Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Pozrel som sa na Akiyuuho.
"Čo sa ti stalo?"

Pomalu jsem si sedal a podíval se na Nawakiho..''Sám to dobře víš...Jde o osud,který má každý člen Uchiha klanu..''Pak jsem se podíval na ránu na ruce..''Tohle je od mé nové techniky..Musím ji ovládnout co nejdříve,Chidori.''Trochu jsem se pousmál a podíval se na Nawakiho.

Usmial som sa.
"Tak trenuj aby si sa mi vyrovnal aby si vedel ja sa učím tiež novú techniku ak chceš môžem ti ju predviesť ale neni to ešte ono"
Pousmial som sa

Opřela jsem se o lavičku a jemně si prohlížela ránu.
Pak jsem jen povzdechla a z mých dlaní začala proudit smaragdová chakra.
Poslední dobou mají všichni okolo mne sebevražedné sklony.

''Hmm..nějakou novou techniku?Můžu se zeptat o co jde?''Sledoval jsem ho a zároveň pokukoval po mé ruce...''Můžeme jít..Na cvičiště..''Řekl jsem a usmál se.''Zkusíme to jako minule..''

"Nie teraz nemôžem trenovať pokial nezvládnem to jutsu je to jedna z najmocnejších techník z Uchiha klanu jedneho dna ju budeš vedieť aj ty."
prstami som mu buchol do čela.

(Omlouvám se..musel jsem jít něco udělat...)

Jen jsem se na to všechno díval. Potom jsem si uvědomil, že se mě na něco ptala."Jo znám Lizz...no je..." Nevěděl jsem, co říct, ale nakonec jsem se rozhodl."Lizz je moje přítelkyně a i přesto, že věděla, kdo jsem. Snažila se mě bránit. No ale...teď už mě asi nebude chtít vidět. Já...nechtěl jsem ji do toho zatahovat, protože nevím, kdo jsem a víte, jak to chodí. Pokud jsem udělal něco vážného, tak napomáhání a spolčování se z Nukeninama se trestá stejným trestem jako pro něho samotného a to nechci. Opustil jsem ji a ani se nerozloučil." Povzdychl jsem si."Teď se asi moc dobře nemá, ale hodně jsem ji ublížil...bezzemě ji bude lépe..." Posadil jsem se na zem a zadíval se do nebe. Trhá mi to srdce, že jsem tě opustil...odpusť...

''Uhm..Jo...Půjdu ještě trénovat'',usmál jsem se a vstal z lavičky,při čemž jsem zmizel..(přesun)

Odtáhla jsem se a po chvíli si zase natáhla tmavé rukavice.
"Nevím, co jste dělali minule, ale trénovat se nebude." šibalsky jsem se ušklíbla.
"Alespoň dvě hodiny klid, prosím."
Otočila jsem se na Akihira a pozorně poslouchala.
"Víš, Lizzy-chan je má nejlepší kamarádka. Pokud se do tebe zamilovala, tak jsi ji neměl nechávat. I za to riziko. Možná jsi nukenin, ale co to znamená. Jestli ti věřila, že zůstaneš, asi jsi ji zklamal." pohodila jsem vlasy.
"Měl by ses za ní vrátit a urovnat to, to je můj názor. Koneckonců já bych se také co nejdříve chtěla podívat do Kiri. Být tebou, jdu nejdřív za ní a až pak za Hokagem. K čemu hledat minulost, když v přítomnosti máš zmatek."

Prikývol som mu a pozrel sa na Akihira.
"Pozri sa na mna ja som bol nukenin ešte ma aj za neho považujú ale nakoniec som sa dostal naspeť do Konohy."
No ale nebiť Shijin tak by som tu už nebol
Povzdychol som si.
"Hokage by si mal najsť nasledníka tetnto stres sa nedá stíhať Shinoby v listovej budu nervozni."

(Idem na trening prídem okolo 18:10 domov tak keby niečo som pri Shijin stále)

Pozorně jsem ji poslouchal a jeho taky."Ví, co chci udělat...můj názor na věc je, že jestli jsem někdo, kdo si to opravdu nezaslouží, tak jsem pro ni jen přítěž. Trápilo by mě až do smrti, kdo jsem a co jsem vlastně dělal." Povzdechl jsem si."Možná to asi nechápeš, ale je to pro mě důležitý a ano zklamal jsem ji, proto si zaslouží někoho lepšího." Na zemi jsem kreslil různý znaky a ani nevěděl, co jsou zač."Ty aspoň víš, kdo si byl..." Dodal jsem k Nawakimu.

Znovu jsem jen zavrtěla hlavou.
"Víš, kdyby mi tohle řekl Nawaki, asi bych ho zabila sama. Lizzy si zaslouží toho, koho bude milovat a pokud tebe, pak to od tebe byla... Podpásovka." povzdechla jsem.
"Nezáleží na tom, kdo jsi byl, ale na tom, kdo jsi. Já svého přítele chtěla před koncem války zabít a udělala bych proto cokoli. No kdyby teď někdo řekl, že má odejít, šla bych s ním. Kdyby odešel sám, stejně bych šla, protože kdyby ne... Zničilo by mě to. A jestli ty jsi tím Lizzy moc ublížil, zabiju tě sama."
Nějak moc lidí chci zabít...

Podíval jsem se na ni."Ano ublížil jsem ji...a zdá se, že i teď dokážu jen ubližovat, i když o sobě nic nevím. Vím, že jsem ji zradil a slíbil ji, že ji neopustím, ale...nesplnil jsem to a vím že se přes to nepřenese." Povzdechl jsem si. Reiki vykoukl z poza oblečení."Takový ty už jsi, tak se tím netrap...jsi nástroj, který musí obětovat pro jiné cíle i sám sebe. Víc ti o tobě říct nemůžu, protože mě taky svazuje pečeť, ale tohle by si měl vědět..." Pak se zase schoval."Věděl jsem to...moje pravá tvář se ukazuje." Obloha byla krásná a bez mraků. Pohled na ni mě unášel někam daleko pryč od všeho...

Protočila jsem oči.
"Když budeš chtít být špatný, budeš. Když ne, nebudeš. A teď..." sladce jsem se pousmála a sledovala, jak hledí na oblohu.
On mě snad ani nevnímá...
Schovala jsem dlaň za záda, aby nebylo vidět, jak už se sám od sebe tvoří Juuken. Samozřejmě pro případ, že nebude chtít.
"Řekni mi... Miluješ ji?" s vážným výrazem jsem se mu dívala do očí.
"Jestli ano, pak se asi po návštěvě Hokageho půjdeme projít. Když tam nebude, necháme mu vzkaz. Ty si to vyřídíš, pak zjistíš kdo jsi a když se ti to nebude líbit, změníš to. Vždycky můžeš."

(Promiň...byl tu brácha...)
Podíval jsem se na ni."Ano miluji, ale...ale...já...když za ní půjdu...zase...zase ji ublížím. To nemůžu..." Díval jsem se na ni. Vypadala dost vážně a její postoj se mi vůbec nelíbil. Co má zalubem?...

"Když si přestaneš říkat, že jí ublížíš, neublížíš jí." pousmála jsem se.
Tentokrát byl můj úsměv ještě sladší a za zády jsem propletla prsty, protože už i druhá ruka mi začala jaksi "problikávat" chakrou. Zkrátka je nebezpečné stát blízko vedle Hyuugy.
"Pokud i ona miluje tebe, ubližuješ jí právě jak nejvíc můžeš."

Díval jsem se na ni a vůbec se mi její postoj nelíbil. Kdybych věděl ještě kdo to je...absolutně si nemůžu vzpomenout na všechny klany v Konoze, ale tahle dívka mi něco připomíná... Postavil jsem se."Radši bych to nechal tak jak to je. Beze mě ji bude líp a ona si najde někoho s kým bude šťastná..." Otočil jsem se k ní zády a začal odcházet. Po očku jsem ji stále sledoval, ale byl jsem teď docela dost zabraný do svých pocitů a myšlenek. Své okolí jsem moc nevnímal.

Teď už jsem se neudržela, probleskla před něj a udeřila.
Ne moc prudce, ale dala jsem si záležet. Pak jsem jen pohodila vlasy.
"Já říkala, že jí nemáš ubližovat." pokrčila jsem rameny a koutky úst mi cukaly do zvláštního úsměvu. Pobavila jsem se.
"Jestli chce být šťastná s tebou, tak ji nenuť, aby se trápila, prosím." nevnímala jsem, že se teď nejspíš necítí moc dobře. Nebo spíš, že se nemůže pohnout.

Vůbec jsem to nečekal, než jsem zareagoval bylo už pozdě. Hned po úderu Reiki, který byl schovaný v oblečení zmizel. Dopadl jsem na všechny čtyři a jednou rukou si držel zasažené místo. Sípavě jsem dýchal. Jen stěží jsem zvedl hlavu a podíval se na ni. Slova mi z úst vůbec nechtěli lézt, ale nakonec přeci."J-já....ne-nemůžu..." Bolelo to, ale stejně jsem si stál za svým. Neudělám to znovu jen proto, aby dostal další s klamání...

"Výborně." další sladký úsměv.
"Za prvé mám ještě 32, 64 a 128 úderů." pozvedla jsem obočí.
"A za druhé teď můžu jít za Lizzy sama a říct jí, že kluk kterému věřila je obyčejný zbabělec a co hůř, bojí se sám sebe. Nezná svou minulost a nikdy je nepozná, dokud se nenaučí vnímat přítomnost. A víc ne, protože tohle ji zničí. A bude to jenom tvoje vina." Poslední poznámku jsem řekla "jakoby" omylem.

Jakoby jsem se usmál, i když to tak jen připadalo."Když za ní půjdeš, vlastně mi prokážeš službu a ještě ji zraníš stejně jako já. Nevím, jestli toto chceš. Možná jsem zbabělec, ale ji chci chránit a to přede mnou." Ten styl...Hyuuga...patří do klanu Hyuuga... Mohl jsem se ji ještě trochu bráni, ale bylo to zbytečné. Tak i tak měla už výhodu a já věděl, že má pravdu."Tím že ji řekneš o mě a ona zjistí, že jsem stále na živu a nejsme ani zavřený, tyk tím ji absolutně dorazíš..." Udělal jsem nenápadně pečeť a za ní se vytvořil vodní klon.A to ti nedovolím..."Suiton: Bakusui Shouha! Zařval klon.

Zařval klon a já ze svých zbívajících sil odskočil od Shijin. Tvrdě jsem dopadl na zem, ale zjistil jsem, že už se můžu docela hýbat. Vytvořil jsem další dva klony, které na ni vyběhli zatím, co se na ni vylila voda.

"Chakura no Nami!" přede mnou se vytvořila jakási stěna z chakry a jakmile voda opadla hnala se směrem k němu. Hned potom jsem udělala pečetě a vytvořila chakrového havrana. Vyskočila jsem na něj a přelétala nad ním.
"Na druhou stranu, když jí řeknu, že ji miluješ, vydá se tě hledat." přimhouřila jsem oči.
"I kdybych tě kvůli tomu musela přizabít, za to, že bude šťastná má nejlepší kamarádka to stojí." zamyslela jsem se.
"I když s takovým blbem, který jí je akorát schopný zničit sebevědomí."

Už jsem se mohl hýbat. Otočil jsem se a saltem jsem skočil za ni na vodu, kterou jsem vytvořil."Vím, že jsem zmetek, který si ji nezaslouží a proto bude nejlepší, když o mě už nikdy neuslyší!" Rychle jsem udělal pár pečetí.
Suiton: Daibakufu no Jutsu!

Z vody se vytvořil kruh, který prudce rotoval a pak rychle vystartoval na Shijin. SKoro to nešlo ani zaregistrovat. Voda byla silná a drtivá a smetla vše, co ji stálo v cestě."A když sama uznáváš jaký jsem, proč mě pořád chceš přivést?!" Vykřikl jsem ještě, než jsem jutsu vypustil.

V očiach sa mi zjavil Mangekyou Sharingan.
"Vám už nadobro šibe pozrite sa kde ste chcete tu zničiť budovi zabiť nvinne deti"
Vitiahol som Katanu.
"Ak neprestanete tak budem zlý"
Tetovanie na tváry sa mi zvečšilo.