Hostinec-Výčep

sedla jsem si vedle Naomi a rozhlédla se kolem. Docela útulný.

"no tak já mám celkem hlad....takže asi nějakou snídani no a kávu"

"Já si dám wu lung." usměju se a moji pozornost přiláká vcelku hezký hostinský, že bych sem zašla až budu mít volno? Mírně se usměju.

"Hele ty si nás sledoval nebo to byla jen náhoda, že jsi nás potkal?" směřovala jsem otázku k Shizumovi, ale stále jsem se dívala na toho hostinskýho.

když to přinesly napila jsem se najedla položila peníze na stul "pojď spěcháme" vyhlýdla jsem si jednoho ožralu a chitila ho pod krkem "ty jdeš se mnou" a pomalu s ním směřovala pryč

"Po-po-počkejte Naomi-sensei." divila jsem se její reakci proč bere toho ožralu. Ještě se stihnu podívat na Shizuma.
"Díky za pozvání......jinak jsem Reina." mrknu na něj a už běžím za Naomi.

(přesun tsuki)

(přesun Tsuki)

Do hostince vletěl Sokol a přistál na stole před Shizumem se zprávou.

Spoiler:

Pozeral som na toho holuba a čakal či ma ďobne do oka.

Holub jen hypnotizoval Shizuma. Pak jen natočil hlavičku a otočil se k němu ocasem.

Vzal som si správu.
(snáď som si ju mal vziať, to s hypnózou som akosi nepochopil.)

(díval se na tebe a ty jsi se díval na něj = hypnoza, jj zpráva byla pro tebe, ale asi to jaksi nestihnu uvidím, kdyžtak přijď do vesnice)

(Aká správa? Veď ju sem napíš, ja sa zadarmo nebudem namáhať cestou do dediny XD Kakuzu rulez!)

(ta zpráva je ve spoileru ;-) ale změním ji moment)

(Jaj opilec nepodarený, to som si tam nevšimol)

Po prečítaní listu som vstal a odišiel z hostinca.
(presun)

"Dvakrát Yakisoba prosím." přišel jsem k recepci.
"10 RYO." řekla číšnice a připravila jídlo.
"Sebou?" ZEPTALA SE.
"Ano."

Dal jsem ji 10 ryo a vzal si jídlo.
"Nashle."

S Pilikou jsme vešli do hospody a rozhlédl jsem se na nejromantičtější místo.Po chvilce jsem uviděl v rožku temné místo se svíčkou a zavedl nás tam.Pilice jsem odsunul židli a pak jí přisunul,když si na ní sedla.Hned poté jsem si sedl já.
TAk co si dáš?

"Děkuji..." usmála jsem se. "Ummmm.... hlavně si dám něco k pití, umírám žízní.." pousmála jsem se.

Zamával jsem na číšníka,který ihned příšel.
Číšník:Tak co to bude?
Mmm no tak pro mě zatím Ramune.
Číšník:A slečna?

"Hmmm... nejspíš taky." věnovala jsem mu úsměv. Pak jsem se opřela o dlaně pravé ruky. "Naposledy jsem tu byla před třemi roky... s tebou, hezký ne?" ušklíbla jsem se.

Mm to fakt?Mimochodem ani jsem se ti neomluvil za ty 3 roky.Nedokážu si představ jak si to zvládla.Máš můj obdiv.
Číšník:Hned to bude!

Pousmála jsem se. "Není co obdivovat...nebýt těch dvou, asi bych to zabalila... naštěstí mě zaměstnávali natolik, že nebyl čas přemýšlet nad tím co bylo, co mohlo být, co není a je... začínala jsem si to vlastně uvědomovat až teď... předtím jsem si to zakázala... snažila jsem se hodně pracovat a tak... sama se sebou jsme toho za ty tři roky moc neudělala... radši.." pousmála jsem se.