Jazero

First topic message reminder :

...

No tak jak myslíš, ale měl by si mě poslechnout a pro jednou myslet trochu o pár tahů napřed.
Neměl jsem důvod mu to vymlouvat, ale přeci jen by to mohlo ohrozit mé vlastní krytí. Pokud bych cestoval s oficiálním nukeninem.

Oni by si ani nevšimli,že jsem odešel bylo by jim to jedno. řeknu mu.

No to si úplně nejsem jistý. Po boji se budou dělat seznamy přeživších a pokud se nenajde nikde tvé tělo. Možná jim hned nedojde, že si zběhl. Pokud to však nejsou úplní ignoranti, dají si brzy dohromady fakta a budou po tobě pátrat jako hladoví vlci.
Vstal jsem a díval se mu do očí.

Začal jsem se smát.Oni a mě hledat?

Tak tedy dobře. Pokud je tvé rozhodnutí konečné. Pomohu ti s tím. Brány teď nikdo hlídat nebude, všechny oči míří na posledního útočníka. Tudíž můžeš odejít nepozorovaně. Já si musím ještě něco tady v Konoze zařídit, ale sejdeme se potom v tréningové oblasti Suna - Kiri - Iwa. Někam se tam zatím zašij. Nikdo tě tam hledat nebude.
Řekl jsem a rozhlédl se zda někdo neposlouchá.

Usměju se.Ještě tu chvíli pobudu chci tu pět minut ještě zůstat.Ale zase když odejdu z vesnice nebude to zrada Itachiho?

Znáš historii z dob kdy Itachi Uchiha ještě žil? Myslím to co se dá přečíst jen v tajných knihách o událostech, které se staly před více jak sto lety?
Usmál jsem se.

Ne co se stalo? zeptám se

Když byl o něco málo starší než ty dostal rozkaz vyvraždit celý svůj klan. Úkol splnil, ale jedinou osobu zabít nedokázal to byl jeho bratr Sasuke Uchiha. Ihned po splnění úkolu opustil Konohu a stal se nukeninem. Brzy poté se přidal k Akatsuki, ale to je jiný příběh. Tudíž myslím, že by to dokázal pochopit, ale otevřeně by to asi nepřiznal.
Domluvil jsem a poté se odmlčel.

A jakto,že se teda stal Hokagem? zeptám se

No on byl svým bratrem zabit a potom znovu přiveden k životu. Nevím jak se stel Hokagem v současnosti, znám jen jeho minulost ukrytou v knihách z dávných dob.
Řekl jsem to klidně, ale v hlase mi bylo trochu znát, že to vážně nevím.

Aha. díval jsem se na něj.To je nápad udělám to tak aby si mysleli,že jsem zemřel.

To nebude tak jednoduché. I kdyby si měl nějaké mrtvé tělo 13ti letého chlapce. Po pitvě by prokázali, že to nejsi ty. Tedy pokud neovládáš techniky jako měl Kabuto a Orochimaru.
Usmál jsem se pod maskou.

Chtěl jsem zkusit co by udělali kdyby se mi něco stalo hlavně bych chtěl vidět Shijin,ale nic by neudělali.Akorát by se radovali. řeknu

No pokud to je pravda tak to nejsou praví přátelé a nemáš důvod litovat svích činů.
Řekl jsem věcně.

Přátelé......bral jsem je tak,ale zklamal jsem je.Hlavně Shijin řeknu.

Čím si je zklamal? Opravdový přítel dokáže odpustit skoro vše.
Dívam se na něj.

Naštval jsem je.Všechny.Proto odejdu z vesnice to je ten pravý důvod abych jim nebyl na obtíž tak vypadnu z vesnice. řeknu mu.

Nuže dobrá, tak se tu raději již nezdržuj a vydej se na smluvené místo. Brzy boj skončí a bude to pro tebe těžší odejít nepozorovaně.
Řekl jsem věcně a pod maskou se usmál.

Dobře. řeknu

Já se půjdu podívat jak probíhá boj. Mohlo by vypadat podezřele, že si tu jen tak v klidu debatuji.
Vydal jsem se do ulic Konohy.

Běžel jsem pryč(přesun)

Objevili jsme se u jezera. Blízké okolí bylo bojem zcela netknuté a nikde kolem žádná živá duše. Na chvíli jsem ji postavil a rozložil na zem můj cestovní plášť. Potom jsme si oba na něj lehli a ona mi ležela na prsním svalu. Hladil jsem ji po vlasech.
V jezeře se odrážela jasná hvězdná obloha a působilo to kouzelně.
Není to sice žádný hotel, ale je tu krásně. Hlavně jsem tady s tebou.
Usmál jsem se.

Usmála jsem se a lehla si s ním na břeh. Bylo tu opravdu pěkně. Jakoby snad ani žádný boj neprobíhal. Nechala jsem se hladit ve vlasech. A za druhou ruku jsem ho chytila.
Já, jsem taky moc ráda, že jsem s tebou, zašeptala jsem. Pak mě ale, ačkoliv jsem to neměla v úmyslu, přemohl spánek a odnesl mě do světa snění. Konec konců, byl to náročný den a já jsem byla dost unavená.

Viděl jsem jak zlehka oddychuje a tak jsem jí dal na čelo polibek.
Hezky se vyspi princezno.
Usmál jsem se. Sledoval jsem hvězdy, ale brzy mě taky přemohla únava a já padl do bezesného spánku.