Hlavní nemonice

First topic message reminder :

tvoří ji tři budovy ve které se vždy specializuje nějaká odborná zdravotní pomoc

ředitelka nemocnice je Nefrit TAkaishi

Usmála jsem se a přikývla.
Hai, po tom včerejším léčení se cítím mnohem líp, nemůžu se dočkat, až vyrazíme, usmála jsem se a naklonila hlavu na stranu.
Už si z toho nic nedělej, příště to tak nedopadne, na chvíli se mi z tváře vytratil úsměv a já zamířila pohled ke stropu. Pak jsem se ale zase vzpamatovala, vrátila jsem se pohledem i úsměvem k němu a pomalým krokem se vydala za Narutem ke dveřím.

Trochu mě ta reakce Roky zarazila, ale nechtěl jsem do toho rýpat...
Já doufám, že už žádné příště nebude a my spolu nebudeme muset proti sobě znovu bojovat...
Řekl jsem zcela vážným hlasem a následoval je...

"Tak Roka chan čo vyrazíme už ?"
Opýtal som sa jej z úsmevom a odstúpil som trocha od dverí nech viem či vážne teda chce ísť .

Trošku jsem se zasmála, když uslyšela tu Tasherovu reakci. Jemně jsem mu prohrábla vlasy.
To já taky, nemyslela jsem to úplně tak, jak si to pochopil, pousmála jsem se a obrátila se k Narutovi.
Musím zesílit, zesílím, zesílím a ochráním meče.
Směrem k Narutovi jsem jen přikývla.
Vyrazíme.

Bez dalších slov jsem šel za Rokou a Narutem. Přitom bylo vidět, že nad něčím hluboce přemýšlím...

Ja som vyšiel von z dverí a viedol som čo sa mi ale akosi teraz nepáčilo .
"Bude vadiť ak nepôjdem prvý ?"

Vyšla jsem za Narutem a nechápavě jsem se na něj podívala.
Něco se děje? naklonila jsem hlavu na stranu. Vypadal tak nějak ustaraně.

Zastavil jsem jako oni a jen je mlčky pozoroval. Při tom jsem jsem si nehtem na palci rozřízl bříško prostředníčku a z toho mi pomalu po kapkách začala na zem odkapávat krev...

"Nie nie nič sa nedeje lenže ako som sem šiel videl som cez cestu preisť čiernu mačku a keby idem prvý mohlo by sa to neštastie preniesť aj na vás !"
Pohrozil som im . XD

Naklonila jsem hlavu na stranu. Větší blbost jsem asi v životě neslyšela, ale nechala jsem to být. Kdo to kdy slyšel, že když půjdete za někým, komu přes cestu přeběhla černá kočka, budete mít smůlu taky?
No nic,pokrčila jsem rameny. Tak pojďme, vydala jsem se k bráně.

Nebylo by mnohem rychlejší a pohodlnější cestovat vzduchem???
Řekl jsem s úsměvem a na oba se tázavě podíval...

"Tak ja to nechám na vás ale aj keď sa vám to nezdá aj tak som ju videl "
Povedal som nakoniec lebo som videl že mi akosi neverí XD.

Podívala jsem se na něj a naklonila hlavu na stranu.
No, to by asi vážně bylo.
To nás chce vzít na draka? Na toho šíleně nevrlého?

Mile jsem se na ni usmál...
On není tak zlí jak myslíš, tohle by ti jistě řekl i Aki. Jednoduše máme na výběr dvě možnosti. Buď se svezeme na dračím hřbetě a nebo můžete letět přímo se mnou za pomocí gravitace...

tíživé ticho na které jsem si už téměř zvykla najendou prolomil zvuk klíčů, kroky a hlasy. Nikoho z nich jsem nepoznávala až pak promluvila ta doktorka. VPíchla mi něco do žil. mluvila něco o tom, že by to mělo fungovat, ž e na tom přes 14dní pracovala a měla bych se probrat. V koutku očí se objevila kapička slané vody, ale nestekla. Byla nepatrná. Když pak řekla, že se proberu začala jsem v konečcích prstů cítit teplo, pak už jsem jen slyšela krokry které ocházeli pryč. jakmile se zavřeli dveře pohnula jsem články prstů...

(první post byl napsán někdy kolem včerejších večerních hodin tento kolem dnešního odpoledne kvůli času na probrání)

nevím kolik času uplynulo, ale já už kompletně hýbala celým tělem až ke kolenům. Zatím jsem se nebyla schopná zvednout nebo promluvit, ale už jsem viděla a volně dýchala, což byl nejlepší okamžik za celou tu dobu. Zatím co se mi obnovovali končetiny já naschromáždila svou chakru do rukou a přiložila si je ke krku. Jizvu jsem tam sice už neměla, ale nemohla jsem mluvit. Nešlo to. Až bude po všem budu si muset nechat vrátit hlasivky od té doktorky. Pomalu jsem se posadila zelenou charku stále vpouštějíc do krku. a nohy svěsila z postele a položila na zem. Stále v nich ještě nebyl cit a čas rychle utíkal....

po dalších dvou hodinách jsem se postavila na nohy. Promluvila jsem přivoláním Daga. Bylo to sýpavý, vyžadovalo to ještě péči ale nikomu jsem nic nenahlásila a vyskočila oknem na Daga a odletěl zpět do Oto. (přesun)