First topic message reminder :

,,Vidím, že už si skoro na konci sil." Přišel jsem k němu blíž a rozcuchal mu vlasy. ,,Zlepšil jsi se o dost." Usmál jsem se na něho, ,,Dobrá, můžeme se zeptat." Pomalu jsem se otočil. ,,Tak jdeme." (přesun)

"Hai," kývnu hlavou a přiběhnu ke svému mistrovi. Už jsem ani nedoufala, že to ještě dnes stihne.

Šla jsem kousek dál a zastavila se u nedalekého jezírka.
"Na stromech už chodit umíš, teď ti ukážu něco podobného, ale zároveň složitějšího." mohla si všimnout, že se opět soustředím, a koncentruju čakru. Poté jsem vstoupila na vodní hladinu.
"Tentokrát nestačí pouze určit správné množství čakry, ale musíš ji neustále regulovat. Potřebné množství se neustále mění." prošla jsem se po hladině a stála ještě dále od břehu.
"Až to zvládneš, můžeš se učit na vodě i bojovat, časem se na to nebudeš muset skoro vůbec soustředit."

"Soustředit chakru," opakuji a pomalu namířím k vodě, pak si to však rozmyslím. Odejdu kousek stranou a stáhnu ze sebe plášť i boty, aby se nenamočily. Mám sice důvěru v samu sebe, ale nesmím zapomínat na realitu.
Udělám první krok a na setinu seknudy se zaraduji, když stojím na hladině, pak se však zvedne jen malá vlnka, já se zapomenu soustředit na tok své chakry a po hlavě s výkřikem padám do vody.

Stála jsem opodál a byakuganem pozorovala její čakru. Pochopitelně jsem také sledovala, jak se jí daří pod vodní hladinou. Kdyby se začala topit, vytáhnu ji na břeh, ale to se zatím nepovedlo žádnému studentovi..

Během neustálého padání do vody a vylézání z vody následované dalšími pády jsem se pomalu učila urovnávat toky své charky do takové míry, jaká byla potřeba. Jako mé maximum však zůstávalo jen několik kroků po hladině a tedy pád do větší hloubky - mohla jsem se utěšovat faktem, že jsem se zatím alespoň neutopila.

Posadil jsem se opodál a cosi zaznamenával do ninja karet. Konoha je moc pěkná vesnice, a už se mi nezdá ani tak velká. Docela jsem si tu zvykl. Sledoval jsem, jak se jedno děvče snaží naučit chůzi po vodě. Hm, zřejmě genin...

Vstal jsem a pomalu se vydal k bráně.(přesun)

Nadšeně jsem zavýskla a vyskočila do vzduchu a při dopadu... zůstala stát na hladině vody. Ještě jsem to nezvládla zdaleka s takovým klidem jako Hyuuga-sensei, ale to, že jsem byla relativně suchá, ve mě vyválavalo správné nadšení po věc.

Dobehol som sem .
Rongu tu už bol .
Rozhliadal som sa okolo seba .
Tak čo sakra trénovať ...
Sadol som si pod jeden strom .
Počúvaj ... mohol by som ťa naučiť jedno privolanie ...
Viem že máš ďalšie lenže to privolanie je silné preto neskúšaj hľadať ďalšie tvory len jeden ťa príme ... a to ešte nieje isté či ťa z tých tvorov jeden príme .
A oplatí sa to ?
Čo myslíš také privolanie ako draka čo si videl .
CO?!
No to radšej nie ... vieš sám že je navychádzam dobre z ostatnými kde to ešte z drakom ?!
Hej ale nemusíš kričať ... a vieš vďaka nemu by si sa mohol naučiť veľa vecí máš ešte mňa tak by to šlo normálne by to bolo len privolanie a takto by si mohol som nou dokončiť tú premenu .
Dosť by si zosílil .
A keď ja neviem ... nechám si to prejsť hlavou .
Hlavne to nie !
Robíš si zo mňa srandu ?
Nakoniec už bolo ticho a ja som sa postavil a šiel som sa prechádzať po trénovacom mieste .
Odišiel som na také menšie spálenište .
Okolo mňa začli šľahať strašne silné plamene ktoré boli tak v ďiaľke 3 m odomňa ale aj u mňa .
Bolo to ale vďaka kameňu preto ma to nevyčerpávalo tak ako normálne .

Ako vždy oheň obklopoval aj mňa a vôbec nič mi nerobil keďže som proti nemu už mal svoju vlastnú imunitu na ten svoj a vďaka kameňu sa aj zvečšila .

Nakoniec sa oheň rozplinul .
Pozrel som k Ronguovi .
"Chelo by to aby si sa začal niečo učiť aj ty ... pôjdem ti potom niečo pohľadať do knžnice ."
Povedal som k nemu a vyskočil som si na strom .
Rozmýšľal som o tom čo mi povedal kameň .
Nakoniec som odišiel .
presun.

Přišel sem na cvičistě opřel sem se o jeden kůl a četl sem si svitek

Přišrl jsem na cviciste a vidím svého kamoše. " Cau Akaii"

Zvedl sem hlavu od svitku ´Čau Kemuri co to děláš?´

"Ále, chci si zatrenovat nedas souboj?."

´Ne ty bys mě rychle porazil.´

"Neporazil mě dáš"

´Já su v taijutsu na nic.´

"to je jen trenink"

´Ne´zase sem si začal číst svitek

Znenadaní jsem zautočil."Braň seeee!" A zahajil jsem boj utokem kop do hlavy.

Pomalu sem hlavou uhl jeho ůtoku a podkopl sem mu druhou nohu.Poté sem si na něj sedl ´Známe se dlouho vědel sem co uděláš.´

"uvidime." Shodil jsem ho vypalený šip mu prostřelil rameno. "nemas važit 45 kg"

Než mě šíp trefil rychle sem se skrčil

udelal jsem pečetě. tak aby to nepoznal

Vzal sem si kunai do ruky a udělal sem obranné postavení

Rozběhl jsem se proti němu a pokusil sem se ho bouchnout