Sídlo klanu Hyuuga

First topic message reminder :


Sídlo klanu Hyuuga má dva vchody. Hlavním vchodem je velká brána, chráněná hlídkou, kterou se lze dostat přímo na ulici. Vedlejší vchod znají jen členové klanu a Hokage.

Celé sídlo klanu je obehnáno zdí. Navíc je chráněno hlídkou, jedná se o dva členy klanu Hyuuga (chuunin - vedlejší větev).

Sídlo již není rozděleno na část pro členy hlavní a vedlejší větve. Obě rodiny tak mohou mít své domy v těsném sousedství.

Členové vedlejší rodiny se mohou učit veškeré techniky právě tak, jako členové rodiny hlavní.

Hlavou klanu je Hyuuga Naomi, právě tak jako velitelkou policie - Hyuuga klan.

"a už ste to 2x dělali jo ?.....a když si tak tipnu..začal s tím on ?"

Zrudla jsem.
"Minule ano."

"Ještě že tohle nemusí řešit Futoshi-sensei." začala jsem se ďábelsky chechtat a smíchy se svalila do křesla. Po menším záchvatu jsem se uklidnila, složila hlavu do dlaní a šeptala si pořád dokolečka.
"Tohle je v ha***u... tohle je v ha***u, je to i moje vina, táta nás zabije..."
Najednou jsem zase vypadala bezradně.

Představila jsem si Futoshiho, jak tu teď s námi sedí místo Naomi-sensei a rty mi začaly cukat do úsměvu.
Jeho by to asi ani nezajímalo ,ale ta představa jeho výrazu je...
Rozesmála jsem se, dokud mne nezarazila její další slova.
"Táta to ví."

"je s tebou kvůli sexu" řekla jsme hned jak řekla ano "tak brzo......no nevím.....měla by si počkat.....akurát si tím skazíš život" dopila jsem sovu kávu "no já už pádím" postavila jsem a pomalu odcházela "A příště aspoň s ochranou...nerada bych měla přírustek do týmu takhle brzo" pak jsem zaslechla Mikomi "Nic nebude v hajzlu....já mu to neřeknu...Shinjin určitě taky ne.....pak už je to jen na tobě Mikomi"

"Ano, ale že jste takoví koumáci a ani se nechráníte, to by ho ve snu nenapadlo." zavrčela jsem, usmála se, naštvala se a svitky s technikami si přitiskla na obličej.
"Naomi-sensei já mlčím jako hrob. A děkuju vám."

"Možná." ušklíbla jsem se.
"A co když já?"
Ten nápad mě bůh ví proč rozesmál.
Právě se dostavil i mírně přiblblý úsměv.
Jsi nenapravitelná, Shijin. Nenapravitelná.
"Rodiče nás nachytali minule." XD
Pak jsem mezi nimi těkala pohledem a zvážněla.
"To já bych vám dvěma měla děkovat, podruhé už by mi to u rodičů tak lehce neprošlo a... Omlouvám se, jestli jsem vám zkazila den."

"byla bych ráda kdyby se to neopakovalo..máš na to čas...jinka už si budu msuet promluvit s rodiči"

"Jestli tu zase bude lítat po zemi čaj..." zahuhlala jsem do svitků něco, o čem věděla jen Shijin. Zahleděla jsem se z okna. Sluníčko svítilo, vypadalo to na hezký den.
"Mraky jsou krásné. Tak volné." znovu jsem se podívala na Shijin a Naomi. Dokonce jsem se na ně usmála. No nakonec jsem pohled otočila opět na nebe.
"Ptáci létají po obloze. Vypadají tak šťastně." pravila jsem a vyskočila z okna ven. Dopadla jsem na všechny čtyři a utíkala pryč.
Přesun.

Povzdechla jsem.
Co to Nawaki říkal o sídle klanu Uchiha?
"Jistě, Naomi-sensei." zavrněla jsem s neutrálním výrazem.
Asi se ze mě stává nymfomanka.
"Ptáci létají po obloze a vypadají tak šťastně?" zopakovala jsem Mikominu poslední větu.
Ale já nechtěla nikoho dostat do blázince!
"Asi taky půjdu." sebrala jsem svitky.
"Arigatogozajmas."

(Přesun)

taky jsem odešla

Vyšiel som z vane obliekol sa a šiel von.
(presun)

Tak konečně doma... Procházeli jsme naší čtvrtí a já občas pozdravila známou tvář své rozvětvené rodinky. Konečně jsme stanuly před naším domem. Odemkla jsem a položila Lízu na zem. Její věci jsem odložila na gauč v obývacím pokoji a šla do kuchyně najít pro ní něco k snědku.

sedla jsem si na gauč a čekala

Chvíli mi trvalo než jsem našla vhodnou mističku, přece jen, většinu času potřebuju obyčejné talíře, nebo hrnečky na kávu. Nakonec se povedlo a mléka jsme měli naštěstí také dost.
"Nech si chutnat." pousmála jsem se, když jsem se se svačinkou vrátila k Líze. Položila jsem misku před ní a také se posadila do křesla. Popíjela jsem kávu, kterou jsem si mezitím uvařila. Teď by mohli přijít rodiče a seřvat mě za to že tahám domů zvířata. Jak by se asi tvářili, kdyby na ně promluvila?

Líza
"děkuji" naklonila jsem se a začala bumbat

"Nemáš zač. Kdykoliv budeš mít hlad tak se tu můžeš zastavit." pousmála jsem se a zahleděla se z okna. Taková pohoda. Ty kočky jsou vážně hrozně uklidňující tvorové. Hned je to tu takové útulnější.

"máš mě ráda co ?...oblíbila sis mě co ?" dopila jsem a skočila Mikokmi do klína

Rezignovaně jsem si povzdechla. Poznala to.
"Ano, oblíbila, na zvířata mám slabost. Tím spíš na ta, která umí mluvit. Jsou to lepší společníci než lidé." pousmála jsem se a automaticky ji začala hladit po hřbetě.

"jen v některých možnostech...pokud nejsi zoofil" opravila jsem jí a uvelebila jsem se (líza)

"Eh... jistě. Ale já snad jako zoofil nevypadám. Jsem naprosto normální, vážně, a nejsem blázen jak si někteří myslí." zatvářila jsem se malinko načuřeně. I když dnes mi k tomu zbláznění nechybělo mnoho.

"pormín no" řekla jsem a učlapala jsem si její klín pak si pohodlně lehla a pomalu usla

Jsem úžasná. Z genina jsem to po měsíci dotáhla na chuunina. Z chuunina zhruba za měsíc a půl na jounina. Byla jsem zástupce generála divize pro boj na krátkou vzdálenost. Vytvořila jsem spoustu vlastních technik. Splnila jsem mnoho obtížných misí, během kterých jsem riskovala život. Chránila jsem a dělala doprovod Kage. Dokonce mi Hokage důvěřuje spolu s Alliim asi nejvíc ze všech lidí ve vesnici.

Ale teď jsem povýšila akorát na polštář. Pousmála jsem se a prstem přejížděla Líze po srsti. Pomalu ale jistě spánek zvítězil i nademnou.

Po špičkách jsem se vplížila do domu.
To se dělá, chodit spát ve tři ráno?
Nad tou myšlenkou bych se ušlíbla, kdyby se místo toho nesoustředila na co nejmenší hluk. Pousmála jsem se, když jsem viděla Mikomi s Lízou. Chvíli jsem přemítala, jestli kočce bude vadit, když přes ni bude deka, nakonec jsem uznala, že ne a jednu přes nee-san přehodila, takže Líze koukala jen hlava.
Pak už jsem skončila ve svém pokoji a byla z toho nadšená.
Klidná noc? Tedy vlastně už ráno...
Zívla jsem a po chvíli usnula.

Vzbudila jsem se a po chvíli se vydala pryč.

(Přesun)