Západní část Lesa smrti

Dorazila jsem k západní části lesa. Z úsměvem na tváři jsem se dívala na ten vstup a nemohla se dočkat.

Také jsem se objevil u brány a trpělivě čekal, až se otevře. Pro nás dva, by měl být tenhle podezřelý les hračkou. Tím spíš, když se počítá i se smrtí...

Jen jsem se na něj otočila a moje vlasy zavlály ve větru."Zeptala bych se na taktiku, ale to asi nemá cenu...myslím, že si je trochu omrkneme a pak uvidíme...ráda bych si z pár kloučky pohrála..." Jen jsem se tak ďábelsky usmála.

Západní brána - Otevřena

Posunul jsem si brýle na nose a pousmál se.
"Pokud se ti chce, pak si klidně pohraj. Já chci tohle projít s co nejmenší námahou. Nezapomeň, že tu nejsem proto, abych se jak blbeček honil za nějakým svitkem." dodal jsem a prošel otevřenou branou. Za chvíli se mě už nedotýkal ani jeden jediný sluneční paprsek.

(Sorry, na chvíli jsem musela zmizet...)
Jen jsem se znovu ušklíbla a vydala se za ním. Opravdu jsem se nemohla dočkat... Tak a začínáme...

(Pohoda, taky nestíhám)
Šel jsem volným krokem a neměl v úmyslu spěchat. Nedělal jsem si s ničím hlavu. Ti idioti se teď určitě můžou přetrhnout, aby našli svitky. Počkám si až to udělají za nás a pak jim ho švihnu... bude to jednodušší než se trmácet po všech čertech...

Šla jsem vedle něho a jen tak se rozhlížela. Cítila jsem se tu příjemně a ta atmosféra mě úplně dostávala."Doufám, že si pohnout..." Zívla jsem si."Nebaví mě čekat až to ti ubožáci najdou...snad brzo někoho potkáme.."

Jen jsem se potichu zasmála."Tak to se těším ještě víc. Taky je dokáži pomocí větru vycítit, a dokonce určit i kde se, co třeba nachází, řeka, zvíře...myslím, že nemají šanci...a já si tak dlouho nehrála..." Byla jsem celá natěšená a můj výraz značil velikou krutost.

"Jak říkám, je to na tobě. Já si s těma ubožákama nemíním špinit ruce. Ale kdyby se tu objevil někdo zajímavý... to je jiná." ušklíbl jsem se a zadíval se do informací, které jsem měl zapsané ve svých ninja kartách.
"Měli bychom být neporazitelní, vzhledem k těm parodiím na shinobi, které jsem si zjistil."

Znovu jsem přikývl, ale teď se trochu i zamyslela."Uvidíme jak to bude, ale...ale trápí mě trochu ten kluk...taky o něm nic nevíš a hodně věcí má podobných jako já...a navíc...a navíc ten shinobi řekl "Surashi"..já jsem Surashi...vím, že náš bývalý klan je stále všude roztroušen, ale...ale že by byla až taková shoda..." To nemůže být přeci on...nemůže... "Měli bychom se na něj zaměřit..aspoň jako na prvního..."

Na chvíli jsem se zastavila a podívala se mu do tváře."To ještě nevím, ale nejprve bych zjistila, co je zač...a buď mě zaujme a nebo ne. Jestli ne...zemře a ani nemrkne okem, ale jestli ano...bude to ještě zábava..." Ušklíbla jsem se a na chvíli se zahleděla na nebe, kde zrovna prolétávali ptáci jakoby je něco vyděsilo. Tak si na něj posvítíme...

Docela mě její odpověď překvapila. Člověk by čekal, že s členem vlastního klanu bude mít jen a jen dobré úmysly. Pousmál jsem se. A takhle uvažuju právě já, kdo oddělal oba svoje rodiče, během jednoho večera. Ach ta nostalgie... to byly časy.
"Dobrá tedy, pak mě následuj. Sice je to trochu z ruky, ale najdeme ho. Ty si s ním vyřídíš to nejnutnější a já si mezitím dám pauzu. Vůbec se mi tu nelíbí. Je to otravné právě tak jako ta bílá studená sr***a v Yuki." ušklíbl jsem se a zamířil pryč.
Přesun - https://nsgoon.forumczech.com/t1463-les-smrti-centrum

Jen jsem se pousmála a zamířila za ním...

Prišiel som sem na stanovisko a čakal som na neho. "Švihaj ak chceš dobre vychádzať zo mnou " povedal som a zaškeril som sa.

"Kedy sme sa dohodli na tom, že budeš veliť!?" Nahnevane som prehovoril. "Mal by si sa kľudniť, aby sme nemuseli bojovať ešte aj medzi sebou."

"Zatal nevelim, velit tu nebude nikto, ja len chcem prejst tak sa snaz" povedal som a zasmial som sa "Tak poď" povedal osm mu a ja už soom šiel (presun)

´"Kam zasa ideš?" Prehovoril som, ale už bol preč. Nezostávalo mi nič iné než za ním bežať.

(Presun.)

Dag sletěl dolů. A já s Atsukou seskočila na zem

"Dagu jdi se projít nebo proletět." pousmála jsem se

"Hm tak jo trochu nenápadně. Henge no jutus." a obě jsme se proměnili na černé kočky, rozeznat nás mohlo jen podle očí a vyběhla jsem do lesa

V kočičej podobe som sa obzerala tak mierne splašene naokolo, hneď som však vyrazila za Reinou aby som ju zase nestratila !! bola som skalopevno rozhodnutá prísť na to čo vlastne Chunisnke skúšky znamenajú !

skákala jsem po větvích a dívala se všude kolem sebe a občas se podívala i za sebe na atsuku

Snažila som sa s Reinou udržať tempo, aj keď to nebolo nič ľahké s tým mojím úžasným talentom. Držala som sa však statočne pri nej aj keď bolo vidieť že som unavená xD fyzický pohyb mi nikdy nerobil dobre a bola som v ňom viac než ľavá !!