Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

(presun)

Presiel som na ulicu a v ruke som mal listok obratil som ho opacne a snazil som sa ho chakrou udrzat tak aby nespadol hladel som pri tom na ten listok a tak siel po ulici no vzdy ciernal a spadol na zem kde sa rozhorel mal som tych listkou zo tromu u seba viac tak som v tom pokracoval nevadilo mi ze som bol na ulici a ked tak Rongu siel vedla mna a dufal som ze na mna da pozor keby som niekoho nevidel .
Presun cvicisko.

Je na čase trochu potrénovat. Pomalu jsem se zvedl z lavičky a odkráčel pryč.(přesun)

Znovu jsem skončila v ulicích. Jak jinak.. A odevzdaně se rozhlížela kolem. Byla jsem snad všude a po ní ani stopy. Napadá mě jediné, už šla do Suny. I s tou myšlenkou jsem se přesunula k bráně.
(Přesun)

Konečně..Pomylsel jsem si když jsem našel obchůdek s rámenem.Sedl jsem si na vysokou židly a s úsměvem si objednal..Vzal jsem hůlky,poděkoval a konečně se pustil do jídla..Měl bych sehnat nějakou misi,ale prvně si najít někoho kdo by šel se mnou..

Procházel jsem se po ulici a hledal někoho, kdo by mi mohl pomoct. Pořád jsem se rozhlížel kolem sebe a vypadal tak trochu zmateně.

Nikoho jsem nenašel a tak jsem se rozhodl vrátit ke kanceláři Hokageho.
(přesun)

Prišli sme na ulicu.
"TAk ktorým smerom sa vydáme?"

Pokrčila jsem rameny.
"Na tom nezáleží..." rozhlížela jsem se po Konoze a usmívala jsem se.

Vydal som sa smerom ktorý my prišiel najvhodnejší.
POzrel som sa na Shijin a Chitil ju za ruku

Jen jsem se na něj usmívala a nechala se táhnout směrem, kterým šel.
"Kam to míříme?" otázala jsem se.

"Kam nás nohy zavedú"
Odbočil som do Parku listovej

Jen jsem se pousmála.
Cítila jsem, jak mi vítr čechrá vlasy a užívala si příjemné ráno.

"dlho som tu nebol v parku a ako vidí m nič sa tu nezmenilo ako v celej Konohe."
S úsmevom som si povzdychol.

"Já tu také nebývám často. Zvlášť poslední dobou..." můj výraz se změnil v mírně zasněný.
Naposledy, když jsem spolykala ty prášky, po nichž jsem zřejmě nebyla zrovna při smyslech.

"Chcel by som sa ťa niečo spítať nemusíš my na to odpovedať ak nebudeš chcieť"
Pozrel som sa na Shijin.

Tázavě jsem k němu zvedla pohled a zastavila se u jedné z laviček.
Posadila jsem se na opěradlo a zaujatě ho sledovala.
"Pokusím se odpovědět." pokrčila jsem rameny a byla zvědavá, co chce vědět.

"Pametáš si ma ked som bol ešte v KOnohe?"

Pousmála jsem se.
"Hai." pohodila jsem vlasy. Trochu jsem nechápala, proč se mě na to ptá.
"Občas od vidění, ale mám pocit, že tenkrát jsem s tebou mluvila jen jednou a to mne zrovna okouzlilo, že jsi kromě mě jediný člověk, kterého znám, který používá vrány."

"Viem to si pametám..."
Stále som sa na nu pozeral.
"Povieš my čo vraveli o mne ludia v Konohe ked som odyšiel?"

Aha, tak o tohle jde...
"Myslím, že já v té době byla na misi, ani jsem to nezaregistrovala." povzdechla jsem.
"Kromě toho často neposlouchám, když o něčem nejsem plně přesvědčená. Myslím, že nakonec jim to bylo jedno. Klan Uchiha... " ušklíbla jsem se.
"Neber si to osobně, ale myslím, že si už zvykli."

Zamyslel som sa.
"Ani nezaregistrovali že som preč"
Vzdychol som si
"Načo som v tej to dedine keby neni teba tak som tu už zase neni"

Zavrtěla jsem hlavou.
"Jen si musíš získat jejich důvěru."
Kromě těch, kteří ho chtějí zabít, to se mu asi nepovede... Kupříkladu mého klanu.
Mírně jsem se pousmála a jen ho objala.
"Časem se to zlepší. Nikomu nebudou věřit hned, ale Konoha je skvělá vesnice a všem na ni záleží tam moc, že se nejdřív bojí důvěřovat."

"Ja tomu rozumiem..."
Pousmial som sa

Jen jsem přikývla a opřela se lokty o kolena, přičemž dlaněmi jsem si podpírala bradu.
Sledovala jsem ho zamyšleným, ale takým šťastným úsměvem.