Takumi no Sato

First topic message reminder :

Malá vesnice specializující se na výrobu zbraní pro shinobi z celého Světa. Téměř na každém kroku zde najdete malé kovárny, obchůdky, ve kterých neprodávají nic jiného, než zbraně. Dále je tu malá ubytovna a restaurace, ve které si můžete odpočinout po dlouhé cestě.

Kashike


Vykroutím mu jeho zbraň z rukou a nechám jí dopadnout na zem. Pak ho uchopím za krk a trhnutím mu otočím ohryzkem, čímž dojde k přelomení jazylky a k rychlé smrti. Když je první muž po smrti, přejdu ke druhému a jen mu vytáhnu svůj meč z břicha. Nakonec se postavím stranou a s klidným výrazem sleduji Faitův souboj.

Faito

Když jsem viděl, jak se rozdělují, bleskově jsem sáhl pro tonfu a více se natočil na chlapíka vlevo ode mě. Vytáhl jsem tonfu a tou jsem vykryl útok mířící zprava, zatímco katanou jsem kryl útok zleva. Pak jsem protivníka vlevo zkusil kopnout do slabin a trochu se od nich odpoutat.

"Ty jeden ******!" Vykřikl muž, kterého jsi kopl do slabin a právě se za ona místa držel. Druhý se jen krátce ohlédl po svém společníkovi, načež se rozmáchl a svým mečem se Faita pokusil zasáhnout do pravého boku, zatímco jeho společník, který se právě vzpamatoval si Faita obešel a pokusil se ho bodnout z leva.

Faito

Opět ta samá situace? Nejsou moc nápadití... pomyslel jsem si a udělal jeden rychlý krok k pánovi "bez slabin", čímž jsem uhnul seku zprava. Katanou jsem vykryl jeho úder a rychle mu zasadil ránu tonfou (obrázek by měl být v profilu). Mířil jsem na rameno se zbraní, takže mám trochu překřížené ruce a odkrývám záda druhému nepříteli, ale doufám, že bude trošku pomalejší. Hned po bodu opět uhnu do strany a snažím si najít trochu prostoru.

Jak ses věnoval pouze jednomu ze svých protivníků, druhý se ti dostal za záda, přešel do protisměrné piruety a s rozmachem tě ťal přes kříž. Muž kterého jsi zasáhl se ještě pokusil, vrazit ti svůj meč do břicha, i když už věděl, že tenhle souboj nejspíš nepřežije.

Faito

Jejich situaci jsem jim vůbec nezáviděl. Lehce jsem odklonil bod muže přede mnou a udělal rychlý krok do strany, takže muž přede mnou bodl do vzduchu a ocitl se na mém místě. Rána z piruety docela bolí, zajímalo by mě, jak mu to ten druhý odčiní. Otočil jsem se zpět, ledabyle odkopl toho chlapíka, který už byl stejně asi mrtvý (nebo kvůli zranění brzy vykrvácí) a podíval jsem se na jeho kamaráda, který byl také příčinou jeho smrti. Tak pojď, ať to máme z krku...

Meč rozsekl několik kostí a prošel tělem jako nůž máslem. Tvůj stále ještě žijící soupeř vypadal dost udiveně, když vytahoval meč ze svého partnera. "Za tohle zaplatíš!" Vykřikl muž a znovu proti tobě pozvedl svou zbraň. Rozběhl se přímo proti tobě, jako by mu něco zaslepilo zdravé myšlení. Sekl tě z půlobratu, zeširoka a silně, možná až příliš silně. V jeho očích byla čirá nenávist, tak se ani nebylo čemu divit, že jedná tak neostražitě.

Faito

Usmál jsem se, i když jeho sek byl opravdu silný, trochu jsem se bál. Ale nepohnul jsem se. Meč se zasekl do zbroje a tam také zůstal. Sykl jsem, protože i přes zbroj jsem obdržel škrábanec do boku. Chytl jsem ho za flígr a pozvedl katanu. Promiň, ale nikdy jsi neměl šanci. řekl jsem a tnul. Šikmo, shora dolů. Pokud na sobě nemá zbroj, zuby na kataně ho doslova roztrhnou.

Kashike

Ještě než jsem věděl jak Faito dopadl se svým posledním útokem, otočím se na muže v křesle. Čas umřít... tak poďte.

Poslední z vašich soupeřů seděl před vámi, hlavu si opírajíc o dlaň sevřenou v pěst. "Čas umřít? To těžko." Odfrkl si. "V přímém boji proti vám dvoum asi nebudu mít šanci, ale jsem zvědav, jak si poradíte s tímhle." Postavil se a ten krásný meč nechal spadnout na zem před sebe, ještě ho trochu přišlápl, jak udělal krok vpřed. "Raiton: Jibashi!" Z konečků jeho prstů se vydraly blesky, a hrnuly se na vás dva.

Kashike


Pomocí Jintonu se odrazím a skočím po Faitovi. Odstrčím ho mimo místo dopadu blesků. Ještě než se náš protivník znovu připraví, skočím Jintonem k němu a pěkně z toho skoku mu zasadím ránu pěstí na kořen nosu.

Rána byla dost silná, takže tvůj soupeř odlétl o několik metrů dál, když se pracně zvedal ze země a otíral si krev, hodil po tobě vražedný pohled, skrz dlouhé černé vlasy, které mu teď téměř zakrývaly tvář. "Nemysli si, žes vyhrál jen proto, že umíš rychle běhat." Zavrčel nevrle a poskládal další pečetě, před tím však do vzduchu vyhodil jakousi prapodivnou tyč, která se po vyřknutí názvu techniky rozdělila na tři díly, které se zapíchly kolem tebe do země a vytvořili bleskové vězení. "Raiton: Kaminari Shibari!"

Kashike

V klidu se zastavím a ze země seberu meč, který mi od této chvíle patří. Měl sis zjistit s kým bojuješ dřív, než sis na něj otevřel hubu. Přistoupím k jedné z tyčí a kopem jí vyvrátím ze země, čímž vězení přeruším. Věř a víra tvá tě uzdraví... říkával mistr a já teď věřím podrážkám svých bot, které jsou z velké části vyrobeny z gumy.

Faito

Kashike mě odstrčil z dosahu a já zcela schválně zavrávoral a upadl, abych zmizel z dohledu a snažil jsem se být co nejvíce potichu. Práci mi značně zlehčovalo jiskření Raitonu, takže jsem si mohl dovolit hmátnout pro kuši a nabít do ni šipku s jedovou hranou. Počkal jsem ještě, až nepřítel udělá další krok a prozradí svoji pozici. Trochu jsem sténal a sykal bolestí, aby si myslel, že jsem v háji a aby jeho ostražitost opadla.

"Jak jsi to...! Dobře, když na tebe raiton neplatí, co třeba katon?!" Zasmál se jako šílenec a začal skládat další pečetě. "Katon: Endan!" Z úst mu vylétl proud plamenů, které měly za účel jediné, pořádně tě popálit. Faito se mohl zatím v terénu nerušeně pohybovat, dokud se držel ze zorného pole toho muže, který byl tak zaujatý Kashikem, že si Faita vůbec nevšímal, navíc si myslel, že se boje ani neúčastní.

Kashike

Hrábnu na opasek a vytáhnu sprej s tekutým dusíkem. Stříknu oblak dusíku proti katonu a tím ho vyruším. Zároveň tak Faitovi poskytnu čas, který musí protivník věnovat mě. Vyjdu pomalu k nepříteli a hrot meče skřípe výhružně o podlahu. Tvůj čas pomalu vyprchává...

Faito

Nabito, namířeno. Jednou rukou vytáhnu omračovací granát a hodím ho tomu muži pod nohy. Namířím na něj kuši a počkám, až ho granát vyvede z míry. Pak namířím a vystřelím.

Váš protivník stále překvapený z toho, jak Kashike zastavil jeho techniku, schytal ránu šípem do pravého boku. Rána vypadala hluboká, černé vlasy za ním zavlály, jak spadl na jedno koleno a těžce oddychoval. "Tohle ještě není konec." Podíval se na Kashikeho očima podlitýma krví a hodil po něm velký lovecký nůž, mířil přímo na srdce. V tu chvíli se pohnula osoba, do teď postávající tak nějak opodál. "Pozor!" Vykřikla a strčila do tebe tak, že te´d stála na tvém místě, přesně ve chvíli, kdy se nůž ve vzduchu naposledy otočil a následně se jí zabodl mezi žebra přímo do srdce.

Kashike

Už pozvedám meč ke krytu, když v tom do mě někdo vrazil a já upadl. Rychle se seberu ze země a přiskočím k té loupežnické dívce. Pokud to jen trochu jde, snažím se zajistit její přežití. Nůž z rány nevyjímám, jen okolí rány utěsním tak aby se čepel v ráně nepohnula a nezpůsobila další poškození. Nahmatám puls a odklopím masku. Pro boha holka, co tě to napadlo?

Aranel tě jen s letmým úsměvem na rtech sledovala, vypadala celkem smířeně s tím, co muselo neodvratně přijít. "Víš, že pod tou maskou vypadáš celkem mile?" Pokusila se o smích, ale vzešel z toho akorát podivný úšklebek. Z očí se jí začínalo vytrácet odhodlání a lesk, který v nich ještě před pár minutami měla. Váš protivník se zatím pokoušel postavit na nohy a na zemi hledal jednu ze zbraní svých mrtvých druhů.

Kashike

Děkuju. Ty jsi vypadala mile už tenkrát v lese, i když ses snažila být drsná... lehce se usměju a pohladím jí po tváři. Opovaž se mi někam odejít. Chtěl jsem tě vzít s sebou do vesnice, abys viděla i to lepší na světě, tak ne že mi tu umřeš. Vytáhnu z brašny na opasku injekční stříkačku a její obsah jí bodnu do stehna. V jehle je koktejl látek, jako je morfium, látky na podporu srážlivosti krve, antibiotika a další potřebné věci. Pokud není zasažená aorta nebo jedna z velkých tepen, mělo by jí to udržet naživu.

Dívka se na tebe jen mile usmála a stiskla tvou ruku. "Jsi hodný, ale tohle je zbytečné." Samozřejmě myslela tu injekci. Trvalo jen chvilku, než její ruka ochabla a bezvládně spadla na zem. Aranel jen ztratila vědomí, prozatím. Muž, který jí ránu způsobil se zatím pomalu za Kashime plýžil s mečem v ruce, napřáhl se k ráně a udeřil.

Kashike

Sluchem za sebou zaznamenám pohyb. Šustot látky oděvu. Bleskově se otočím a zkusím toho muže chytit za zápěstí zatímco se ještě napřahuje. Druhou rukou ho zasáhnu na solar a shodím ho na zem. Tobě to prostě nedochází... už seš vlastně dávno mrtvej... tak proč tvůj strach ze smrti musela odnést i ona?

Ten muž se na tebe jen arogantně ušklíbl. "Kdyby tě nezachránila, nic by se jí nestalo, aspoň ne hned." V očích se mu zalesklo a pohled otočil k bezvládnému ženskému tělu na zemi. Spoustě mých zákazníků by se určitě líbila. Zasmál se a pokusil se ti vytrhnout.

Kashike

Jedním pohybem mu zlomím ruku ve které drží zbraň. Teď se ti všechno vrátí. Vrátí se ti únos kovářů, bolest jejich žen a dětí... bolest téhle dívky, která tu vlastně ani neměla být, jen se chtěla zavděčit svému otci... zaručuju ti že nikdo z nich netrpěl tak jako budeš trpět ty.