Hokage monumenty

"Hé...odteď se mě nezbavíš"
Nasadila jsem odhodlaný výraz a široce se usmála.
Byla jsem ráda že má lepší náladu díky mě.

,,Tak to zatím děkuju." Pousmál jsem se na a pořád se na ni díval. ,,Osobní strážce."

"Je mi ctí Hokage-sama"
Lehce jsem předvedla úklon a zasmála se.
"Budu k mé roli přistupovat zodpovědně"
Mrkla jsem na něj a usmála jsem se.

Musel jsem se pousmát. ,,Můžeš mi říkat normálně jménem, je to nezvyk." Na chvíli jsem zvážněl. ,,Takže první tvůj úkol je, mi obstarat kafe." Usmál jsem se a čekal na reakci.

Uchechtla jsem se a pak jsem se na něj tázavě koukla.
"Vážně ho chceš?"
Přimhouřila jsem si oči jelikož jsem si nebyla jistá jestli si ze mě nestřílí. Nakročila jsem že se vydám pro to kafe a čekala jsem na odpověď.

,,Když ho seženeš. Proč ne?" Pousmál jsem se a stále čekal.

"Pche já seženu všechno"
Kasala jsem se a vydala se pryč, jelikož bylo pozdě nepředpokládala jsem že bude otevřený obchod, restaurace či něco podobného. Nezbývalo mi nic jiného než nějakého chudáka vytáhnout z postele. Při té představě jsem se zazubila a zmizela.
-přesun

,,Uvidíme." Pousmál jsem se a sedl si na hlavu prvního. Odtud jsem pozoroval klidnou vesnici pod sebou.

S pobaveným úsměvem na rtech jsem dorazila zpět.
"můžeš mi říkat Anděly.."
Zazubila jsem se a podala mu kafe v kelímku aby se nerozlilo, bylo čerstvě udělané.
"Až uslyšíš o anděli který si přišel pro kafe...nezavírej ty lidi do blázince"
Zazubila jsem se a sedla si do tureckého sedu vedle něj.

,,Radši ani nechci vědět, jak jsi k němu přišla." Usmál jsem se a kafe si vzal a pomalu se napil. ,,Ale díky, je dobré." Podal jsem kafe směrem k ní, jestli si taky nebude chtít dát.

Zavtěla jsem hlavou.
"Ne díky, pak bych byla zase moc hyperaktivní nemá to na mě dobrý vliv"
Zasmála jsem se a koukla se na vesnici, už jen pár domů mělo rozsvíceno a vsadila bych se že jedno světýlko patřilo tomu nebožákovi kterého jsem vzbudila a vyděsila. Při vzpomínce na jeho tvář jsem se široce usmála.

,,Já spíš teď tu hyperaktivitu potřebuji." Podíval jsem se taky na vesnici. ,,Nejlepší výhled."

Pousmála jsem se.
"Kdy jsi se naposledy pořádně vyspal?"
Nadzvedla jsem obočí a pozorovala vesnici.

,,Už to nějaký den bude. Vlastně už jsem nepsal dlouho ani normálně." Pousmál jsem se a dopil kafe. ,,Tohle mě zatím drží."

Nasadila jsem nejpřísnější výraz jaký jsem dokázala a probodávala ho pohledem.
"Jen počkej...příště ti nasypu do kafe prášek na spaní"
Zahrozila jsem mu.

,,To ne. To bych pak prospal až moc dlouho. Teď si dovolit spát ani nemůžu." Podíval jsem se na ni a z jejího výrazu šel i strach.

V očích se mi pekelně zablesklo.
"Nemáš čas?! ale právě tím že si neodpočineš ohrožuješ vesnici a ostatní. Kdyby sem čirou náhodou přišel někdo kdo by chtěl Konohu napadnout nemohl by jsi se proti němu postavit v plné síle.Co když vyčerpáním pak usneš když tě budeme potřebovat?"
Našpulila jsem přísně rty a čekala na jeho reakci.

,,Jsem Senju, něco vydržím. A kdyby tu někdo přišel, tak bych neznal unavenost, ale bojoval bych do posledních sil." Mluvil jsem odhodlaně a při tom kýval hlavou.

Lehce jsem ho bouchla ze shora do hlavy a zamračila se.
"Nesouhlasim"
Založila jsem si ruce na prsou a zamračeně se koukala na vesnici.
"Když je tu klid prostě by si se měl jít vyspat...DOKUD je tu klid"
Dodala jsem.

,,Au." Chytl jsem se za hlavu a podíval se na ni. ,,Hm, asi máš pravdu. Doprovodíš mě?" Usmál jsem se a pomalu vstával.

Naštvání rázem zmizelo, vítězně jsem se na něj usmála a vyskočila na nohy.
"Ale jistě"
Zazubila jsem se na něj a byla přichystaná k odchodu.

,,Dobrá. Tak tedy ke mně domů." Dal jsem se do kroku a směřoval do čtvrti.(přesun)

Ještě jsem se otočila a naposledy jsem se koukla na vesnici. Usmála jsem se a vydala se za ním.
-přesun

Došel jsem na toto místo a rozhlédl jsem se.Myslel jsem si že zde potkám Koroki , ale nebyla zde.* No...doufal jsem že to konečně budu míst z hlavy...no...bude to muset počkat... * pomyslel jsem si a sedl si do tureckého sedu na hlavu Kyuudaimeho.* To v podstatě jen díky Vám...a Nandaimemu jsem se dostal až sem... * hlavu jsem sklopil , spojil jsem ruce a zavřel oči.

Už jsem se začínal nudit , takže jsem se rozhodl že půjdu na menší průzkum vesnice , aby se náhodou něco nestalo.
Přesun