Stará čtvrť a sídlo Kana

First topic message reminder :

čtvrť se nachází v zadní části vesnice skoro dál ode všech tvoří ji asi tři domy a jedna hlavní rezidence, která se nově opravila, rezidence je chráněna bariérou pěti pečetí a vstup má povolen pouze Yukikage a lidé s povolením od Reiny

"Hakkeshou kaiten!" prudce jsem se roztočila.
Tentokrát jsem to brala jednoduše. Blízko mne byl jen Everest, Ruki a Tatsuo.
Do téhle techniky jsem teď vložila polovinu zbylé chakry a rozpoutala doslova bouři. Seito i Nawaki si museli všimnou, co chystám a nejspíš už byly dostatečně daleko. Protože kolem mne až směrem k bariéře se objevil velmi hluboký kráter. Tak obrovský Kaiten jsem ještě nikdy nepoužila. Měla jsem pocit, že jsem zcela vyčerpaná. Ale ještě jsem se dokázala zvednou a problesknout k Seitovi i Nawakimu. Pokud nešli Ruki, Everest a Tatsuo za bariéru bylo nemožné, aby je technika z takové blízkosti minimálně neodhodila.

Edit: Kolem těla mi "pořád" zářila světle modrá chakra alá Juuken. Už od začátku boje.

Kousek jsem odletěl do zadu, ale normálně jsem dopadl na nohy "To byl Fuuton nebo jen proud chakry? Jestli Fuuton si první , s kterým jsem se setkal. " Viděl jsem že stála vedle těch 3." Hm tak konečně si vyžkouším tu techniku Pika no Dairiseki" Z mých prstů vyletělo 8 světelných koulí , které obklopili Shijin, Nawakiho a Seita.

Ja som ešte stihol použiť Chakra no tenshou ktorá ma odhodila daleko od Shinjin. (Tlak)

Nebolo by prijemné keby ma to zasiahlo ale dokonca časť z môjho útoku zasiahla aj mna...
Nedokázal som už ani skoro stáť a tak som si radšej sadol na zem...

Moja maska sa prelomila: Znamená to že som už vyčerpaný...

Probudil jsem se uvnitř sídla, na dlouhou dobu jsem usnul.
Pravděpodobně mé tělo nebylo zvyklé na to, že už jsem zase
celý a můžu normálně fungovat...
Podíval jsem se z okna a málem mi vyletěly oči z důlků.
Bojovalo se tam.
"Ty kráso, to mě pos*r! Oni si tam klidně bojují a mě tu nechávají
ať si tu leštím o*as! Ku*vadrát s váma!"
Okamžitě chytil kous do ruky, vyskočil z okna a běžel za Rukim, Tatsuem a
Everestem.
"Některé z vás prdelopi**ů znám! Co se tu děje? Proč mi nikdo nic neřekne?
A co to jsou za pi*ky támhle?" Vyptával jsem se nadšeně.

Všimol som si Hidana...
Sú to naši nepriatelia sú len tvoji pousmial som sa...
Postavil som sa a prišiel som k Hidanovi.
Bože to je bolesť asi mám zlomené rebro...

"Jashine-sama! Děkuji! Nezklamu vás!"
Chytil jsem kosu do ruky a s pohledem lačnícího
zvířete po krvi jsem se rozběhl na Hyuugu.
Bylo mi jendo, koho zabiju, jen když poteče krev.
Kosu jsem po ní mrsknul takovou rychlostí, že
začala rotovat a mířila přímo na Shijin.
"Woohoo! Jdu si pro tebe dě*ko!"

Ten je divný ale istotne aj poriadne silný (divný úsmev)
Ja som len sedel a prizeral sa... (chvíľka odpočinku neuškodí XD)

Oblízla jsem si horní ret. Měla jsem neuvěřitelnou žízeň, poslední dva dny jsem jaksi zapomněla pít. Nicméně teď nebyl čas nad tím přemýšlet.
Mám o něco méně než polovinu chakry a musí mi ještě vystačit na cestu zpět... Ta znamená, že mohu použít pouze čtvrtinu své chakry... A něco. Soustředit se na Byakugan a vyvarovat se velkých chakrových vran..
Probleskla jsem se dopředu a v podřepu chytila jeho kosu. Nedělalo mi to problém. Měla jsem ji před svýma očima jako ve zpomaleném záběru. Okamžitě jsem do zbraně vpustila svou chakru a přizpůsobila si ji tak svému stylu boje. Celé tělo mi přitom jemně světélkovalo tou samou chakrou.

Po Kagamiho slovách som sa len vrátila späť na miesto, kde sa odohrával boj. Nemusela som sa dlho pozerať kým som prišla na to, že je strana Otagakure a spojencov, na tom o hodne lepšie než útočníci z Konohy.. už len kvôli tomu že som sem práve prišla ja, a že tu bol Hidan, tjest dvaja nesmrtelný.. Nevedela som prečo ale, proste som nechcela aby dnes niekto prišiel o život.. telo mi zachvátili biele plamene a ja som sa na ne v zlomku sekundy doslova premenila.. veľkou rýchlosťou som sa začala približovať ku Shijin a Hidanovi.

Prudce jsem sekla kosou tak, aby on, chce-li se vyhnout, musel do rány Atsuce. Na druhou stranu nemohl, protože tam i nahoře byl strom a jeho rozvětvená koruna.

(A je po oddychu)
Pomocou Dankai no Jigoku som sa objavil pred Shinjin a zastavil som kosu svojim mečom...
(Bolo náročné dostať sa medzi nu a Hidana)

Okamžitě, jakmile zablokoval výpad, přitíhnul jsem si kosu zpět. (Je na takovém tom červeném laně či co to je xD )
A vyrazil jsem zpoza Everesta velkou rychlostí, skoro jsem vedle něj proletěl a
mířil přímo na Shijin.
"Nemyslí si, že se mě jen tak zbavíš!"

Poslední dvě nebo tři techniky....
"Chakura no Karasu!" jakmile Everest vyblokoval Hidanovu kosu uskočila jsem, přenechala mu ji, rozběhla se, zabodla ostrý konec právě vytvořené chakrové katany, která byla delší než obvykle a podobala se spíš tyči do země a odrazila jsem se. Tím přeskokem jsem získala dostatek času a uvolnila jednu ruku, ze které se mi vznesly tři vrány. Postupně se zvětšovaly. Nejrychlejší způsob úniku. Vypadalo to, že mí kolegové jsou už stejně vyčerpaní jako já. Vrány se naštěstí udržovaly i díky jejich chakře, jinak bych toto nezvládla. Čekala jsem než na ně nasednou a pak se vyhoupla na tu svou. Jednou rukou jsem pořád svírala katanu, která se zmenšila do obvyklé velikosti a já ji hodila Hidanovým směrem. Vypadalo to, jako kdybych se netrefila, prolétla kolem něj. Nicméně teď mu, což by neměl čekat, mířila rotující přímo na nechráněná záda. Pak vrány odlétly směrem ke Konoze.

(Přesun já, Nawaki i Seito. Gomene, ale já tu nemůžu bojovat sama proti všem XD )

Běžel jsem k Shijin, ale ona začala stoupat a vypadalo to,
že chce utéct.
"Nikam nejdeš ty mrcho!"
Chtěl jsem zastavit, ale najednou mi skrze záda proletěla
její technika, udělalo mi to v hrudníku pěknou díru a já
vyplivl větší množstvé krve.
"Heej! jestli tam budu mít jizvu!"
Rozběhl jsem se jejím směrem, najednou jsem zabodl katanu do
země a vyskočil na ni, odrazil jsem se tak rychle, že jsem téměř
letěl vzduchem směrem k Shijin a její vráně. A jelikož jsem měl
kosu připevněnou na laně, v letu jsem pouze škubnul rukou, což mě
trochu zpomalilo, ale kosu jsem opět dostal do ruky a letěl s ní přímo
na Shijin.
"Nikam nejdeš"

(Kašli na to Hidan už dali presun XD a dokonca aj ja musím off takže sa to aspon vyriešilo)

Než jsem k ní stačil doletěl, zmizeli...
Dopadl jsem na zem a prohlížel si vzniklou ránu.
"A takhle to dopadá vždycky... Že se jim na to
nev*seru..."
Šel jsem nakrkly zpátky do sídla.

Taktiež som kráčal do sídla...

Hm" Zrušil jsem kuličky a ty se rozplynuli jakoby nic. Stál jsem tam a díval se na ten lehký zmatek " Ach jo a já si to chtěl otestovat" Šel jsem zpátky k domu.

"No co je tady teď v plánu Kagami? Chceš abych ti v boji s Madarou pomohla nebo tě jistila? Nebo co?" dívala jsem se na něj trochu s obavou

"S mocí, kterou si do té doby osvojíš, budeš
jedním z mých nejcenějších spojenců..."
Dovětl jsem a pomalu vstal.

Vstúpil som do sídla kde som si sadol...
Pane bože to je bolesť....Rozkrikoval som sa na celú miestnosť... Dôvod bol jasný zlomené rebrá a dalšie škaredé zranenia...
Tatsuov meč som položil na stôl...

Dokázali sme ich poraziť ale nemyslíte že by sme mali odtialto radšej odísť nabudúce ich príde istotne viac...

Po chvíľke odpočinku som išiel hľadať Memphista...
Dúfam že sa mu nič nestalo

Nu tak to vypadá, že je po všem.
Podíval jsem se na tu způsobenou spoušť.
A hele sensei.
Přišel jsem k němu.
Jste v pořádku sensei?
Prohlížel jsem si ho jestli není raněn.

Vstoupil jsem do sídla a sedl si do obývacího pokoje.A podíval se na strop.

Vdaka za opýtanie Memphsito-Kun všetko je v poriadku našich nepriatelov sme dokázali poraziť... (úsmev)

No vlastne mám zopár zranení zrejme sú to zlomené rebrá (povedal som ťažším hlasom)