Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Nevěřila jsem mu ani slovo, ale raději jsem toho nechala.
"Jestli vydrží s Arashi a se mnou ne, tak má ten pes ocelové nervy." prohodila jsem s menším úsměvem.

"Tak to asi preto lebo psy všetci z klanu Inuzuka držia zo svojími prislušníkmi .
Ale vážne je to tak ... a keď nie tak neviem .
A aj keby tu nebol kvôli tebe ja som rád stebov .
Vždy mi to zlepší náladu .
No a keď tak on si zvykne .
Bez neho je pravda žeby som asi teraz zošalel no aj ty si veľmi dôležitá ."
Zasa som zastrihal ušami .
Bolo mi divne hovoriť o niečom takom .

Líbil se mi ten pohyb s ušima, vždycky mne nutil se usmívat.
"Yosh... Tak to abysme zase šli a přestali tu sedět jako hromádky neštěstí." nechápala jsem, kde jsem to přirovnání vzala, nicméně už jsem měla zase lepší náladu. V současné době se mi každou chvílí měnila.

Pomalým krokom som podišiel bližšie ku ním.
"Ahojte."
Usmial som sa na obydvoch.

Otočila jsem se, v očích mi doslova blesklo a na tváři se mi objevil zvláštní úsměv.
Vzápětí, než se kdokoli stačil pohnout, jsem mu skočila okolo kroku a odmítala ho pustit. Bála jsem se, že bez rozloučení odešel naschvál a dlouho se nevrátí.

Usmial som sa aj ja.
No potom ako som videl kto pozdravil hneď sa vytratil ale bol som rád že jej toto teda jeho prítomnosť zlepšila náladu .
Ja som sa mal v pláne zasa pratať preč .

Pozrel som sa na Ryuujiho.
"Prečo ked si v mojej prítomnosti ideš preč sa ma bojíš ved ja som neškodný"
POzrel som sa na SHijin ako sa mi zavesila okolo krku ako opica.
"Však"

"Ehmm ... to je jedno ."
Nechcel som mu povedať že ho nemusím lebo si idiot asi nepametal že ma minule doslova chcel vyštvať z konohy za to že som bol z Kiri .

"Odešel jsi bez rozloučení." zavrčela jsem vyčítavým hlasem a odtáhla se.
Po počáteční radosti jsem měla chuť mu za ten odchod dát alespoň obyčejnou facku, když ne Juukenem.

Vzdychol som si.
"NEviem prečo sa mi vyhýbaš ale to asi preto že som zradil"
Sklopil som hlavu a hned ju aj vztýčil na SHijin.
"Prepáč ale slúbil som že sa vrátim čoskoro nie"
Nežne som ju pobozkal a hned som sa aj odtiahol.
"Musel som dokončiť trening"

Konečně jsem se uvolnila.
Nemá ponětí, že jsem proseděla celou noc venku a přemýšlela, co jsem udělala špatně..
"Ehmm... Technický detail." pousmála jsem se.
"Víš, že teď už tě nikam nepustím, že?" rozzářila jsem se.
"A Ryuuji-kun, zůstaň. Nevím, co vy dva jste si udělali, ale můj přítel a kamarád by se mohli alespoň sem tam snést, či ne?"

Necítil som sa v prítomnosti Nawakiho dobre .
"Ehm ... no ale budem vás rušiť .
Aj tak chcete asi chvíľu pre seba . "

"Těch chvil ještě bude dost." zazubila jsem se.
"Teď už se Rongu neukáže vůbec, že? To mi značně zvyšuje sebevědomí."

Keď spomenula Rongua zasmial som sa .
Ten keď ho vidí v dialy už mizne .
Veď počkaj ak prevezmem štaveftu ja potom oní budu utekať pred tebou .
Nič také áno ?
Dobre dobre ..
"No tak to máš pravdu ... "

Celý som bol spotený.
"Sakra tu sa nedá ani stáť"
Obzeral som sa okolo seba.
"Kde sa môžem hodiť do vody?"

Ušklíbla jsem se, když jsem si vzpomněla na naši poslední "vodu."
Co dnes všichni mají s koupáním? Ale pravda, já už z toho horka také plácám větší nesmysli než obvykle.
K otázce jsem jen pokrčila rameny.

"Shijin ukaž ktorým smerom je najbližšie voda"
NErvozne som tam prešlapoval namieste.

Prohrábla jsem si vlasy.
"Pánové vy klidně běžte, ale já mám ještě něco na práci." ušklíbla jsem se.
Stejně si s ním musím ještě vyřídit účty... Nawaki s Ryuujim beze mne tu chvíli vydrží... Kdo ví, třeba se budou i bavit.
"Užijte si pánskou jízdu." rozesmála jsem se a představila si ty dva.
"A ne že se budete vymlouvat, alespoň si popovídáte, všechno vyjasníte.."
I když nevím, co...

"Ehm no tak ale do toho nejdem ."
Odpovedal som hneď .

Hodila jsem do něj doslova psí pohled.
Napůl trochu výhružný.
"Prosííím..." to slovo jsem zvláštně protáhla a pak se andělsky usmála.
"Vážně bych chtěla, abyste si vy dva rozuměli.."

"Pôjdem tam ... teda ... ale nič nesľubujem ."
Vzdychol som si a pohodil som chvostom do boku .

Rozbehol som sa lubovolným smerom.
"Voda voda voda voda voda"

Zářivě jsem se pousmála.
"Ah, vás dva mám opravdu ráda." na Nawakiho jsem hodila takovým "zamilovaným" pohledm.
"Pravda, tebe trochu víc... " pak jsem pohodila vlasy a vrátila se k normálnímu vyjadřování.
"Oba jste stejně ztřeštění, občas chcete utíkat z vesnice."
To je ta společná věc...

"Ja som utiecť nechcel ."
Odpoviem a nedobrovolne teda následujem nawakiho .