Hlavní nemonice

First topic message reminder :

tvoří ji tři budovy ve které se vždy specializuje nějaká odborná zdravotní pomoc

ředitelka nemocnice je Nefrit TAkaishi

celé dopoledne jsem krom jiného lítala po nemocnici protože mě vždy někde potřebovali, po únavné práci jsem usoudila že by bylo dobré se na ISase jít podívat jak si vede. zamířila jsem si to k jeho pokoji. Právě z něj ale vycházeli lékaři v čele s Nefrit která hned odešla do kanceláře. Já tedy vešla dovnitř
"Jak ti je Isasi, je to lepší?" stoupla jsem si do čela postele a dívala se na něj

Po nejakej dobe doktori s tou dievčinou odišli a ostal som ta chvílu sám.
O malu chvílu sa otovorili dvere,potočil som hlavou a zbadal som v nich tmavu siluetu zaostril som a zbadal osm že do dverí stupila Crystal.
Zvrtol som hlavu naspať a pozeral sa do hora,ked ku mme prišla pozrel som opať na nu.
"Hm myslím že už mi je dobre a cítim sa dobre čo bude vlastne teraz?"Bez možnosti na je jodpoved som jej chytil ruku a sklopil hlavu dole.
"Ospravedlnujem sa za to ako som sa choval je je mi to luto".Pusti lsom jej ruku a opať natočil pohlad hore do stropu.

"To jo v pohodě. Co se bude teĎ dít? Když už trošku vidíš počkáme až se trochu víc tvé doujutsu usadí a zkusíme to znovu na podruhé by jsme ti měly být schopné vrátit kompletně zrak." řekla jsem mile s mírným úsměvem

Hm mal som pocit ako keby už mi nemali ako pomocť no radšej som o tom mlčal.
Použil som techniku preblesknutia a zobrazil sa za nou."A nešli by sme sa niekam prejsť lebo už mi to tu dosť vadí a nemocnice nepatria medzi moje hoby".
Kráčal som pred nu a konečne jej videl do tváre a som sa na nu usmial.

"No neměla bych tě pouštět ven." podívala jsem se mu do očí, měl je jiné možná více strašidelnější

"Hm asi máš pravdu" chytil som jej ruku a sadol som si snou na postel.
"Chcem vedeť prečo si mi tak moc chcela pomocť kedže ma nepoznáš a nič pre teba neznamenám?"Velmi ma to zaujmalo chcel som to vedeť od doby čo osm prišiel sem .

nevím proč jsem to udělala ale svou ruku jsem od té jeho odtáhla avšak jsem se posadila
"Je to moje práce a moje svědomí ráda pomáhám druhým." řekla jsem prostě

Zamyslel som sa a chvílu som mlčal,"aha rozmuieim" pozrel som na nua a usmial sa.
"Tak vidíš že som v poriadku a nič mi neni tak a určite máš toho vela na robote tak by asi už pojdeš."

"Mám, ale to už jsem vše prošla, slíbila jsem Raikage že se o tebe postarám." řekla jsem tišeji a podívala se do okna naproti nám

Bolo mi príjemne počuť že sa o man niekdo postará lenže nebo lsom ten tip čo bol na to zviknutý a bolo mi to trapné.
Videl som ako sa zahladela do okna asi nad niečim premyšlala.Tak som sa len posunul chrbtom až ku stene spojil si ruky zavrel oči a nič nehovoril.

podívala jsem se na něj
"Co si vůbec dělal v Kiri?" zeptala jsem se ho

Chvilu som rozmýšlal ako sa to celé udialo.
"No mal som od Raikage doniesť správu pre Mizukage lenže zlihal som svitok som nedoručil a tam nastalo moje solepenie potom sa snažili lekári mi pomocť ale nedokázali to a furt ma nechávali na pozorovanie rozhodol som sa opustiť ich a vrátiť sa domov".
"Ked som prišile potom som stretol teba a a ty si mo pomohla".Zdvihol som hlavu na nu a pozeral sa jej do očí.
Zase sa mi oči začali mýhať ale tento krat menej než minule.

"výš naše techniky jsoujiné než u jiných zemí mi excelujeme lékařskou pomocí proto jsem si byla jistá že ti pomůžu ale i tys mě překvapil tím že ne." natočila jsem se na něj abych na něj viděla lépe jeho oči byli zase tak zvláštní jako včera

Oapť sa rotriasli a vyzeralo to že opať budu vyzerať ako včera opať nadomonu zase začal prevladaťten pocit no nakoniec.
Som sa len usmial prirel oči a začal sa jemne škrabť za hlavou"tak vyzerá to že si bola poslaná zo samotního neba aby si mi pomohla".
Bolo to asi hlupa vec čo som povedal len bol som štastný oapť som otovril oči a opať boli bez mihania.
Postavil som sa podišiel k oknu a hlavu otočil na nu"dovol aby som ti to aposn trochu oplatil letela si niekedy?"

"Skoro pořád létám od doby co bydlím ... v nebi." usmála jsem se a šla k němu

Ako prišla ku mne len som sa na nu usmial otočil som sa smerom k oblohe spavil pečate a privolal orla ktorý letel pred nami.
"Heh tak a čo keby sme si hm zalietali spolu?"Cítil som sa torchu nervozne no nakoniec som pred nu nastavil ruku aby mi ju podlaa aby som jej mohol pomocť vysadiť ju na neho.

"Dlouho jsem se jen tak neproletěla." podala jsem mu ruku s úsměvem

Zasmial som sa na s velkým ale uprimnim usmevom.
Postavil som sa prví na orla a potom ju pomali zobral na neho sadol som si a usadil sa potom aj ju za mna.
"Takže pripravená?Ked chceš chyt sa ma ale ked si zvyknutá na let tak je to na tebe".

pousmála jsem se a chytila se ho za ramena a čekala jsem kdy mi zase bude vlát vítr ve vlasech a přes obličej
"Jsem připravená"

Otoči lsom sa naspať na orla pohladkal som ho na krku a on prudko vyrazil vpred.
Začal som jemne kričalť cítil som sa ako za mlada bolo mi super no išiel tročku rýchlejšie ale práveže to bolo ono.
Otočil som sa na Crystal"tak čo ake to je dobre?"usmial som sa čo mi jemne peri sa hýbnali čo mohlo vyzeraqť vtipne.

"úžasné!" křikla jsem i já a nemohla jsem se neusmívat adrenalin mi zase zachvátil celé tělo a víc jsem se podržela jeho ramen

Bol som rád že sa jej to luvi zbadal som pred sebou menši oblačik na tvári sa mi urobil usmev pohladil som orla a ten prestal leteť tak prutko a len tak jemne sme sa vznášali.Opať som spravil pečate "Gian-falošná tma"na ten mrak vybehol blesk a ostal menší opar ked zmizol tak s toho mraku sa spravilo srdiečko"také ako vtom videu).Otočil som sa nanu jemne červený a usmial sa otočil som sa spať.
Pri nás začali leteť aký si divný vtáci boli 4 mojho orla dá sa povedať obklučili s kaťdej strany jeden aozzreli sa na nás a začali spievať.

Spoiler:

Najviac spieval 4 hlas ktorému to išlo najlepšie.(vieš koho myslím:D)
Začal som sa smiať ale bolo to pekné.

"To je roztomilé." svěsila jsem pomalu ruce do klína a dívala se na ptáčk a kolem sebe
"Nádhera." usmála jsem se zářivě na něj, byla jsem ráda že mě vytáhl ven od všedních povinností

Stymi divními vtákmi sme leteli d toho srdca ktoré po dotiku s krídlami sa celkmo rozpadlo ako vtáci dospievali ešte chvilu sme leteli na oblohe a rozne veci som sa jej pýtal bol som štastný že opať konečne bez bolesti problémov a podobne,
No po nejakej dobe som sa pozrel na nu "asi by sme už mali isť spať neboli by radi keby som bol mimo izbu a ty by sisi tieť mala oddychnuť usmial som sa nan u pohladil orla opať ktorí sa zvrtol a letel naspať do nemocnice.

"Já nejsem tak moc unavená, spíš je pravda že bych mohla mít probém že tam nejsi a ty taky ." usmála jsem se a ještě si užívala poslední chvilky s ním ve vzduchu