Sídlo klanu Hyuuga

First topic message reminder :


> sídlo má 2 vchody/východy.
Hlavný vchod je veľká brána, cez ktorú je možné dostať sa na pozemok z ulice.
Vedľajší vchod je zadný vchod, o ktorom vedia len členovia klanu Hyuuga a Hokage.

> Celé sídlo je ohraničené múrom.

> Po incidente s Mikomi je celé sídlo chránené hliadkou, dvaja členovia klanu hyuuga, na úrovni chuuninov (vedľajšia rodina).

> Momentálne už žijú všetci členovia klanu Hyuuga na jednom pozemku, člen vedľajšej rodiny môže mať dom pokojne vedľa člena rodiny hlavnej.

> Členovia vedľajšej rodiny nemajú zákaz učiť sa techniky ako Kaiten či 64!

> Novou hlavou klanu Hyuuga sa po smrti Naomi stal Hyuuga Futoshi, aj to sú dôvody istých zmien.

pomalu jsem přišla k sídlu hyuuga "dlouho jsem tu nebyla" vzdychl jsem a šla směrem ke svému staréému domu

"Mi...Mikomi?" oči se mi rozšířili překvapením.
"Pokud jsem včera viděla ducha, tak ho teď vidím znovu."
Musela vidět směr kterým se dívám. To není možné... To přece není možné, je mrtvá!

Zadívala jsem se stejným směrem jako Shijin a zbledla jsem. Tohle se mi zdá... Buď spím a nebo se tu za bílého dne promenáduje duch.

"N... N.. Naomi?" s otázkou v očích jsem se otočila na Shijin, i když z toho byla moudrá asi jako já.

pomalu jsem přišla k místu kde stávál můj dům "aha....vždiť byla konoha zničená"

Protřela jsem si oči, ale přelud nezmizel. Tohle není samo sebou. Nevypadá že by nás přišla strašit. Tak snad můžu jít blíž...

Pomalu jsem se blížila k Naomi a nevěděla jak ji oslovit. Nakonec jsem nejistým hlasem spustila.

"Dobrý den, nejste... uhm... náhodou Naomi Hyuuga? Hledáte něco?" zadívala jsem se kamsi do země.

"jo...jo jsem....a teď už nehledám nic Orochimaru má štěstí že chcípnul nebo bych si ho podala měla jsem tam kytky"

Vážně jsem zaslechla slovo "kytky" ?
Musela jsem se ušklíbnou a došla blíž k nim.
"Také zdravím." počáteční šok mě celkem přešel.
"Asi jsme se měli nejdřív představit. Já jsem Shijin Hyuuga. " zarazila jsem se. "Ehmm... My totiž... Dávno... Mysleli jsme, že vy jste... Mrtvá."
Uff, dostala jsem to ze sebe...

Její styl mluvy byl přinejmenším zajímavý. Cukaly mi koutky, protože to co říkala o Orochimarovi mi přišlo poněkud vtipné. Prohlédla jsem si ji a vypadala živě. Byla plná elánu.

"Uhm. Pardon že tak zírám. Já jen že jste měla hrozně krásný a dojemný pohřeb. Můžete mě přesvědčit, že nejste duch?" zvedla jsem obočí a usmívala, protože jsem byla ráda že ji vidím.

Tak a teď mi jednu vrazí...

"A jinak, já jsem Mikomi. Těší mě."

dala jsem jí pohlavek "tohle by duch nedokázal......a mrtvá ?....jo asi jsem byla krásně se mi spalo" povzdechla jsem si

"Spalo?" musela jsem se rozesmát.
"Ale... Kdo je teď vlastně vůdcem klanu?" zeptala jsem se zvědavě a to, že bych byla raději, kdyby ona jsem si raději nechala pro sebe. Možná bysme se pak s nee-san těch svitků dočkali dřív než za pět let. A ještě lépe bysme je pak měli i komu vrátit.

Překvapeně jsem zamrkala když mi vrazila pohlavek. Ale pak jsem se začala tiše smát.

"No, je to možné, ale jsme rádi že už nespíte." dodala jsem.

V duchu jsem zatracovala Shijin za tu otázku o vůdci klanu...

"Já jsem byla vůdcem klanu a jsem zpátky taže klan je můj"

Ušklíbla jsem se a vytáhla z pytle, který jsem položila kousek od sebe svitky, které jsem ještě měla vrátit senseiovi.
"Skvěle, prosím." podala jsem jí je. "Tohle jsou svitky, které nám mohl Futoshi-sensei jako vůdce klanu půjčit. Ale vrátit mu je není jak, protože se o svůj tým zjevně příliš nezajímá."

"Je to Shukūken, Chakura senbon no jutsu a Shugohakke Rokujūyon Shō." zavrněla jsem, věnovala jí okouzlující úsměv a snažila se nedívat na sestru, protože jsem tušila, jak se bude tvářit. K těm svitkům má přístup jen vůdce klanu, jak nám sensei sdělil než na nás zapomněl.
"A mimochodem, myslím, že všechny svitky vůdců klanu jsou v pořádku." ukázala jsem k jednomu z domů "Pokud bysme vás tedy někdy mohli o nějaké poprosit..."

Co slovo to perla. Tohle bude ještě zajímavé...

"Uhm... Hai, tak takhle to tedy teď bude..." zamyslela jsem se. Radši to nebudu moc rozpatlávat... Bohužel to za mě udělala moje sestra. Zabila jsem ji pohledem a v očích jako kdyby mi blikal nápis - ty malá drzá lázeňská veverko.

To je celá ona. Všechno napráská. S tátou to bylo to samé kdykoliv jsem měla máslo na hlavě.

vzala jsem svitky a schovala si je "No nejprve se o věcech kolem klanu budu muset popovídat s Assasinem ale jak vás tak vidím....asi ste celkem schopné....a když mluvíte o seiseiovy...no zeptala bych se jeste Assasina na to že si vás vezmu k sobě"

Nejdřív se jí máme vyhýbat, pak si to vyčítáme, když je mrtvá a teď nás bude nejspíše učit. Ironie...
"Hai." promluvila jsem tiše. "To by bylo zajímavé... Arigato."
V první chvíli jsem chtěla říct, že skvělé, ale už jsem toho dnes zvorala dost. Na chvíli jsem si vzpomněla na senseie. Tedy vzpomněla... Viděla jsem ho dvakrát a podruhé jsem ho jen pozdravila a on prostě a jednoduše zdrhnul.

Cože? Kolik překvápek mě ještě dneska čeká? Tentokrát už jsem na tváři nezamaskovala, že jsem z toho jednoduše paf.

"Arigato... " usmála jsem se na Naomi. Hrozně mě potěšilo co říkala.

"Jen nevím jak se na to bude sensei tvářit." zakřenila jsem se.

"Heh, to by mne také zajímalo." ušklíbla jsem se sarkasticky.
"Možná, že mu to bude líto, až si za pár let vzpomene, že má studentky a bude se po nich ptát."

"eh kdo byl váš sensei ? "

Ajej... Znovu jsem si rozpačitě prohrábla vlasy. Vždycky...
Měla bych víc přemýšlet, než něco řeknu. Život kunoichi mi mění povahu.
"Hyuuga Futoshi." ušklíbla jsem se.

Jen jsem protočila oči v sloup a začala se pomalu a nenápadně odklízet kamsi do pryč. Tohle je na mě moc, potřebuju se vzpamatovat. Potřebuju všechny ty nové informace zpracovat a vymyslet co dál... musím pryč, určitě mě budou v Konoze někde potřebovat. Proč je mi trapně?

Zaslechla jsem Naominu otázku a vzpomněla si na ten souboj, který se odehrál kdysi dávno. Čekala jsem na její reakci.

"nedivím se že zdrhl" zívla jsem si "no a co tu tak postáváte !? vesnice potřebuje pomoct takže pohyb !" nakázala jsem jim

Napřed jsem se zatvářila jako kakabus za tu poznámku o zdrhnutí ale pak jsem se vydala směrem do ulic. Konečně zase někdo kdo mi bude dávat příkazy. Chybělo mi to. Zase mám komu odmlouvat... ušklíbla jsem se. S Naomi to vypadá, že bude o zábavu postaráno...

přesun.