Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

"Je v tom problém to není *můj* démon, já jsem z větší části démon proto mě nemůže ovládnout jako vás ocasí démoni." Usmál jsem se

Zasmial som sa teraz ozaj démonicky a ako diabol.
"Ja a ocasý démon nikdy"
Pomaly som zavrel oči a keď som ich otvoril som tam mal Mangekyou Sharingan
"Predstavujem ti môjho démona"

"Zajímavé oči." Se zajmem jsem pozoroval jeho oči.

Probudila jsem se pod stromem naprosto odpočatá, jakobych vůbec nic nedělala. Opodál ode mě jsem zahlédla nějakou šarvátku, ale nevypadalo to nijak zajímavě, tak jsem si toho prostě nevšímala. Podívala jsem se na strom a uviděla, že je na něm místo kunaie tlustá čára. Můžu hádat dvakrát, kdo ji tam udělal pousmála jsem se, ale tak aby to nebylo moc vidět. Sebrala jsem kunai ze země a opět, jako vždy se soustředila na chakru v nohou. Už vím jak na to, jen pár úprav a mám to v kapse. Pomalu jsem se rozešla k němu a udělala na něm pár rychlích kroků vpřed. Jde to líp, ale stejně je ještě obtížné soustředit se na chakru v nohou a zároveň na chůzi. Pomalu jsem sveřepě stoupala vzhůru. Kousíček po kousku jsem překonala můj dosavadní rekord, ale jen co jsem se přestala soustředit spojení se stromem skončilo a já opět letěla k zemi. Rychle jsem udělala čáru do stromu a ve vzduchu jsem se křečovitě chytla stromu. Dolů jsem se dostala už klouzavým pohybem po stromě směrem dolů. Dopadla jsem nohama na zem. ,, Ach jooo, to je nuuuda." dřepla jsem si a znuděně se dívala na strom. Začala jsem si mnout v ruce pramen vlasů. ,,Hmmmm..." bručela jsem si pro sebe a přemítala o lenošení.

Ten kluk zničil skoro všechny motýli, kromě těch, kteří byli těsně u mě. Zavrčel jsem a nechal zmizet všechny až na toho, co mi seděl vždy na rameni. Pak jsem vytáhl pečeť, přiskočil k němu a připlácl jí na něho. Než to stačil zaregistrovat byl jsem v trapu.Pečeť mu začala vysávat čakru.
[b]Asi máš přebytek čakry, když jen tak bezdůvodně zabíjíš. Beru to jako náhradu škody.[/i]

"Spítam sa ťa jednu vec....prečo sa hráš na silného ked si len chunin ber si príklad tu zo svojho karáta má všetko na háku nikto nevie aká je jeho sila...a ty tu každému ukazuješ čo je v tebe" Potom som zbadal ako mu vysáva chakru
"Tak som sa zmýlil"

Podíval jsem se na Nawakiho a pokrčil rameny.
Mysli si o mě co chceš. Nemám ve zvyku vyvolávat boje a když už, tak boje argumentů, ale taky nemám rád, když někdo zbytečně pálí nedopsané knihy.

Po očku jsem sledovala, co se to za mými zády děje. Najednou jsem rychle vstala a položila ruku na strom. Někdy poslouchám vítr, co šumí s listím a větvemi stromu. Položím chodidlo ke stromu, odrazím se a běžím až k prví větvi, která by mě udržela. ,, No vidíš, jak to jde, když se chce."spokojeně jsem se usadila na větev a vychutnávala si, jak si větřík pohrává s mými vlasy. Kdybych teď byla kočka, vrněla bych na celé kolo.

"Sežer si tuhle čakru." Do početě jsem poslal obrovské množství demoní čakry (nikdo kromě klanu Enjeru není schopný tu čakru ovladnout ^^) On se zapotácel protože demoní čakru není schopný příjmout, pečeť se rozplynula když stratil koncentraci ale tu čakro co měl v sobě no musel se jí nějak zbavit (teď tě chci vidět)

Ani to se mnou nehlo. Čakra se totiž pečetila do lístku. Naklonil jsem hlavu na stranu a usmál se. Zdálo se, že si myslel, že mi to něco udělá. Zjevně nepochopil, jak pečeť funguje. Ta mu teď jen o to víc požírala čakru.
Vážně, zajímavé, dál jsem se usmíval a nechal ho ať si hloubá, proč to neúčinkuje tak jak myslel.

Ti kluci opodál mě už docela nebavili. ,,Noták, v tak krásný den se tu takhle dohadovat, nešlo by, že byste teď přestali a až začne pršet budete pokračovat?" Pronesla jsem na ně ze stromu poměrně klidným a nadlehčeným tónem v hlase.

"Co to néééé." Tehdy jsem měl ruku jen po loket teď jsem spadl na zem a zmítal se v bolestech "démonizace" postupovala dál.

Všimla jsem si, že něco není v pořádku. Seskočila jsem ze stromu a běžela k němu. ,,Hej, si v pořádku?" klekla jsem si kněmu.

Bolestí jsem nic neslyšel ani neviděl místo demonického předloktí už jsem byl dál jak rameno ale kvůli pečeti se to nezastavovalo Ten idiot jestly se změním celej tak ho zabiju holýma rukama.

Ta reakce toho kluka na pečeť se mi nelíbila. Rychle jsem přiskočil a strhl mu tu pečeť ze zad. Pak jsem chytl i tu dívku pod paží a odnesl jí do bezpečné vzdálenosti. Podíval jsem se na toho týpka.
Hej, už jsi v pohodě?

Když mi strhl pečeť tak už jsem měl démonickou horní polovinu těla. Pomalu jsem se zvedal střelil jsem vražedným pohledem po Exovy že mu to trvalo tak dlouho. Sundal jsem si kabát, strhl triko a pod ním jakoby brnění , oddělal jsem pravý rukáv z kabátu a nasadil si ho ale bez trika teď se podobám démonovy víc než předtím.
"Jo už jsem, akorát tohle vysvětlit Tsukikage chvíli zabere."

Dorazili jsme do tréninkové oblasti odkud jsem odešel.* Nějak se mi to začíná tady líbit....zřejmě je to moje nejoblíbenější místo * pomyslel jsem si a pousmál jsem se.Procházel jsem se po cvičišti a viděl jsem známé tváře.Byla tady Kaya , ten hluchý týpek ze včerejška , Shijin , a nějaký týpek co z části vypadal jako démon.* Co se to tady ksakru děje??Nevypadá to dobře * pomyslel jsem si a pomalým krokem jsme došli k těm týpkům." Zdarec...děje se něco? " pravil jsem s klidem v hlase , ale uvnitř jsem nebyl úplně v pořádku.* Ten týpek...vypadá nebezpečně * pomyslel jsem si a ušklíbl jsem se.

Vypadalo to,že už je vpořádku, ale tak nějak zmutovaný. Zakroutil jsem hlavou.
Promiň, ale takováhle reakce, nikdy jsem to neviděl, to se prostě nedalo předpokládat.

"Už ne." řekl jsem s naprostým klidem i když mi tentokrát začala žhnout celá horní polovina těla. "Moment." došel jsem teď už jen ke dvoum panákům a vši silou jsem do jednoho udeřil z mojí pravé ruky se vytvořila *astrální* runa o dost větší než moje když ta ruka dopadla na panáka, tak panák byl doslova vyrvaný ze země a po něm zustal asi dvou metrový krater.

Poskládala jsem se z lístků přesně uprostřed vzdálenosti mezi Dantem a ostatními. Přejela jsem pohledem od hloučku lidí až po kráter po panákovi a tázavě jsem zvedla obočí v žádosti vysvětlení.

* C-co je tohle...za člověka...jestli vůbec * pomyslel jsem si a znova se ušklíbl.Pak přešel k těm panáků a něco udělal.Něco co není v pořádku.Takhle se člověk nechová , ani tak nevypadá.
" Hej...co se tady stalo? " pronesl jsem docela tiše k Exovi s hlavou sklopenou dolů a pak jsem jí zvedl.Přede mnou stála Tsukikage.* Tse...před chvílí jsem klepal a nic...teď se tu zjeví....hmmm.. * pomyslel jsem si a pak jsem se na ní zahleděl." Tsukikage-sama...mohl bych s vámi v soukromí něco probrat?Nedávno jsem klepal , ale vy jste neodpověděla...tak jsem odešel...ale stejně...potřeboval bych se na něco zeptat...nebo spíš o něco vás poprosit " pronesl jsem tiše.

Všiml jsem si Tsukikage. "Dobrý den Tsukikage. Omlouvám se za toho panáka."

Přejela jsem Danteho pohledem od hlavy až k patě. ,,Je asi naprosto srozumitelné, že budu chtít vysvětlení toho, co se tady stalo.'' Zamračila jsem se. Pak jsem se podívala na Katashiho a kouzelně se usmála, po mém naštvaném výrazu ani památky. ,,Jistě...omlouvám se. Jsem trochu...přepracovaná. Papíry mě zabíjí.'' Ušklíbla jsem se.

Zamával jsem na Tsukikage a omluvně se usmál.
Zničil mi motýli, tak jsem mu vysál trochu čakry a tohle se s ním stalo. V životě jsem nic takového neviděl, byla to naprosto neočekávatelná reakce.
Přítomní si mohli všimnout, že nerýmuju.

"Vysvětlení to snad ne řekněte Exovy o u toho byl taky nerad bych byl u toho jak se rozčílí vaše kočky.