Stará čtvrť a sídlo Kana

First topic message reminder :

čtvrť se nachází v zadní části vesnice skoro dál ode všech tvoří ji asi tři domy a jedna hlavní rezidence, která se nově opravila, rezidence je chráněna bariérou pěti pečetí a vstup má povolen pouze Yukikage a lidé s povolením od Reiny

před salonkem mě zastavila služebná

"Udělej prosím tomu chlapovi koupel a dej tam hodně pěkny a mýdla a vysavuj pro jistotu Kagamiho pokoj až se bude koupat. A doporučuju ti nesahej na jeho kosu a nepřibližuj se moc k němu jestli nechceš přijít o vlasy nebo končetiny." řekla jsem služebné ta jen vystrašeně kývla a odešla připravovat koupelnu já mezitím došla do své ložnice kde jsem málem vyjekla,když jsem tam viděla zase NAruta.

"CO tu zase děláš?"

"Umm teraz len som si chcel sadnúť takže iba stojím ."
Odpovedal som z nevinným úsmevom .

"NAruto já už jsem ti toho snad řekla víc než dost, nemůže tě pořád bavit chodit za mnou a špěhovat mě kdykoli si umaneš." zavřela jsem dveře do ložnice a šla se za paravan převléknout do prostého růžového xD kimona, vlasy jsem si v rozčepířeném drdolu sepla hůlkami do vlasů

v duchu jsem počítala do pěti než jsem se ukldinila

"A co teď budeš dělat hm? Já hodlám po dnešním dni relaxovat jestli tě tady uvidí ti dva moc dobře nedopadneš." řekla jsem chladně

-----



služebná došla do místnosti vedle salonku a zaklepala pak vstoupila

"Lady Reina si pro návštěvu i pro Vás pane dovolila nechat připravit koupel, je připravená v koupelně." mírně se uklonila a zase odešla

"Ku**a! To je servis. Seru an tebe, jdu do vody. Konečně nějaký relax po těch zaje****ch žížalách v nose.
Pak se můžem o něčem bavit, zatím z***e!"
Zmizel do připravené vany a okamžitě tam skočil.
"WAaa! Jashine-sama tohle je osvícení!"

Jen jsem se lehce služebné uklonil a opustil jsem pokoj, měli jsme tady nevítanou návštěvu, kterou už jsme jednou vykázali.
Opravdu nebylo těžké ho vystopovat, navíc využíval jeho sage mod...
Přírodní energii umí ovládat málokdo.
Pomalu jsem sešel po schodech až jsem uviděl Naruta a Reinu.
"Nevykázal jsem tě odtud už jedno?! Nekomplikuj to a nesnaž se jít tam, kde nejsi vítaný. Pokud dovolíš, vysvětlím to za tebe Reino...
Lizz a Reina se k tobě nepřidají, hlupáčku... Je to od tebe šlechetné, ale to je tak vše... Ale jak jsem řekl... Vítaný tady nejsi... a Podruhé už nebudu tak vstřícný..."
Můj obyčejný Sharingan se proměnil na Mangekyou.
"Zmizni!"

"Tak budeš odpočíívať !!
A aj tak moja prítomnosť by ti to ako kaziť nemala ."
Pozrel som nepriamo na Kagamiho .
"Umm už nikoho nepresviečam ani nikoho neberiem takže je to teraz iné než keď som šiel pre Lizzy ."

jen jsem se na něj dívala a pak zalezla zase do ložnice



(pro dnešek jdu pryč zítra papa )

"Děkuji, cestu ven si určitě najdeš, tak jako cestu dovnitř..."
Ukázal jsem prstem na východ.

Zmizol som .

vydala jsem se ze své ložnice do knihovny a hledala opět tajné prospekty našeho klanu. posadila jsem se na lenošku a upravila si kimono, služebná mi donesla čaj. Moc jsem nevnímala ty spisy jako víc Narutova slova.

"promiňte Lady, vydezinfikovala jsem pánův pokoj a jeho návštěva tu prý zůstane déle tak jsem mu dala pokoj vedle pánovy ložnice."

"Děkuji, můžeš jít." řekla jsem a omámeně zírala z okna, pak jsem se zase zaměřila na spisy a něco hledala když jsem to našla tak jsem si našla mapu vzala si jen plášť a za Dagem a vylétli jsme pryč e sídla (přesun)

Keď sme prišli aj s Reinou do sídla.. tak som ju sledovala.. stále som cupkala za ňou až kým sa neuložila spať, to som si jej len sadla k nohám a sledovala som ju, o pár minút na to som však zalomila aj ja a nejakým zázrakom som sa rozvalila na postel iba kúsok od nej x3..

Doletěli jsme před sídlo Kana. Jen tak tak jsem slezl Teruki a na zemi se pořádně rozplácl. Všechna ta únava, vypuštění čakry, pocity, Teruyi, hádka z Mizukage a asi 2 nebo 3 denní nespavost, což po to dobu jsem stále něco dělal, všechno na mě rázem doléhalo. Pocity a a myšlenky se ve mě střídali, tak rychle, že jsem to nemohl ani registrovat. V hlavě jsme to měl jak v mraveništi a plus ta střední dávka alkoholu. Bylo toho už moc.Musím najít Reinu...všechno ji říct a...a... Myšlenky mu ani nedobíhali dokonce. Dračice ho jen starostlivě sledovala, ale nemohla nic dělat. Lehla si na zem a tak zůstala. Pečeť mě už normálně pustila dál. Já osobně to měl povolený. Kolísavým krokem jsem vešel dovnitř a začal jí hledat. Musel jsem se přidržovat zdí a můj dech byl opravdu rychlí. Už teď jsem se přepínal.M-musím ji n-najít...n-musím...

usnula jsem dost tvrdě ale probudili mě opět malé vibrace krystalu. Opatrně jsem vstala, abych nevzbudila Atsuku, vzala si na sebe fialové kimono a vydala se ze své ložnice, ještě jsem Atsuku přikryla peřinou. Na konci cchodby jsem viděla Akihira.

"Proboha, kdo tě takhle zřídil?" podívala jsem se na něj a otevřela dveře do volné ložnice.

Jen jsem dál stál a tak znaveně zvedl hlavu."L-lizzy je m-mrtvá..." Zlomil se mi hlas. Nahlas jsem to ještě neřekl a už to zase na mě šlo. Všechan ta únava, vyvolaná čakra, trocha alkoholu, všechno do sebe bylo už moc. Byli to už celé 3 dny, co jsem nespal."M-musel j-jsem ti to ř-říct..." Ale to už jsem se kácel k zemi jako pytel brambor.

vzala jsem ho za paži a hned zavolaa služebné které mi přispěchali na pomoc a odvedli jsme ho do ložnice na postel. Lizzina smrt mě dostala.

"Akihiro, prospi se. Pak is o tom popovídáme ano?" řekla jsem mile a služebné se o něj hned postaraly

"Musím si odskočit ale hned se za tebou přijdu podívat." řekla jsem pohladila ho po tváři a odešla jsem (přesun)

Byl jsem tak na půl při vědomí a na půl mimo. Vnimal jsem, co s dělo okolo, ale moje tělo bylo jakoby ze dřeva. Oči se mi klížili. Už jsem opravdu nemohl, ale ty myšlenky mi nedali spát, ale i přesto...poslední, co jsem cítil a slyšel, byla Reinina teplá ruka na mé tváři a její vzdalující se hlas. Potom jsem upadl do bezesného spánku.

vrátila jsem se do sídla byl tu poněkud klid jsem se až divila majordom mi vzal kožich a já šla opět od patra za Akihirem tiše jsem vešla do jeho ložnice a sedla si na jeho okraj

Stává se ze mě měkota pomyslela jsem si

Ucítil jsem ji. Už jsem se zase probudil, protože se mi do mysli v bloudila Lizz. Nemohl jsem takhle spát, ale mě stačilo už jen to, že jsem ležel. Pomalinku jsem otevřel oči a podíval se na ni."Ahoj..." Bylo toho tolik. Byl jsem z posledních událostí dost vyřízen. Vždycky jsem vše držel tak na uzdě, ale teď...teď jakoby Akihiro zvaný Liška, byl pokořen...

"jak je ti?" zeptala jsem se ho s mírným úsměvem

Trochu jsem se přisunul , abych si zvedl hlavu do takového mírného sedu."Už je mi lépe..díky..." Klopil jsem oči i hlavu k dece, která mě zakrývala. Vlasy mi spadali do tváře a tak mi tam nešlo moc vidět.

pousmála jsem se a vlasy mu zase rukou zčesala z čela

"POvěz mi co se stalo." dychtivě jsem na něj mohla oči nechat