Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

"Hmm tak dobře, ale žadný genjutsu prosím." podíval jsem se na něj "Dobře?" Tenshi už seděla na rameni Kayi.

Otočila jsem se z dlouhého přemýšlení, abych se podívala, kdo mě to zdraví. Á, Dante, ani jsem si ho nevšimla, jak jsem hluboce přemýšlela. ,, Ahoj Dante." usmála jsem se a zamávala jeho měrem. ,,Ahoj Tenshi." usmála jsem se i na Tenshi, která mi sedla na rameno. Začala jsem jí hladit a přitom pozorovala, co se tam mezi Dantem a nějakým druhým člověkem děje.

"Zase trénuješ tu divnou stínovou techniku? Promiň že se na tebe nedívám ale musím být ve střehu, mám trénink."

"Toto nie je Genjutsu"
Dal som lahké znamenie rukou a všetky vrany začali prudko letieť smerom dole a meniť sa na Shurikeny

Použil jsem Dankai no Tengoku že to ani nepostřehl protože nemusím dělat pečetě, on viděl jak do mě ty shurikeny naletěli, ale já jsem už útočil zezadu 2 katanami, pokusil jsem se mu přeříznout kolení šlachy.

Seskočil jsem neslyšně ze stromu, dkud jsem je do teď pozoroval. Pak jsem deaktivoval pečeť ticha, kterou jsem měl vypálenou pod levou lopatkou, takže mě bylo zase slyšet. Usmál jsem se na ty dva.
Trénujete? No to se máte,
Tsukikage mi taky slíbila trénink, ale co naděláte,
prohodil jsem spíš pro sebe a vzpoměl jsem si na zaměstnanou Tsukikage.

(Milý zlatý Dante...asi teď nebudu zrovna milá, ale jsi tady od 3.10.
Chuunin má na začátku povoleno 5E,1D,1C,1B,1A technik. Nemůžeš mít 3A techniky, vzhledem k tomu, že učení trvá 10 dní)

Po několika vcelku nudných minutách jsem dorazil na cvičiště.A bylo tady přecpáno.Alespoň z mého úhlu.Probíhal tady nějaký boj mezi tím okřídleným chlápkem a nějakým dalším.Pak tady byla Kaya , která zkoušela , Kagemane.Pousmál jsem se a přešel někam daleko od všech aby mne nikdo nerušil.Na zem jsem položil kunai a podíval se přímo na něj.Po chvíli se můj stín začal natahovat ve tvaru nějakého chapadla.Začal se pomalu přibližovat k kunai.Po chvíli byl u něj a snažil se protáhnout dírkou , ale byl moc hrubý.Snažil jsem ho ztenčit.Sice se mi to povedlo , ale ne dost na to aby se protáhl dírkou.Rukou jsem mávl zleva , doprava a stín šel tím stejným směrem.Poté jsem mávl na druhou stranu a stín se zabodl do stromu.Po několika pokusech jsem svůj stín stáhl a sedl jsem si pod strom.

Vešla jsem na tréninková prostranství s Kinjiki v náručí. Po mé pravé straně šla Shi s Tenshim. Nalevo ode mě pochodovali Subarashii a Taiyo. Jaguár se k nám připojil po cestě, Taiyo vystřídal na hlídce jeden z leopardů.
Došli jsme k lidem z Tsuki.
,,Zdravím.'' Energicky jsem se usmála.

Obrátil jsem se na Tsukikage a usmál se.
Teda, objevit se ve správný moment, tomu vy rozumíte,
právě jsem o vás mluvil a už jste tu, vy se ve světě neztratíte,
zasmál jsem se a čekal, jestli řekne, proč vlastně přišla.

Zasmála jsem se.
,,No, to jsem celá já. Přišli jsme se trochu protáhnout.''
Stále jsem se usmívala a pozorovala celý prostor.

Pokýval jsem hlavou a zamyslel se.
To by jste ale neměla jen stát stranou,
co si tak zahrát na schovávanou?
Usmál jsem se. O hře na schovávanou jsem vždycky jenom četl, ale myslel jsem, si, že by to mohla být zábava.

(Nebudu ti to vysvětlovat bylo by to na dlouho. Stačí že o tom ví *HA nikdo jiní se do toho s prominutím nemusí míchat.)

Od srdce jsem se zasmála.
,,Na schovku? No...proč ne. Chtěla jsem si sice pořádně zatrénovat ale tohle by mohla být zábava.''
Otočila jsem se k Shi.
Hraješ?
Na schovku? To jsme hráli, když mě byl rok a tobě tři. Nemyslíš, že jsi na to už dost stará? Odfrkla si, ale v očích jí zajikřilo.

Tensha slétla Kaye z ramene přilétla k tsukikage a očichává si ji.

Postrehol som že utočí zozadu mal som aktivovaný iba sjaringan.
Jeho katany prešli iba cez moje nohy anič sa im nestalo.
"Musíš biť rychlejší"
Vytiahol som svoju katanu.
"Toto je moja katana"

Schýbl jsem se k Shi.
Ale alé, naše statečná tygřice,
bojíš se, že by jsi mě nenašla. Velice?
Usmíval jsem se, ale byl jsem připravený uskočit. Přece jen, věděl jsem, jak je temperamentní.

Jelikož moje prošly jakoby nic tak jsem jednu měl na obranu a druhou jsem zaútočil, na jeho pravé rameno.

Bylo tu najednou dost lidí. Usmála jsem se a šla trénovat dál. Stála jsem zamyšleně pod stromem a dumala, jak se zlepšit. Pak mi probleskl hlavou nápad. Sedla jsem si blýzko ke stromu, tak aby naše stíny splynuli v jeden, tedy přesněji řečeno jsem seděla ve stínu stromu. Udělala jsem pečeť Krysy a soustředila se na svůj stín. Protože jsem ho neviděla kvůli stínu stromu, musela jsem rychle jednat, dokud se jutsu nezruší. To mě přinutilo vynaložit nějakou tu snahu, abych prodloužila můj stín za stín stromu. Snažila jsem se co to dalo, ale stále se nedařilo. Tak a teď jsem přišla na to, jak se donutit k nějaké práci. zašklebila jsem se a dívala se na stín stromu.

Tse...v té hře jsem mistryně. Hrála jsem ji od raného dětství.
V očích se jí blýsklo. Cítila, jak je připravený zareagovat na její případný útok. Ona se ale k ničemu takovému neměla. Přivřela oči a čumákem do něj šťouchla, což znamenalo buď: hlaď mě, dej mi najíst, nebo další z miliónů jejích přání. Tentokrát to bylo to první.
Podívala jsem k malému stvoření, které se pohybovalo kolem mých nohou. Tenshi varovně zavrčel, ať se ani neopováží něco zkusit.

Tensha to slišela a rázem se zvětšila na 5 metrů a taky zavrčela směrem k němu, ale dál očichávala Ayame.

Shi se rázem otočila od Exe a podívala se na okřídlenou kočku.
Zavčela a její ,hlas' přehlušil vše, co vydávali ostatní šelmy, ačkoliv to ještě zdaleka ani řvaní.
Předstoupila mezi mě a ,novicku', takže jí zamezila přístup ke mě, a ačkoliv momentálně byla Tenshi větší, nedělalo by Shi problém, ji zvládnout.

Tenshi si jen odfrkla otočila se trochu jí pleskla ocasem, ve skoku se zmenčila a uvelebila se u Kayi.

Po chvíli sezení a nic nedělání jsem se rozhodl jsem alespoň se rozhlédnout.Vyskočil jsem do koruny stromu a rozhlédl se.Na druhé straně stromu seděla Kaya a pořád něco zkoušela.Pousmál jsem se a udělal pečeť Krysy.Můj stín pomalu šel za ní , ale asi 10 cm od ní se zastavil." Kayo..mohla by ses prosím posunout o několik cm blíž ke stromu? " zašeptal jsem a měl jsem co dělat abych se nezačal smát.Poté jsem pečeť zrušil a stín se vrátil ke mně.Seskočil jsem vedle ní." Copak to zkoušíš? " zašeptal jsem jí přímo do ucha.

Nevypadalo to, že by byla v nepřátelské náladě. Naopak, vypadala tak huňatě a měkce. Chtěl jsem jí podrbat za ušima. Než jsem ale pohyb stačil dokončit skočila pryč a začala vrčet na nějakou okřídlenou kočkovitou šelmu. Zvedl jsem oči v sloup
A já myslel, že se na chvíli uklidnila.