Sídlo klanu Hyuuga

First topic message reminder :


Sídlo klanu Hyuuga má dva vchody. Hlavním vchodem je velká brána, chráněná hlídkou, kterou se lze dostat přímo na ulici. Vedlejší vchod znají jen členové klanu a Hokage.

Celé sídlo klanu je obehnáno zdí. Navíc je chráněno hlídkou, jedná se o dva členy klanu Hyuuga (chuunin - vedlejší větev).

Sídlo již není rozděleno na část pro členy hlavní a vedlejší větve. Obě rodiny tak mohou mít své domy v těsném sousedství.

Členové vedlejší rodiny se mohou učit veškeré techniky právě tak, jako členové rodiny hlavní.

Hlavou klanu je Hyuuga Naomi, právě tak jako velitelkou policie - Hyuuga klan.

"Ne, v pořádku." zalhala jsem.
Stejně nemůžu prozradit žádné informace... Nemá to řešení...
Zavřela jsem za námi dveře a zamknula.

Atsushi


" Vážně??Nevpadáš na to....ale..pokud něco nechceš řešit tak tě do toho nebudu nutit " řekl jsem a pousmál se.Vyšel jsem ven a celou dobu jsem šel za Shijin.Ta její přítomnost se mi docela líbila.

"Hmm...." zamyšleně jsem se na něj zadívala.
"Myslíš, že by si chtěl Katashi dnes zatrénovat?" zeptala jsem se zničehonic.

Atsushi


" To vážně nevím...včera chtěl s Mikomi něco probrat..v saké baru..tak nevím jestli se neopil...ale můžu se ho zaběhnout zeptat.... " řekl a kdyby mohl tak by pokrčil rameny.

"Uvidíme. Na opíjení má času dost, tak se podívám, jak na tom je, sama." rozesmála jsem se.
Zajímavý nápad..
"Netušíš, kde teď bude?"

Atsushi


" Ano...na opíjení má vážně času dost...ale když se stane něco co nechtěl..tak by byl schopný se i upít k smrti " řekl jsem a sklopil hlavu dolů." Pokud teď nezmění pozici tak je u monumentů...před chvíli tam přivolal Ogiho " odpověděl jsem.

Tak se tam podíváme.
S nově nalezenou energií jsem se rozběhla směrem k monumentům.

(Přesun)

Atsushi


Zdálo se mi , jako bych jí snad nastartoval.Asi poloviční rychlostí jsem vyběhl za ní , protože kdybych běžel plnou tak by mě za chvíli ztratila z dohledu.

Přesun

Atsushi


Dorazil jsem k sídlu Hyuugů.Kolem Jouninů jsem se proplížil dovnitř.Cítil jsem že si mne všimli , ale asi jsem jim nepřipadal podezřelý když mě nedávno viděli s Shijin.Oběhl jsem celý dům a stál jsem před otevřeným oknem do pokoje Shijin.Skočil jsem dovnitř a uvelebil se přímo na středu její postele.

Atsushi


Odpoledne jsem se probudil po velmi pohodlné noci , ale neviděl jsem že by tady někde Shijin byla a ani jsem jí necítil.Vyšel jsem z jejího pokoje a prohledal dům kvůli něčemu co bych si mohl vzít.Nic jsem nenašel tak jsem se alespoň napil z kohoutku a vyšel jsem ven ze sídla kde jsem udělal potřebu XD.Poté jsem vyrazil někam pryč za pachem Shijin.

Doniesol som Shijin na toto miesto kde som po tom čo som ju doniesol do jej izby uložil k spánku ako som povedal no ja som tu ostal ale akosi som nespal .

Sotva mne donesl k sídlu, usnula jsem.
Přitulila jsem se k němu. Konečně jsem se cítila tak, že můžu i odpočívat, že si ten odpočinek můžu užívat.

Na okno k domu kde bývala Shijin priletel malý jastrab z odkazom:

Odkaz:

Přečetla jsem si zprávu.
Že by to vykrvácení přece jen bylo k něčemu dobré?
Líně jsem zívla a znovu se schoulila pod peřinu vedle Ryuujiho. Ještě se mi vstávat nechtělo.

Ja som nevedel ako ale asi som zaspal .
No zobudil som sa a trocha ešte zaspatý som sa k nej pritúlil .
Asi to bolo tou nemocou .

Přece jen jsem se pootočila.
Přišlo mi, že už jsem dostatečně čilá na vstávání, ale spíš jsem měla chuť začít zase spokojeně vrnět. Lehla jsem si na bok jak nejpohodlněji to šlo a sledovala, jak spí.
S jemným úsměvem jsem ho chvíli vískala ve vlasech, jestli se probudí či ne.

Ja som som ako spal mohla počuť ak som začal vrnať .
No potom som sa už lepšie prebudil a otvoril oči uvedomil som si že čo robím tak som hneď XD prestal teraz som sa ale cítil trocha trápne dúfal som že si to nevšimla aj keď to je nemožné .
"Dobré ... ránko ."

Uslyšela jsem něco jako výbuch jak nukenin ničil ulice.
Cože?
"Byakugan!" rychlostí blesku jsem se postavila a navlékla na sebe dostatek oblečení, abych mohla vyjít ven.
"Musíme jít." stručná řeč. Nic víc nebylo třeba. Měla jsem pocit, že jsem značně zbledla a vyběhla jsem rovnou ke kanceláři.
Ta ohromná chakra...

(Přesun)

Ja som sa odtiaľto tiež vytratil .
(presun)

Kráčal som po jednej z chodieb a zaryto mlčal. Jediný zvuk vydávali moje chodidlá, pretože som stúpal tvrdšie ako normálne. No nevadilo mi to.
Chvíľku mi trvalo, kým som sa vymotal a uzrel oblohu. Uškrnul som sa, sadol si do tureckého sedu a pozrel na nebo.

Nakláněla jsem se nad ledničkou.
Dostala jsem chuť sníst všechno v mém dosahu, což mne ani nepřekvapilo.
Okurky.... Ne! Chleba... Ne! Kofein...
Nasadila jsem zkroušený výraz.
Kofein nemůžu a ještě pár měsíců ho budu mít jakýsi nedostatek...
Pohledem jsem narazila na tabulku čokolády.
To je ono! Trocha sladkého neuškodí.
Po chvíli už jsem se spokojeně posadila na gauč a pustila se do jídla. Trochu mne to uklidňovalo, ale zároveň mě děsila myšlenka, jak tohle sdělím svému příteli.

Jak se blížil čas mise, pomalu jsem se sbalila a vydala na cestu.
Alespoň, že mám Geniny... Nemusím se namáhat... Jak řekla Mikomi, teď bych měla odpočívat...

(Přesun)

Zdvihol som sa zo zeme a oprášil sa. Pohodil som svojimi dlhšími vlasmi a vykročil po chodbe, až som sa nakoniec dostal ku sebe. Umyl som si tvár, ktorú som si následne osušil v hrubom uteráku.
Vyšiel som z kúpeľne a vyklonil sa z okna svojej izby. Vietor mi rozfúkal rozopnuté vlasy a tak som začal hľadať nejakú šnúrku, čím si ih zopnem.
Nakoniec sa mi to predsalen podarilo. S namysleným úškrnom som vyšiel z izby a po chvíli opustil aj sídlo.

Presun

Zastal som pred bránou do sídla a pozrel na oblohu. Bola už noc, nebo posiate miliónmi hviezd a mesiac, ktorý mi svietil celú cestu až sem už viac nebolo potreba. Akonáhle som otvoril bránu, už mi na cestu svietilo svetlo z pár okien a lampáše (dúfam, že tam sú xD)
Lenivým krokom som kráčal po chodbe vedúcej do svojej izby a pritom si veselo hmkal. Pijavice som už na sebe nemal, zbavili ma ich a tak som mal dosť veselú náladu. Ale ajtak, chýbala mi nejaká ďalšia misia.
Ani som sa nenazdal a už som stál pred dverami. Štítok, na ktorom stálo moje meno, som pohladil prstami a vošiel dnu. Dvere som za sebou inštinktívne zavrel.
Vyzliekol som sa, vhupol do sprchy a vykonal večernú hygienu.
Keď som si dočistil zuby, z vešiaka som stiahol uterák a omotal si ho okolo pása. Potom som podišiel ku oknu a zahľadel sa na nočnú Konohu.

Hodil som na seba suché šaty, zopol si vlasy šnúrkou a vyskočil oknom preč.

Presun