Hostinec-Výčep

Vkročil jsem a sednul si.

Došiel som posadiť sa pred Yoshira.
"Vítaj v mojom "skromnom príbytku", aj keď si tu už vlastne raz bol. Áno, to ja som si ťa nechal zavolať. Mám pre teba menšiu prácičku."

"Jakou?"

"Ide o istý kufrík. Vysvetlím, istý bývalý shinobi ma pri jednom z jeho podvodov pripravil o obrovskú sumu peňazí. Preto som sa rozhodol, že mu to vrátim, nie preto, že by som už peniaze nemal, ale čisto z princípu. Jeden z mojich kumpánov mu odcudzil kufrík s finančnou čiastkou v hodnote- nie, v tomto hostinci majú aj steny uši, takže ti to radšej nepoviem, dozvieš sa to na mieste. Môžem ti iba povedať..."
Naklonil som sa k nemu.
"Ide o pre prostých ľudí nepredstaviteľnú, priam rozprávkovú sumu." Opäť som sa narovnal.
"Ako náhle sa ti dostane kufrík do rúk, môžeš si ho nechať. To, čo s tou sumou už urobíš, bude na tebe. Každopádne môžeš peniaze z nej pokojne použiť aj ako výmenu za informácie o akatsuki, bude to nepochybne omnoho viac, ako by mi mohol dať on."

"A kde jsou?"

"Jo." Odešel jsem.

Usmial som sa a rozbehol do svojej izby.
- PRESUN

Tasu Yamada napsal:´To je nukenin ne?´

"Jo. Všichni z mé minulosti jsou."

´Ty to s ním chceš riskovat?´

"Já nevím." řekla jsem smutně. Ruku jsem si položila na čelo.

´Co ti říká tvé srdce?´

"Kéž by ho slyšela."

´Přidej se k němu bud nukenin´

"A co když to udělám?" Už mě přestalo bavit jak mi pořád říkal ať odejdu ať už úmysleně či neúmyslně.

´Když to uděláš budu tě podporovat´

"Podporovat?" podivila jsem se. Byla jsem hodně zmatená.

´Klidně se stanu taky nukeninem´

"Zbláznil ses?!!" zvýšila jsem hlas.

´Proč bych se zbláznil´

"To že se chceš stát nukeninem!"

´Jedině když se staneš ty´

"Proč bych se měla stát nukeninem?" radči jsem nemyslela na to, co jsem se i s dalšími chystala udělat.

´Abys byla se svým milovaným´

"Přestaň tohle říkat!" naštvaně jsem ho chytila za košilu. (nebo co máš na sobě)