Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Kancelář Raikageho

V tom vlnu zachvátil ohen ktorý rozohrial vzduch a voda sa rozprskala na strany a tým pred nami vznikla duha bola uplne na dohlade pred nami pohladil som orla po chrbte a ten molai začal leteť cez duhu ked sme bili v nej zdalo sa ako keby sa jej dalo dotknuť."Tak Raikage čo poviete":Pozrel som sa na nu usmevom na tvári.

Chvíli jsem ze sebe nedokázala dostat ani slovo.
"To je něco... Neuvěřitelného." pořád jsem měla pocit, že se mi to zdá.
Usmívala jsem se přitom tak zvláštně. Zasněně. Zkrátka jako v ráji.

Dostal som menší napád nevedel som ako na to zareaguje no chcel som aby bola aj nejaká sranda usmial som sa tak tajne."Raikage-sama pozrite sa za seba".

Dneska jsem byla schopná udělat cokoli.
Kdyby mi řekl, ať skočím z mostu, skočila bych. Koneckonců ve snu, který mi to připomínalo se mi nic nemohlo stát.
Teď jsem se tedy ohlédla.

Šiel som po chodbe a došiel som k dverám Raikage-sama zaklopal som a čakal som po chvíľke som si opäť sadol na stoličku pri dverách...

Do kanceláře vletěl orel skalní a v zobáku drží svitek na svitku je malá pečeť a pod ní je napsáno:
"pro:Rin Kagayaki"

"Hmm tak Raikage-sama tu není prídem neskôr" premietol si to v hlave a odišiel trénovať...
(presun)

Došla jsem do kanceláře a okamžitě si všimla vzkazu.
Vzala jsem ho do rukou a prohlížela si pečeť.
Iwagakure?
Zamyšleně jsem se posadila do křesla.

Nebolo to vellmi tažké hladanie ked nebola u seba doma napadlo ma že bude u seba v kacelarií popravde ine miesto ma vobec nenapadlo.Stál som pri dverách čo bolo u mna nezvyčajné a zaklopal som.

"Hai." zvedla jsem oči a odložila dopis z Iwy. Věděla jsem o tom už dávno, nemusel mi posílat zprávu. Ale teď je to oficiální. Smutně jsem se usmívala nebo spíš pokoušela o úsměv.

Spoiler:

Ze svitku vypadl další papírek a na něm bylo napsáno:

Spoiler:

Vošiel som do vnutra ked som ju videl hend som mal usmev na tvári."Ahoj"eh chcle osm jej podať ruku a podobne len chcel som ísť priamo k veci lebo by som na ot zas zabudol."No vieš chcel by som ťa poprosiť či by si pre mna nemala nejaku misiu":

"Sate." podívala jsem se na něj a můj úsměv se o něco rozšířil, no pořád byl trochu smutný.
"Jednu bych tu měla." začala jsem se přehrabovat v papírech.
"Je to A-rank, možná dokonce S."

Pozrel som na samotnu Rin takže A možno S teda tá mi naozaj veri ičlo mi do usmevu no musel som zachovať chladnu hlavu."A o čo pojde".

"Kumogakure no Akuma - Oblačný démon." povzdechla jsem.
"Možná jsi o ní slyšel. Její klan měl před lety zvláštní schopnost a ona ho vyvraždila." podala jsem mu nějaké papíry s informacemi.
"Ovládá bolest, kdykoliv ti ji může způsobit, takže tě na tu misi posílám jen nerada, no technik by příliš mít neměla, což to vyvažuje."

Trochu som na tie papiere pozeral s udivom no každe slovo som zachytil do Rin aby mi nič neuniklo lebo o tom demonovy som nemal ani ponatia sice mi Raikage nišo kedysi niečo spomínal ale ak by to bolo ono to by znamenalo .....V tom som sa pozrel na Raikage"Na aké miesto sa mam vybrať hladať démona?myslím že toto bola moja poslená otázka ktorá ma ohladne tohto zaujmala.

"Jeskyně tisíce druhů bolesti." nic víc nemělo smysl říkat. Vtiskla jsem mu do ruky mapu. Přitom jsem samozřejmě přešla blíž k němu a jemně ho políbila.
"Jen se prosím vrať v pořádku. A kdyby něco, pošli Rya."

Na chvílu vo mne prevládol strach a ja som ju znovu pobozkal."Ako eby sa mi niečo stalo a ked hej tak sa mi o neho postaraj".usmial som sa že si robím srandu aj ked som nevedel o čo pojde no nechcel osm nič zhoršovať."Takže džana".Dal som ruky do znamenia a zmyzol.

Ztuhla jsem.
To mi němá říkat, nemůže se mu nic stát... Je silný...
Přesvědčovala jsem sama sebe, že to bude v pořádku a znovu se posadila za stůl.
Pustila jsem se do papírů, no byla jsem dnes nějaká roztržitá.

Medzi tým čo sa tam dialo Ryo konečne priletel a vošeil cez okno do kacnelárie.Vzletel pred oči Raikage a začal vyvádzať.

"Kde je?" no ptát jsem se nemusela.
Odpovědět mi nemohl a stejně jsem to věděla. Sama jsem ho tam poslala.
Rin, ty baka!
Prudce jsem vstala a rozběhla se pryč.

(Přesun)

Prišiel som pred kanceláriu Raikage a zaklopal som na dvere.
Bol som nervozny pretože som ju dlho nevidel.

Došli jsme ke kanceláři a já spatřila Dana.
"Dobré odpoledne a pojď hned dál." vytáhla jsem klíče a odemkla. Atsuku jsem nechala vejít první a ještě rukou neurčitě ukázala na křesla, ať se posadí, kam chce.

(Hoj, co to Chidori v podpisu? XD )

Zvedavo som si prezrela toho chlapíka po čom som len vstúpila do miestnosti, keď mi ukázala ku kreslám tak som to asi mierne nepochopila, len som k nim prišla no pokračovala som až ku stolu kde som sa vyšvihla a sadla som si naň.. nohy mi len viseli vo vzduchu a ja som s nimi začala tak pokopkávať..

Když se mi posadila na stůl, musela jsem se znovu usmát.
Mezitím jsem se snažila nenápadně zamaskovat kruhy pod očima pomocí Shosen, no nedařilo se mi to.