Hokageho kancelář

"Podávala jsem ho nedávno ale asi tu není. Nikdy jsem žádnou smlouvu nesepisovala." přiznala jsem a začala si hrát s prameny vlasů

"Já taky ne, abych se přiznal, jenom jsem." zmlkl jsem a vytáhl čistý list papíru.
"Takže, Konoha a Sora no kuni si slibují vzájemnou výpomoc, společně budou plnit nebezpečné mise, pro blaho obou Zemí. Techniky Konohy jsou k dispozici i Sora no kuni." Napsal jsem tam to, co jsem řekl. "Co dál?"

Bežal som hore po schodoch až kým som nedošiel pred kanceláriu Hokage.Prutko som otvoril dvere a vošiel dnu.,Zdravím dedo som Teruo a prišiel som si pre super ťažku misiu jasan tak hned mi nejaku dajte lebo pocítite moj hnew jou,.

"Ano to by by bylo možné jen mám podmínku, naše vesnice nebude poskytovat jutsu, které se tam vyučuje je to čistě rodinná záležitost a pokud se je budou chtít naučit budou muset absolvovat řádnou výuku jako ostatní zájemci o posty mediků a senzibilů a vysoce nebezpečné jedy budu osobně poddávat na přání jenom Vám, jsou opravdu nebezpečné." povytáhla jsem mírně obočí a zkoumavě se podívala na chlapce co právě vtrhl do dveří a jen se pousmála nad jeho originálním příchodem

Celý čas som sedela na lavičke pred Hokageho pracovňou a .. momentálne som tka "tuho" spala.. sama som nevedela ako som sa do tohto stavu dostala no bola to už doba čo som sa tu v Konohe naposledy ukázala a nedalo sa povedať že by som z toho bola nejak nadšená.. vlastne som sa nevedela dočkať kedy odtiaľto vypadneme páč som sa bála že tu zase narazím na "neho"..

cítila jsem zase aktivitu Nefrit
"Omluvte mě." usmála jsem se na Itachiho a šla před jeho pracovnu
"vyspala si se?" podívala jsem se na nefrit

Keď som započula Crystal tak som sa musela veeeeľmi premáhať aby som pootvorila rozospaté oči.. sotva som zaregistrovala jej otázku a poriadne som si zívla.. ako sa len človek na lavičke vyspať môže.. skonštatovala som mierne ironicky a stále som bola celá taká..rozlámaná..

"Ach jo rychle to vyřídím a půjdeme navštívit Tsukigakure tam snad nějací kluci pro tebe budou." usměju se na ní a rozcuchám jí účes

UUhm haaaai.. odpovedala som unavene po čom som si len znova zívla, zaškerila som sa na ňu po čom som len znova klesla niekde na lavičku a rezignovane som zatvorila oči.. bolo vidieť že ma tá cesta kvázi okolo sveta dosť vyčerpala ^^

pohladila jsem jí po vlasech a vrátila se dokanceláře
a čekala jsem než Hokage vyřeší to s tím chlapcem

"Dobře, tak tu věc s technikama škrtám, podstatě jde jenom o pevné spojenectví a přátelské vztahy, výpomoc a ekonomickou a vojenskou pomoc." Pak se mi v očích objevil sharingan a podíval se hrozivě na toho týpka.
"Ven a hned!" ukázal jsem na dveře.

Pozeral som sa na neho jeho oči sa zmenili a boli hrozostrašné.
"To si zo mna robíte srandu že tak ja sa sem ponahlám aby som dostal nejaku misiu aby som mohol niekomu dať cez držku a vy ma chcete teraz vyhodiť ts ani náhodou".
Dal som si ruky do kríža na hrud a tváril sa urazene.

pobavilo mě to ale kývla jsem na Hokageho a čekala až to podepíše abych mohla i já

Podepsal jsem sepsanou "dohodu" a podal ji Crystal.

Ts myslí si že ked ma plášť tak si može robyť čo chce.
Nohou som jemne kopol do zeme otočil som sa a šiel som preč s veli vážnmy výrazom.
(presun)

vzala jsem si dohodu a podepsala jí
"Děkuji, kdyby jste něco potřeboval víte už kde nás najdete. Zatím nashledanou." usměju se na něj s mrknutím a odcházela jsem pro Nefrit

"Nashledanou." Dohodu jsem schoval do složky a složku uschoval.

"Jdeme NEfrit do Tsuki" (přesun)

Přišel jsem i s Akiyuuem ke kanceláři a zaklepal na dveře.

Vešel jsem dovnitř. ,,Zdravím. Tady Akiyuu je plný života, tak jestli by jsme mohli dostat tu misi S ranku?" Podíval jsem se na něho.

"Hm, četl jsi ji na vývěsce? Jedná se o smrt Hanzoa Salamandra, myslíš, že to ty s Chuuninem zvládneš?" vytáhl jsem složku o Hanzovi.

''Yatta,je to naše'',ušklíbl jsem se a zvedl palec nahoru.Hmm...Konečně nějaká pořádná mise.''Že Seito!''Po očku jsem se na něj podíval.

"Vy blázni, Hanzo Salamandr porazil tři Sanniny!" zakroutil jsem hlavou.
"Znáte to, ne?"

,,Co mi zbývá." Podíval jsem se na Akiyuua, jak je natěšený a pak zpátky na Itachiho. ,,Jo a pak s vámi potřebuji mluvit osobně." Otočil jsem se zase na Akiyuua a naznačil mu pohledem, aby nás tu pak nechal, jestli už nic nebude chtít.