Alianční Velitelství

First topic message reminder :

Velitelství pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Velitelství ozbrojených sil Aliance. Zde probíhá plánování strategií, schvalování nových nařízení, a zároveň je zde prostor pro alianční armádu.

,,Posaďte se.'' Vyzvala jsem se a pokynula jsem ke křeslům v místnosti. ,,Nejdříve vyřešíme to, co se stalo na cvičisti. Říkali jste něco o ničení motýlů...'' Podívala jsem se na motýli u Exe a pak jsem svůj zrak obrátila zpět k nim. ,,Tohle je území spojenectví. To znamená, že s vesnicemi sdílíme jeden prostor. Tím pádem se musíme naučit vycházet se členy druhých vesnic.
Ale jak s nimi chcete vycházet, když máte roztržky mezi sebou?
Uděláme to takhle. Naprosto chápu Exe s jeho motýly. Ostatně...kolem mě je téměř pořád taky spousta koček.''
Můj pohled ulpěl na tygřici, která spala na gauči a na leoparda hned vedle ní. Na stole byla mimo jiné také Kinjiki stočená do klubíčka.
,,Ale také chápu, že ne všem je vždy příjemné, když se kolem něj někdo motá. Uděláme kompromis. Exe poprosím, aby své miláčky držel trochu na uzdě...pokud to půjde a vyhýbal se jejich zbytečných kontaktů s lidmi, kterým to bude vadit.
A Datne bude muset krapet zapracovat na své rozvážnosti. Jsi Chuunin, to znamená, že mezi tvé vlastnosti nepatří pouze adekvátní síla a zkušenosti, ale také schopnost se dostatečně ovládat, zhodnotit situaci před tím, než vybouchneš...a taky projevovat úctu shinobi s vyšší hodností.'' Vzpomněla jsem si na ne příliš pozitivně tvářící se Shijin.
,,Navíc...svou sílu byste měli využívat v případech, kdy někdo útočí na vesnici, na vaše kolegy nebo na vás samotné. ''
Pak jsem se obrátila na Katashiho a omluvně se usmála, doufaje, že mu příliš nevadilo zúčastnit se mé přednášky.

Omluvně jsem se usmál a přikývl jsem.
Opravdu se omlouvám,
příště už jsi pozor dám.
A co se týče mého použití pečetě,
jen se mi nelíbí, když někdo bezdůvodně ničí krásné věci na světě.

"Já ti říkal ať ty motýli ode mě pošleš pryč nic si, neudělal tak jsem to udělal sám. A s Shijin nepotřebuji poslouchat přednášky od někoho kdo ani neví kde má žáky." řekl jsem to až jsem se posadil.
"A otravný hmyz není krasný krásná je třeba ta tygřice na gauči."

Nechápavě jsem se na něj podíval.
Říkal jsi jen, ať si na tebe nesedají
a jak si můžeš všimnout, to už nedělají.
Lehce jsem se zamračil.
Někdo by mu měl dát lekci vyjadřování. Pak vznikají takovéhle neshody.

Povzdechla jsem si. ,,Tady nejde pouze o Shijin. Tady jde o princip.'' Pohladila jsem Kinjiki a pousmála jsem se. Vždycky mě to dokázalo uklidnit.

Myslel jsem že když mi vadí sedání tak mu dojde že mi vadí i to že na mě skoro sedí
"No jo no, princip nemá se míchat do věcí po kterých ji nic není. Jinak já jsem *hodný* a většinou i poslouchám nadřízené."

Pouze byl opřený o zeď v rohu a poslouchal jsem celý ten rozhovor.
* Hmmm...je to velice pozoruhodné.....ani to možná neví...ale docela mě tím poučila * pousmál jsem se a čekal , až se k tomu vyjádří taky ten druhý týpek co měl tu démonickou ruku.Pak jsem chvíli čekal , až se vlastně dostaneme k tomu co jsem chtěl po Tsukikage já.Avšak celou tu dobu jsem se cítil trochu trapně.* Bude to trapné , chtít tohle po jiným Kagovi než je ten můj *.Pouze jsem nad tím zavrtěl hlavou.Pak se začali ti dva hádat.* Bože....oni asi vážně nemyslí *

(už nemám jen ruku ale půlku těla)
"A co takhle přestat řešit nás a dát přednost tomu klukovi s hezkým chlupáčem."

Povzdychl jsem si a sedl jsem si ke stěně, o kterou jsem se opíral.
Máme tady dítě, které se silou vyrovná chunninovi a inteligencí malému dítěti. Tomu říkám argumenty. Já v jeho věku ještě běhal po lese s vlky.

(Hele a chtělo by to vytvořit topic pro každýho kage inak tady bude za chvíly 100 stran xD)

Když začal mluvit ten kluk o mně tak jsem se na něj jen podíval.
" Ne...v klidu si to vyřešte...já už čekám asi 2 dny , takže další 2 hodiny mi fakt vadit nebudou "

Usmála jsem se, ale lidé, kteří mě dobře znají by poznali, ze mi v očích chybí jiskřička, která tam jindy bývá a není to úplně přirozený úsměv.
Oni mohli mé pravé pocity poznat podle toho, že tygřice za nimi začala vydávat nespokojené hrdelní vrčení otevřela oči a všechny je probodla ledovým pohledem.
,,Jak jsem řekla, jsme ve spojenectví. Musíme si zvyknout, že zde budeme potkávat shinobi z jiných vesnic. Je naprosto přirozené, že se budou ,míchat' do některých věcí, když operujete na společné půdě.''
Rošťácky jsem blískla úsměvem k Exovi. Samozřejmě ke mě z nemocnice dostala zpráva o jeho zdravotním stavu.
,,Prostě se chovejte slušně. S jestli vám to dělá takový problém, můžete jít trénovat na cvičiště v Tsuki, kde budou jenom členové Tsukigakure.
Nerada bych, abyste se tady ještě pohádali. Řekla bych, že tohle jsme vyřešili, takže jistě dovolíte, abych se věnovala našemu hostovi.'' Tím jsem jim jemně naznačila, aby odešli.
Pak jsem pohledem přelétla přes jeho démonickou část těla. ,,O tom si později také budu chtít promluvit...''
(Vše je zatím ve fázi vývoje ^^)

"O tomhle ukázal jsem na své tělo to nestojí za řeč nemusíte tím vůbec ztrácet čas, já už asi půjdu." Vztal jsem ze židle a odešel jsem.

Přikývl jsem. A trochu se usmál na toho kluka, který mi včera pomohl do nemocnice.
S přespolními tedy problém rozhodně nemám. Za to ty domácí.....
Hodil jsem to za hlavu, rozhodně jsem nebyl z těch, co by se těmihle věcmi nějak přespříliš zatěžoval. Místo toho jsem už zase začal hloubat nad tím, jak to udělat, aby se ta pečeť samovolně neuvolňovala. Dokázal jsem si představit, že kdyby se mi to stalo ještě párkrát, pravděpodobně bych byl hluchý natrvalo. Pomalu jsem vstal a kývl Tsukikage na pozdrav. Bylo vidět, že už jsem zase ztracený v myšlenkách. Koneckonců to u mě nebylo nic neobvyklého. Pravděpodobně na to mělo vliv i mých patnáct let bez kontaktu s člověkem. Pak jsem jen nepřítomě vyšel ze dveří.

Počkal jsem až ti dva odejdou , "odrazil" jsem se od stěny a přešel jsem ke stolu Tsukikage na kterém ležela ta kočka." Uhm...no...nebudu to protahovat takže to řeknu na rovinu.... " pravil jsem klidně a nadechl jsem se." Jde o to že bych chtěl podepsat smlouvu na Kuchyiose s jedním druhem zvířat.....no..původně jsem o to chtěl požádat Hokageho , ale toho jsem už 2 dny neviděl , tak jsem zaklepal na první dveře které jsem viděl , což byly ty vaše.....jmenovitě...chtěl bych podepsat smlouvu se psy...vím že je to zvíře spíše pro Konohu , ale jak jsem říkal...Hokage není k zastižení...a taky...když je teď Aliance tak jsem myslel že máte přístup k těmto svitkům " pravil jsem.* Jaj...toho jsem namluvil nějak moc * pomyslel jsem si." Omlouvám se za ten dlouhý proslov...nechtěl jsem to takové dlouhé " dodal jsem a mile jsem se pousmál.

Kývla jsem na ty dva, když odházeli. Pak jsem se usmála na Katashiho.
,,Bohužel asi nesplním tvé přání. Smlouvu se zvířaty ti může poskytnout někdo, kdo ji má podepsanou. Já mám smlouvy pouze s kočkami, takže tu se psy ti nenabídnu.'' Omluvně jsem se pousmála.

" Jasně...chápu vás...tak...zatím " pravil jsem a v mém hlase šlo slyšet zklamání.Pak jsem vyšel ven z kanceláře.Nevěděl jsem co mám dělat. *Hokage přijde nevím kdy , a pokud budou i další boje , tak bych už chtěl mít své psy. * pomyslel jsem si zklamaně a pak jsem i s Akiem vyrazil na cvičiště.

Přesun.

Prechádzal som chodbou a premýšľal, ktorého Kage by som mal navštíviť ako ďalšieho. Zastal som pred kanceláriou Tsukikage a ďalej som už neváhal. Zaklopal som na dvere a s úsmevom čakal, aká je asi Tsukikage-sama.

Uslyšela jsem zaklepání. ,,Dále.'' Zavolala jsem a vzhlédla ke dveřím.

Otvoril som dvere a vstúpil do pracovne. "Dobrý deň, Tsukikage-sama. Volám sa Aotsuchi a som ninja z Iwy. Posiela ma Tsuchikage-sama." Takže ona je Tsukikage? Je skoro tak pekná, ako Mizukage.

Usmála jsem se. ,,Dobrý den. A co jsi Tsuchikage přeje?''

"Tsuchikage-sama by rád vedel o Bijuu vo vašej dedine. Aj v Iwe jedného máme a chceli by sme sa podelil o skúsenosti s ovládnutím." Pristúpil som bližšie ku kreslu, ale neposadil som sa pre prípad, že by mi ani Tsukikage o Bijuu nič nepovedala.

,,Ráda bych Tsuchikagemu pomohla, ale bohužel nyní asi ne. V období chuuninských zkoušek je toho moc, navíc nové spojenectví si také žádá mnoho mé pozornosti.''
Omluvně jsem se usmála.
Rozhodně jsem nebyla ochotná sdělovat informace o vesnici...a teprve nyní ne.

"Áno, to je rozumné." Hokage-sama a Raikage-sama budú reagovať určite rovnako. Pokúšať sa odhaliť Jinchuurikiho podľa chakry mi asi teraz nepomôže. Väčšina z nich bude v Sune na skúškach.
"Ďakujem za váš čas, Tsukikage-sama. Dúfam, že aj napriek obavám z oboch strán budú naše dediny v budúcnosti spolupracovať."

,,Také doufám.'' Usmála jsem se.