Hlavní brána

''takže už se to stalo ?'' zapálil jsem si cigaretu nikdo ani nic neřekne vyskočil jsem oknem na zeď brány a ocitl jsem se vy výšce 20 metrů... přeběhl jsem nakonec zdi za jejíž stranou byla tráva a po té les a seskočil jsem dolů a rozeběhl jsem se do lesa
- přesun

"Ano stalo." otočil jsem se, podepřel dva mrtvé hlídače a odnesl je do nemocnice.

"Zafino, Katashi." řekl jsem dvoum geninům, kteří šli před náma, aby se zastavili.

(Šel jsem jak poslední , ale to je jedno )

Zastavil jsem se." Hai..Hokage-sama?Potřebujete ještě s něčím pomoct?"

Zastavila jsem se. Hmmm? zamrmlala jsem trochu unaveně.

"Vezmete si dneska službu, prosím?" zeptal jsem se. "Jak vidíte, dneska je potřeba držet hlídku, než seženu další lidi." Hokagem jsem opravdu chvíli, sakra.

No, ráda bych, ale já mám dítě, víte? Ale má hlídání.. No dobrá..
Povzdechla jsem si a sedla si k levé straně brány. Podívala jsem se na toho kluka, co tam byl se mnou. Tak ty jsi Katashi, ano? Já jsem Zafina.

*Tak to si ze mně dělá srandu...já mám problém udržet se na nohou a on chce abych měl službu..*
" Ehm...Hokage-sama...myslím že to není dobrý nápad...vydržel bych vzhůru tak maximálně hodinu pokud ne méně a jak vidím tak Zafina taky nevypadá že by byla plná energie na službu , ale pro mně za mně...já to vezmu"
" Hai...jsem...Katashi" odpověděl jsem jí.*Dítě...v tomhle věku a v téhle době....blázen*

"Tohle je mimořádna situace, tady." hodil jsem jim mé vojenské pilulky.
"Ano, ale jsi také Shinobi Konohy." otočil jsem se a pomalým krokem se vydal do "nové" kanceláře. Je toho na mě moc. Radši bych byl v Akatsuki nebo mrtvý.

přišel jsem blíže k shromáždění a vyskočil jsem na větev stromu, z této větve jsem sledoval dav

" No...to je taky pravda...a jak jsem viděl...ti dva strážní co tady byli nedopadli zrovna nejlíp..." a při zmínce těch dvou jsem se ušklíbl.*No...tohle bude dlouhá noc...Kso...zajímá mě...jak si vede Mikomi-sensei...snad se brzy uzdraví* a z oka mi ukápla slza.Sedl jsem si na židli a nohama jsem se zapřel.Zavřel jsem oči a začal jsem vzpomínat na naše první tréninky , avšak jsem pořád poslouchal okolí.

Smutně jsem se dívala do země a přemýšlela. Hmm, tak na tohle já síly nemám. Zvedla jsem se a ze zad mi vylétl ten ptáček a jemu ze zad kniha. Pták vletěl zpět a já začala knihu pročítat. Za chvíli už tam místo mně stála "strážkyně" . Já jsem zatím kráčela do ulic.

tohle neuhlídá ani mrtvolu díval jsem se na falešnou strážkyni

*Co to zase vyvádí....je vážně nemožná...* pomyslel jsem si a zavrtěl jsem hlavou.*No..ale myslím že vzpomínka na ní...mě udrží bdělého.* a pořád jsem nechal zavřené oči a projížděl jsem si všechny ty okamžiky.*Tohle nesmí skončit...určitě to neskončí dnes ani zítra!Skončí to...až se ze mně stane Jounin* pomyslel jsem si a usmál jsem se do prázdna.

Než se Azuma nadál, Anna po něm vrhla obrovský Fuuma Shuriken. Vážně? Řekla chamtivým tónem.

(Je dobrá když umí číst myšlenky......Konversace se totiž často dává do uvozovek víš??)

(Kdybys nestrkal nos do všeho, o čem nic nevíš, tak ten pták, čili i tahle strážkyně, myšlenky čtou.. )

(Hmm...a divný že reagovala jen na ty jeho že?
A za 2: Tys přečetla knihu a nic o tom že by se ptáček změnil nepadlo takže )

(O můj bože xD Nemusí reagovat na vše, co slyší, a k tomu ptákovi to není on, on jí vyvolal! Je s ním spojená!!!)

(A není to náhodou tak že co není v podpisu a v technikách to neexistuje??Nikde ve tvé postavě ani v podpisu nevidím , že by ptáček uměl číst myšlenky.)

seskočil jsem z větve na zem a tak jsem se vyhnul vržené zbrani kterou Anna hodila z důvodu zašustění ve stromu ''hej, klidni, mohla by jsi zabít nějaký hraví děcko takhle...''

(Řekl bych že Katashi má z části pravdu..Nikde jsem se nedočetl o tvé "kouzelné knize. Ani v technikách ani v klanu.)

Anna se jen sobecky otočila a v ruce se jí objevilo obrovské kladivo (Její přirozená zbraň, zítra to napíšu do podrobna, jo?) .

" Pochybuju že by v půl čtvrté ráno si hrálo nějaké děcko v korunách stromů " odfrkl jsem ironicky a pak jsem se zahleděl na noční nebe.
(Itachi: Alespoň někdo mě tu pochopil ^^)