Alianční Velitelství

First topic message reminder :

Velitelství pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Velitelství ozbrojených sil Aliance. Zde probíhá plánování strategií, schvalování nových nařízení, a zároveň je zde prostor pro alianční armádu.

"Dovidenia, Tsukikage-sama." Zatvoril som za sebou dvere a prechádzal chodbou, kde mali ešte kanceláriu Raikage a Hokage. Mal by som túto misiu ukončiť. Žiadna dedina nechce v tomto čase prezrádzať informácie o svojej bojovej sile. Na žiadne dvere som už nezaklopal. Opustil som budovu a išiel zasa do Iwy.

(Odchod.)

Povzdechla jsem si. Zabořila jsem prsty do Kinjikini měkké srsti a kočka hned začala příst.
Potřebuju si s ním o tom promluvit. Rozhodla jsem.
Na mě nekoukej, já nikam nějdu. Shi ležela na gauči, hlavu měla položenou na packách a oči zavřené.
Tenshi se na mě pozorně podíval, ochotný splnit vše, o co ho požádám. S úsměvem jsem mu pokynula, aby si nedělal starosti a obrátila se na snowshoe ve svém náručí.
Pohladila jsem ji a pak jsem jí pošetala její úkol. Zadívala se na mě vševědoucíma očima, seskočila mi z náručí a zmizela za pootevřenými dveřmi, které se vzápetí zabouchly.

Došel jsem před dveře Tsukikage a zaklepal jsem.

,,Dále.'' Zavolala jsem. Už jsem na ně čekala.
Taiyo ho před dveřmi nedůvěřivě pozoroval, ale jinak se nehnul.

Vztoupil jsem do místnosti. "Co potřebujete Tsukikage-sama?"

Kinjiki kolem něj proběhla a vyskočila mi do náruče.
,,Chci si promluvit o...tvé ruce. Ikdyž už to není jenom ruka, jak se zdá.''

Došel jsem ke křeslu a posadil jsem se tušil jsem že to bude na dlouho posadil jsem se. "A co by jste chtěla o tom vědět?"

,,Pokud možno všechno.'' Zamračila jsem se. ,,Začneme takhle...co je to?''

"Náš klan byly dřiv normální lidi ale pak přivolali démonku která vypadala jak člověk a když měla děti tak vypadali napůl jako démoni a napůl jako lidi a u pár jedinců se to rozšíří po celém těle a pak se jim změní úplně vzhled a nebo zůstanou jako démoni ale je taky těžké tu čakru ovládnou u mě je to například v poměru 6:1 takže převládá démoní čakra ale jak se zdá dokážu ji ovládat. Ještě něco?"

Povzdechla jsem si.
Fajn. Máme tady dalšího ulítlýho týpka. Jeden rýmuje a tenhle je z většiny cokoliv, jen né normální člověk. Ani se nepohla, jen my zaplavila hlavu svými myšlenkami.
,,V tom případě, bys mě začít více než cokoliv jiného začít se zdokonalováním ovládání chakry.''

"Pohoda. To zvládám. A ještě nějaké otázky?"

,,Ne, děkuji, že jsi přišel. Kdybys něco potřeboval, jsem tady. A nezapomeň, co jsem říkala.'' Mile jsem se usmála, pak jsem se sklonila ke složce na stole a něco do ní soustředěně napsala.

Už jsem vztal a dal se k odchodu v tom jsem ucíttil že je zle začala proměna začalo mi zářit celé tělo a proměna pokračovala (I na místech kterých si kluk nejvíce cení). Kalhoty se začaly trhat v dusledku ostrých částí na těle.
Nebolelo to nevýsaval mi totiž nikdo čakru.

Prudce jsem vstala ze židle. Lístky kolem mě začaly automaticky kroužit v ochraném gestu.
Shi konečně zvedla hlavu a začala hlasitě vrčet. Dost nápadně se to podobalo rozzuřenému řevu.

Pak mě zahalilo oslepující světlo a tam jsem se začal měnit v nekoho inýho
Pak se světlo rozplynulo a já měl tam tu podobu.

Opřela jsem se o stůl. Pak jsem se rozešla směrem k němu, obešla ho a s ne zrovna drakrát nadšeným výrazem ho přejela pohledem.
Netvař se tak ztrápeně. Já si myslela, žes tu vždycky chtěla mít někoho takového. Odfrkla si a v očích ji vesele zajikřilo.
Už zase ležela a sledovala dění před sebou.

"No tak tohle jsem nečekal." a pozoroval jsem Tsukikage

Vošiel som cez dvere do pracovne.
"Zdravím, dlho sme sa nevideli"

(Čí pracovny?)

Široce jsem se usmála a odvrátila jsem se od Danteho. ,,To se dělá, takhle se tady zjevit?'' Drze mi zajiskřilo v očích.

"Jéé hele co umím." Roztáhl jsem křídla a s nimi nechtěně polechtal Shi.

Nevedel som ako sa mám tváriť.
"Musel som trénovať na mieste kde ma nikto nemohol vystopovať"
Usmial som sa
"Ty si dúfam tiež trénovala vidím, že si stále Tsukikage tak to som velmi rád"

Shi podrážděně zavrčela, když se jí dotkl křídly.
Já jsem jenom přelétla pohledem Danta a opět se obrátila k Nawakimu.
,,Samozřejmě. Co sis myslel? Že tady najdeš někoho jiného?'' Vesele jsem se ušklíbla.

"No pardon ale křídla mám 15 minut tak si na ně musím zviknout." řekl jsem směrem k ayame

"NO napadlo ma to ale veril som, že sa toho nevzdáš len tak"
Posadil som sa na gauč.
Pozrel som sa na Danteho.
"Ty máš ale problémi chceš vidieť ako vyzerá pravý démon?"
S usmevom na tvári som ho nedočkavo sledoval