Hlavní brána

Hnusné decko! Vyskočil som z dymu a spravil pečate.
- Shunshin no Jutsu (D)
Prebleskol som sa priamo k Mikomi a nohy som jej podrazil tým, že som ju potkol. "Nikto nezabráni mojej pomste. Kumo a Konoha budú vo vojne!"

jelikož mu Mikomi stihla trochu utéct a přiblížila se ke mě a on na ní vykřikl to co řekl, uslyšel větu Kumo a Konoha budou ve válce... jelikož jsem již nemohl a byl jsem již kousek za bránou v konoze posadil jsem se na zem a přemýšlel jsem opět nad těmi rysy

Zatracenej grázl... Válka? Tím spíš se z tohohle maléru musím dostat. Jak jsem kecla na zem, měla jsem skvělou šanci zaútočit mu na nohy. Poslala jsem mu jeden Juuken do kolene a uskočila dál od něj. Poskládala jsem si pečetě na další útok.

"Koukám, že ta nenávist je hodně hnusná věc co?" ušklíbla jsem se.

Spravil som pečate zarovno s ňou. Ako jounin som ich mal spraviť rýchlejšie, no kvôli juukenu som ich spravil súčasne.
- Raiton: Gian

Zaslal som na ňu blesk.

seděl jsem a nikde nikdo kolem mě nebyl
''kso, kde jsou všichni shinobi''

Blesk mě zasáhl a já padla k zemi. Hned poté se zvedl obláček dýmu a místo mě ležel na zemi pařez. Zlaté kawarimi. Pustila jsem další kouřovou bombu a šla do boje na blízko, abychom se z kouře náhodou nevzdálili. Juukenem jsem mířila přímo na srdce a dala do toho všechnu rychlost, aby se nepřítel nestihl vzpamatovat.

"UŽ ŤA MÁM DOSŤ!" Vedel som, že zaútočí juukenom na telo. Hyuugov som mal naštudovaných tak som spravil to, čo som sa učil.

Silno som ju odkopol z dymu, keďže nemá sharingan pohyb predvídať nemohla.

lehl jsem si na zem
''myslím že začínám tušit o koho se přibližně jedná, čímž bych měl mít nyní výhodu, ale někdo mi musí dát co nejdříve tu nohu do pořádku''

Vždycky jsem si přála létat. No... že se mi to splní takovým stylem, to by se jeden nenadál... Držela jsem se za žebra, na kterých budu mít určitě nevzhlednou modřinu a soustředila se na měkký dopad. Jakž takž se povedlo i když elegance na nule. Au...

Hm... co teď? Hyuugy má nastudované a silně je "miluje". Jeho styl boje je pro mě to nejhorší, co může vůbec existovat. Pousmála jsem se. Tomu se říká - přirozený nepřítel. Zvedla jsem se na nohy a sledovala toho maníka, který ještě zatím stál v dýmu.

"Bunshin no jutsu!" vytvořila jsem sedm svých kopií. Musí to být k vzteku, když je rozezná jen byakugan. Kopie i já jsme ho obklíčily.

- Raiton: Buraindo no Jutsu (A)
Zasa som zažiaril a kompletne ju oslepil. To, že ma klony obkľúčili mi ešte nahralo do karát. Len obyčajné E-čkové klony, to nie je nebezpečné.

Pokožka mi stmavla a udrel som do zeme, čím som chcel zlikvidovať klony. Myslím, že čoskoro bude s chakrou na nule, aj keď ani ja na tom už nie som 100%

naproti mě byl mrtví shinobi který měl v opasku světlici a věc kterou se ta světlice odstřelovala z důvodu aby varoval vesnici kdyby byla v nebezpečí ... pomalu jsem se k němu doplazil a vzal jsem mu tu věc i světlici z opasku... tu věc jsem světlicí nabyl a následně ji vystřelil nad konohu tak aby bylo vidět odkud světlice vychází

Byla jsem oslepená, půda se otřásla a já spadla na zem. Do hajzlu s tím... Nemám moc čakry... Snad jen na tohle. Složila jsem pečetě a vyslala útok směrem, kterým nepřítel byl. Mělo by ho to smést, i když nevidím co dělám.

"Fuuton: Daitoppa" zvedl se silný proud větru a já jen doufala, že ho to rozbije o nejbližší překážku a poskytne mi to čas na rozkoukání.

Každopádně moje čakra už je na hranici... Další větrný útok už nejsem schopná zvládnout. Padla jsem na záda a čekala zda uslyším zvuk, který mi napoví co se děje. Byakugan se deaktivoval a já se nehýbala. Budu si hrát na bezvědomí.

Nohu som zasekol do popraskanej zeme a zabránil vzduchu, aby ma odfúkol. Hneď ako bolo jej útoku, nohu som silou vytiahol a techniku Doton: Domu, som zrušil. Postavil som sa v tichosti nad ňu.
- Raiton: Teijou no Jutsu (C)
Po paralyzovaní som ju schmatol a šiel s ňou preč.
[Musím ísť preč, ale ak už máš po chakre, je zbytočné to naťahovať.]
(Presun)

po chvíli se mi podařilo sebrat poslední síly vstal jsem a po jedné noze jsem odskákal do nemocnice ... za mnou zůstávala občas kapka krve z nohy
- přesun
(omlouvám se že jsem to takto střihl, ale než by dorazila pomoc už by jsme asi slavili vánoce ... )

Chtěla jsem ještě vzít zbytky čakry a vrazit mu je hluboko.... do srdce... teď se zase nemůžu hnout. Skvělé Mikomi, vážně skvělé! Nechat se znova paralyzovat...

Vzpomínala jsem lidi z Konohy. Co asi dělají Hisagi a Shiz? Kdo byl zač ten neznámý ninja v černém plášti? Kdyby tohle viděl můj sensei... asi bych tu ostudu nepřežila. Jsem Hyuuga a nechám se tak vyklepnout...

Musím to nechat na ostatních. Minimálně do doby, než se budu moct zase pohnout. Ksooo....

Odpočívala jsem a nechala se nést...

Celou dobu jsem sledoval, co se dělo. Ten maník mě zasáhl s takovým štěstím, že jsem se nemohl ani pohnout a cítil jsem strašnou bolest. Naštěstí to bylo jen chvilkové po konci souboje jsem se vydal za shinobim v černém plášti do nemocnice. *ten chudák utrpěl strašné zranění, radši půjdu za ním* Běžel jsem, jak nejrychleji jsem mohl.. (přesun)

pomalu jsem prošel kulhavým krokem bránou a přešel jsem na cestu
- přesun

Dojdu k bráně,okem zkontroluju vybavení "Jo v poho" řeknu si a pískam si nějakou melodii

Objevím se za Yuu. A čekám, co bude dál.

Uzumaki Allii napsal:Objevím se za Yuu. A čekám, co bude dál.

"Aáá,už jsi tu...zásadní problém...je..kde hledat...máme prd informace" poškrábu se na bradě.
"Nějaký návrh?" podívám se na společníka

"Navrhuji jít po cestě a zkusit zjistit, či vystopovat něco přímým směrem dál." (návrh - přesun k 'prostě cesta')

Uzumaki Allii napsal:"Navrhuji jít po cestě a zkusit zjistit, či vystopovat něco přímým směrem dál." (návrh - přesun k 'prostě cesta')

"Hmmm,asi nic lepšího nevymyslíme" pousměju se.
"Tak jo,jdem a třeba je potkáme.." zasměju se

(Přesun - prostě cesta)

přesun

Prešiel som bránou s Mikomi na rukách a mieril som priamo do nemocnice.
(Yuu ty asi vezmeš telo do márnice, či? Len sa pýtam, pretože neviem.)

pouze jsem následoval Futoshiho a jelikož jsem neměl na sobě kápi všichni se na mě dívali vražedným pohledem...
bylo mi to celkem nepříjemné