Stará čtvrť a sídlo Kana

First topic message reminder :

čtvrť se nachází v zadní části vesnice skoro dál ode všech tvoří ji asi tři domy a jedna hlavní rezidence, která se nově opravila, rezidence je chráněna bariérou pěti pečetí a vstup má povolen pouze Yukikage a lidé s povolením od Reiny

Na chvíli jsem zbystřil.
"Pokud ti takovou moc poskytnu, řekni mi,
jak s ní vynaložíš? Co je tím, co tě nutí k tomu
mít moc a využívat ji?
Odpoveď zvaž dobře... Může tě stát život!"

Keby som mal moc používal by som ju len keby bolo nutné. Zistil som že vzoprieť sa moci sa nevypláca (odhodlaný výraz)

"A ty si myslíš, že pomsta je opravdu nutná?"
Optal jsem se zvláštním tónem.

Jen jsem svěsil hlavu a zhluboka si povzdechl...
"Kdy se konečně poučíte..."
Zíral jsem do země a poté se podíval do Everestových očí.
Můj Sharingan se najednou aktivoval a já spolu s ním jsem se
ocitl v žáru bitvy.
Vypadalo to jako jedna z velkých ninja bitev.
"Podívej se, podívej se co vše ta tvoje pomsta dokáže..."
Všude byly slyšet povely, hukot bitvy, sténání umírajících a
všude ležela mrtvá těla.
"Podívej, co všechno je lidstvo schopno si udělat samo, jen
za cenu větší moci a respektu..."
Najednou se vřava uklidnila a oni se objevili v temných ulicích.
Zde bylo několik malých dětí, sirotků, kteří nikoho neměli.
Byli podvyživeni, neměli co jíst, jejich oči byly zarudlé z neustálého
pláče. Žadonili o pomoc, ale nikdo si jich nevšímal.
"Podívej, jaký dopad má zneužití velké síly... Jen nekonečný kruh
nenávisti, který se opakuje neustále a neustále dokola..."
Po několika vteřinové iluzi, která ovšem pre Everesta musela trvat minimálně
den, se opět objevili v sídle, odkud se vůbec nehnuli.
"Právě proto, nikomu takovému pomáhat nebudu...."

Bolo to premna divné...
Co by si urobil keby ti zabili niekoho blízkeho?
A aká je druhá možnost ked nie pomsta (tichý hlas)

Prečo sa to vlastne chystám urobit chcem snád zopakovať svoju chybu?
Máš pravdu už viem čo je mojou úlohou ... Dakujem ti za pomoc (úsmev)

"Kéžby alespoň polovina lidí byla jako ty..."
Nebo se alespoň takhle přetvařovali.
"Nevím, zda jsem ti pomohl...
Jediné, co jsem možná udělal je, že
jsem naznačil cestu..."

Vdaka Kagami tentokrát si vyberám cestu svetla (úsmev)

Ak budeš niekedy potrebovať pomoc s radosťou ti pomôžem (úsmev)

"Myslímš, že nyní budeš mít dost starostí
se svou cestou..."
Navíc, je to jen mezi mnou a jím!

V poriadku ale keby naozaj bola pre mna nejaká úloha rád ju splním... Dakujem Kagami (presun)

Ležel jsem na pohovce u krbu, ze kterého šlehaly plameny...
Ten den konečně nastal... Střet mezi ním a Madarou...
Pomalu jsem vstal, oblékl se do svého kimona, vzal si Bashosen, Kusanagi no tanten a vydal jsem se na cestu...
"Čas na staré křivdy..."(Přesun)