Prostranství před Lesem smrti

First topic message reminder :



Na tomto místě se sejdou všichni genini, kteří úspěšně zvládli písemný test.

Les smrti - také znám jako 44. tréninková oblast. Svým vzhledem spíše připomíná nebezpečnou džungli. Jen zřídkakdy skrze husté stromy prokoukne sluneční paprsek. Naleznete zde přerostlý hmyz, pijavice, které vás dokáží zabít během pěti minut, jedovaté a masožravé rostliny, divokou zvěř a možná i mnohem, mnohem horší věci...

Tázavě jsem si tuhle skupinku prohlédla. No nazdar... A já myslela že nejdivnější lidi už do lesa zapluli. Něco mi na nich nesedí... mají divné hadry. A melou z cesty.
"Dobrá tedy, pokud jste vyplnili formuláře, pak vás tady můj kolega doprovodí k volnému vchodu a vpustí vás do lesa." pokývla jsem na jednoho jounina, který se tohoto týmu ujal a odvedl je k západní části lesa.

https://nsgoon.forumczech.com/t1461-zapadni-ast-lesa-smrti

Chvíli jsem se za nimi dívala, a pak jsem jen pokrčila rameny a pokračovala v práci.

Shiore

"Děkujeme." sladce jsem se usmála a šla s týmem a s tím kolegou xD.

Dorazil jsem na prostranství a hledal Mikomi. Po chvíli hledání jsem ji našel, tak jsem zamířil rovnou k ní. ,,Ehm Mikomi.Máme problém."

Stála jsem na stromě a dívala se do hloubi lesa. Zatím však bez byakuganu. Odpočívala jsem. Najednou mi ostrá bolest připomněla, můj zvláštní dáreček, který jsem dostala...

Ne to je hloupost... to přece nemůže...

Vybavila se mi vzpomínka na ten den. V tom jsem slyšela Seitův hlas. Stále jsem se držela za tu pečeť a ani jsem nemusela poslouchat jeho slova. Věděla jsem co se děje.
"Já... vím. Chápu co se stalo." je někde tam uvnitř...

,,Jo přesně tak. Podařilo se mi ho vystopovat." Podíval jsem se na ni a díval se jak se drží za tu pečeť. To není dobré. ,,Co teď? Zkoušku zrušit nemůžeš, ale na druhou stranu, aby tam něco nevyvedl."

Zamračila jsem se. Zkoušku zrušit nemůžu. Ale je pravda, že on je horší než celý Les smrti dohromady. Nemůžu tu jen tak stát.
"Je to i moje chyba. Jdu tam. Je v nějaké proměně, takže netuším který z těch geninů je on... Můžeš mi říct směr? Prosím."

Poskládal jsem pečetě a začal se soustředit. Po chvíli jsem otevřel oči a ukázal směrem do lesa. ,,Někde v okolí bažin. Nechceš nějak pomoct? Co když se ti ta pečeť v jeho přítomnosti nějak nevymkne?"

Ten si tedy umí vybrat... Proč právě ty hnusné bažiny? Povzdechla jsem si a ruku volně spustila podél těla, i když mě v místě kde mám pečeť pořád divně cukalo.
"Budu v pohodě. Umím se ovládat. Nějaká přiblblá pečeť mě nemůže zastavit." zamračila jsem se, i když jsem si nebyla jistá tím, jestli je to opravdu pravda. Pomalu jsem se vydala směrem který ukazoval Seito. Jaké to bude tentokrát?

,,Dobrá. Jak chceš, ale budu ho pozorovat." Díval jsem se jak odchází. Poznám jestli bojuje nebo ne. Posadil jsem se na zem a začal se soustředit...

Jen jsem se pousmála.
"Díky. Hlídej mi záda." povzdechla jsem si a zmizela v tom prokletým lese.
Přesun.

To se mi nelíbí. Chvilku bojuje a teď už nic. Snad se nic nestalo, ale podívat se musím jít. Poskládal jsem pár pečetí a zmizel pryč.(přesun)

Vynořil jsem se z lesa.
Konečně!

Prišiel som sem že sa pozriem či tu niekto vôbec je a ako sa vlastne darí aj ostatným .
Rongu bol teraz hneď vedľa mňa , následoval mňa .
Obaja sme sa tu rozhliadali.

Sledovala jsem diskuzi těch dvou a připadala si zmatená.
Vybavil se mi obličej posledního, kdo přišel. Bylo na něm něco zvláštního. Všimla jsem si, že dorazil i sem chvíli poté, co ti dva zmizeli a zamířila jsem k němu.
"Co tady děláte? Vraťte se do lesa." sledovala jsem ho přimhouřenýma očima, i když Byakugan naštěstí z pozorování Geninů zůstal aktivovaný. Cítila jsem přítomnost Ryuujiho a byla jsem za to ráda.
"Zkoušky ještě neskončily." dodala jsem k neznámému.

Ja som ucítil pach Shijin tak som sa vydal smerom tam .
"Zdravím ... "
Poviem smerom k nej a potom vidím že sa tam z niekým baví .
"To už to skončilo ?"
Opýtal som sa .

Otočil jsem se na Shijin.
-Vypadám už jako Oro xD.
"Máš pravdu, ještě neskončila," ušklíbl jsem se.

(Gomene, obědvala jsem...)

Teprve teď jsem si všimla jeho podoby.
Orochimaru? To není možné... Je mrtvý...
"Co tu chcete? A kde je má sestra?" zbledla jsem, když jsem si uvědomila, že se ještě nevrátila. Levou dlaň jsem měla skrytou za zády a třepotala se mi v ní drobná chakrová vrána.
Jsem druhá zkoušející této zkoušky... Pokud je sestra pryč, nesmím dopustit, aby se něco stalo...

"Neublížil jsem ji. Zatím..Ale jaká škoda, nemá dost nenávisti, na to, aby se mi k něčemu hodila," trochu jsem se zasmál.
"Nech těch tvých malicherných útoků, nemá to cenu. Chceš se snad zabít? Řeknu ti jen to, co jsem řekl jí. Neukončuj tuto zkoušku předčasně. Účastní se jí také lidé z mé vesnice. Hodlám si to užít," otočil jsem se a kráčel pryč.
"Jestli zkusíš ukončit mou zábavu, věř, že Listová skončila," řekl jsem a zmizel.

Neublížil... Nevrátila se... Nevěřím...
Pootevřela jsem ústa, abych odpověděla, když zmizel.
"Zůstaňte zde, nesmíme ještě přerušit zkoušky!" kývla jsem na několik shinobi a na Ryuujiho vrhla prosebný pohled. Plně jsem spoléhala na to, že dohlédne, aby se nic nestalo. Pak jsem se pořád s aktivovaným Byakuganem rozběhla do lesa.
Seito říkal, že jsou v bažinách...

(Přesun)

Ja som tu teda ostal aj keď som chcel sa pozrieť za ňou čo sa bude diať no prekonal som sa a ostal som tu strážiť .

Byl jsme zřejmě první kdo opustil po zkoušce Les Smrti.Akio už pomalým krokem přešel k místu , kde jsme se všichni Geninové sešli.Buraka jsem z Akia sešoupl dolů a byl jsem rád že jsem se ho po těch 3 dnech zbavil.Poté jsme se pomalým krokem vydali na cvičiště.* Uff...doufám že toho chlapíka dlouho...dlouho neuvidím.. * pomyslel jsem si ironicky.

Přesun - Tréninkové Prostory (Konoha)

Dorazil jsem s mým společníkem na prostranství a spokojeně se usmál... Tak už je to konečně za námi a můžeme si trochu dáchnout... Vyhlížel jsem Fujina i Roku a čekal až k nám dorazí...

Přišla jsem s Fujim v náručí a unaveně jsem se usmála na ty dva.
Tak, už jen jedna část.
Opatrně jsem Fujiho položila na zem.
Tak, co teď?

Malinko jsem pootevřel oči. Byl jsem jak z gumy. Boleli mě jak ruce, tak i nohy a cítil jsem se absolutně grogy, ale právě to mě probudilo. Stávat jsem se ani nesnažil. Jen jsem se snažil takovým unaveným pohledem podívat, kdo tu je se mnou.

Nevím, mohli bychom vyrazit do Suny, nebo si tu najít nějaké ubytování na jednu noc. Při první variantě můžete spát všichni u mě, mám v Suně dům. (to, že přímo monstrozně velký jsem nechal jako překvapení) V druhem pří... všiml jsem si, že Fu procitl a sklonil se k němu... To co jsi proti těm vlkům předtím předvedl bylo doslova neuvěřitelné... řekl jsem s rozzářeným úsměvem a bylo vidět, že to jde od srdce... potom jsem se zatvářil ustaraně... Jak jsi na tom???