Usmál jsem se. "Půjdu tě představit Tsukikage jo?" "Dobře." Zvětšila se zpět "Poletíš na mě." oznámila mi to. "Tak super." Nasedl jsem na ni a ona se jediný mocným skokem dostala vysoko a pak letěla tam kde jsem jí řekl že je kancelář Tsukikage.

(Přesun)

Dorazil jsem na toto cvičiště , které bylo prázdné , což pro mně bylo velice dobře.Nejprve jsem nevěděl co dělat tak jsem do stromu zabodl několik kunaiů a zavázal o ně lanko a použil jsem je jako schůdky.Pak jsem zatáhl za lanko a kunaie ze stromu vyletěly a já si je schoval.Chvíli jsem tam jen seděl a pozoroval azuru (nebe bez mraků XD).Pak jsem se rozhodl že budu trénovat , ale nevěděl jsem co.Napadly mě 2 věci.Buď budu lézt po stromech , nebo si procvičím dálku na kterou můžu Kagemane vyslat.Nebo obojí.Nejprve jsem se ale rozcvičil protože moje kosti docela ztuhly.Pak jsem se seskočil ze stromu a podíval se na něj.Koncentroval jsem chakru do nohou a vyběhl proti němu.Po cestě jsem ještě vytáhl kunai abych si zaznačil jak vysoko jsem se dostal.Udělal jsem prvních několik kroků a zabořil jsem se do stromu.Udělal jsem rýhu a odrazil se a dopadl na zem.Pohlédl jsem na strom.Nebylo to moc vysoko , ale na to že to dělám prvně tak to bylo podle mně docela dobré.Znova jsem se proti němu rozběhl.Běžel jsem pořád dál a dál a už jsem projel mou první značku.Pak se mi začala odlepovat jedna noha.Rychle jsem máchl kunaiem a udělal rýhu.Byla asi v dvojnásobné výšce a já na ní s úsměvem pohlédl.Tentokrát jsem byl odhodlaný , dostat se na první větev která byla o něco výš než moje poslední rýha.Znova jsem koncentroval chakru do nohou a vyběhl jsem na strom.Minul jsem první značku , druhou taky a stoupl jsem na první větev , která byla asi v 3 metrové výšce.Pousmál jsem se nad sebou a opřel se o kmen stromu a pohlédl na nebe.* Azura...ta je překrásná jako noční nebe * pomyslel jsem si a pousmál jsem se.Chvíli jsem tam jen seděl a pozoroval nebe , přičemž jsem se snažil načerpat chakru.Pohlédl jsem na strom na kterém jsem seděl a koukl se na 2. větev.Ta byla asi v 10 metrové výšce.* Chtěl bych se tam dostat.Úplně by mi to stačilo.10 metrů je na první pokus až až * pomyslel jsem si a pousmál jsem se.Seskočil jsem ze stromu a naposledy na něj pohlédl.Udělal jsem to co minule.Koncentroval jsem chakru do nohou a vyběhl jsem na ně.Minul jsem první značku , druhou taky , dokonce i první větev a běžel jsem pořád dál.Už mi chyběl jen kousíček k 2. větvi.Nebyl to ani celý metr.Chyběly mi 2 kroky , ale před poslední krok se zabořil do stromu.* Kdybych odtud spadl , tak si určitě něco udělám. * problesklo mi hlavou a já se rukou zachytil o větev.Pomalu a docela těžce jsem se na ní vyškrábal.Opřel jsem se o kmen a oddechl jsem si.* Kousek...a měl bych něco zlomeného * pomyslel jsem si.Delší dobu jsem tam jen seděl a odpočíval.Pak jsem seskočil na zem , ale jednou rukou a jednou nohou jsem se zachytil o kmen a opatrně sjel na zem.Po čele mi sjížděly kapky potu.Já se postavil na to slunce.Nechtěl jsem abych můj stín jel přes ten přirozený stín stromů.Udělal jsem pečeť Krysy a ze stínu mého těla vyjel pramen stínu.Dojel asi tak do délky 5 metrů.Snažil jsem se ho prodloužit , ale má chakra mi to nedovolovala.Oddechl jsem si.Sundal ze sebe skoro všechno.Zůstal jsem jen v trenýrkách a skočil jsem do vody.Byla příjemně chladná , což při tomhle teplu bylo úžasné.Opřel jsem se o jeden roh a jen jsem odpočíval.