Nemocnice Aliance

First topic message reminder :

Alianční nemocnice pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Zde se ošetřují a zotavují pacienti. Také zde probíhá trénink všech mediků z Aliance.

Starostlivě jsem se na Shi zadíval. Bylo to čím dál tím horší. Opatrně jsem jí položil na zem, protože bych jí už neudržel.
Víte, Shirayuki-hime je nemocná, ale nikdo neví, co jí přesně je. Dostal jsem od Tsukikage misi poprosit Hokageho o ošetření od klanu Inuzuka, ale ten mě poslal za vámi. Podívala by jste se prosím na ní?
Prosebně jsem se podíval nahoru, protože jsem u Shi dřepěl.

Já vím...co mi...je. Nakazila...mě Re...eh...ta otravná...ženská.
Shi se znovu rozkašlala. Dělalo jí problém soustředit se, takže jí chvíli trvalo, než k sobě poskládala myšlenky a ,poslala je'.
U Reininého jména se zadrhla, naštěstí si stačila uvědomit, že by nebylo vhodné ho sdělovat.

Katashiho jsem vnímala, tak nějak zdánlivě. "Katashi, omlouvám se, tohle nevypadá vůbec dobře. Probereme to později, ráda ti se vším pomohu, pokud tu chceš zůstat, klidně můžeš nebo přijď zítra, tohle budu muset vyřešit.." Pousmála jsem se na něj a pak se zase trochu zamračila. Sakura-san, doufám, že to zvládnu i bez Vás, jinak Vás budeme muset zavolat.
Došla jsem k tygřici a opatrně se k ní naklonila, zřejmě jí něco bránilo v dýchání a ty oči.. "Hai, jste tu dá se říct správně, Anatomii zvířete neznám tak důkladně, ale pokusím se udělat maximum, poradím se zřejmě i s ostatními mediky, tohle je zlé"
Nemoc, nemoc..
"Opravdu nevíte, co se stalo? Nepohybovala se někde v místech, kde by se mohla něčeho nakazit?" Pak jsem zaslechla její myšlenky. Žeby nějaký jed, Budu muset odebrat vzorky krve, sakra! Zavolala jsem pár lidí, ti vzali tygřici na obrovská nosítka a donesli jí na sál, potřebovala jsem zjistit, jestli se to víc nerozroste, potřebovala jsem mít jí pod kontrolou. Snad neupadne do bězvědomí, uvidíme.. To bude ještě zlé! Opatrně jsem ještě tygřici prohmatala místa na těle, abych zjistila, jestli jí něco nebolí v určitém místěm nevěstilo to nic dobrého. Pak už jí vzali na sál, kde jsem jí mohla mít pod dohledem.

" Jistě jistě...já mám stejně hafo času..a trénovat jít nemůžu...protože bych asi skončil hůř než na tom jsem...tak já se sem zastavím zítra...ještě nevím kdy protože jsem 3 dny nespal , tak se konečně vyspím , a nevím kdy se vlastně probudím " řekl jsem s mírným smíchem a pokrčil rameny.* Ta tygřice nevypadá dobře...co se asi stalo? * pomyslel jsem si.Pak jsem si jen oddechl a vyšel ven z nemocnice.* Alespoň že mi někdo pomůže... * dodal jsem.

Přesun.

Ještě jednou...na mě někdo...zakašle...nebo pčíkně...utrhnu mu...hlavu.
Shi tiše zasípala, když jí nakládali na nosítka.
Když jí Shizune prohmatávala, párkrát sebou bolestně trhla.
Pak se znovu rozkašlala.
Před očima se jí začaly míhat černé puntíky, které se rozrostly na tmavé skvrny, takže jí toho ze zorného pole moc nezbývalo.
Ayame...
To bylo to poslední, na co pomyslela, než se jí protočily oči a ona omdlela.

Byl jsem nervózní. Hlavně proto, že ta lékařka vypadala nervózně a částečně taky proto, že nemocnice sami o sobě vzbuzují tento pocit. Všechny motýli jsem odvolal. Zůstal jediný, který mi jako vždy seděl na rameni. Šel jsem všude, kam nesli Shi, až jsem zůstal stát před zavřenými dveřmi od sálu. Nervózně jsem přešlapoval na místě a prsty se mi automaticky rozsvěceli čakrou, jako bych pečetil.

Znova jsem dorazil do nemocnice.Na recepci jsem už raději po včerejším "incidentu" nešel takže jsem se rozhlédl a uviděl Exe jak stojí při operačním sálu.* Takže ještě neskončili??Asi si budu muset nějakou chvíli počkat * pomyslel jsem si a pomalým krokem jsem přešel k operačnímu sálu." Ještě neskončili , že?Co se jí vlastně stalo? " optal jsem se ho.

Procházela jsem chodbou, v náručí nesla kupu složek a ze strany do mě sestra něco hučela.
Snažila jsem se přes tu hordu papírů vidět na cestu a nezakopnout při tom o své vlastní nohy.
Mířila jsem chodbou kolem operačního sálu do své kanceláře, když jsem spatřila toho kluka z lesa.
Zastavila jsem se, složky položila na lavičku vedle sebe a prohlédla si ho od paty k patě.
Doufám, že nejsi v nemocnici proto, že jsi se přepínal. Zvedla obočí a vrhla na něj podezřívavý pohled.

Uslyšel jsem známý hlas , a byl to hlas který jsem neměl zrovna v lásce.
Trhavým pohybem jsem se na ní usmíval a koutky mi tak trochu cukaly.
" Ne...nejsem....jsem zde v podstatě kvůli Shizune-san...nebo kvůli vám....jste žákyní Godaime-sama , že? "
řekl jsem a docela hlasitě polkl.* Ups...na ní jsem narazit nechtěl.....tohle nedopadne dobře * pomyslel jsem si čekal na její odpověď.

Ano, byla jsem.
Založila jsem si ruce na hrudi a přenesla váhu na pravou nohu.
Co potřebuješ?
Pak jsem se znovu zatvářila přísně.
A proč stojíte před operačním sálem? Tohle je místo, kde má být prostor, kdyby dorazil nějaký naléhavý případ.

" No...víte..vytvářím teď jednu techniku...a Godaime-sama byla prý dobrý medik a znala dobře anatomii lidského těla..což bych vlastně potřeboval probrat...byl jsem za Hokagem jestli nemá nějaké poznámky , ale ten mi řekl že je má Uzumaki Alii , ale že bych mohl najít vás nebo Shizune-san... "
odpověděl jsem jí.
" No..myslím že kdyby teď něco přišlo tak by to byl problém...jelikož tam už jedna operace probíhá...a proto jsem tu...Shizune-san včera začala operaci...a tak jsem se sem dnes vrátil , jestli jí už neukončila , ale jak vidím tak pořád ne "

Hmm...dobře.
Zamračila jsem se. Většinou mě zavolali, když byla nějaká operace. Z toho jsem usoudila, že snad nebyla tak důležitá.
Myslím, že bych tě tam mohla zavést.

" Co?Kam?? " řekl jsem nechápavě.Posledních pár dnů jsem byl někdy mimo , a ani jsem nevěděl co vlastně říkám.
" A proč se vlastně tak mračíte??Stalo se něco? "
zeptal jsem se s milým úsměvem.

Do jejího sídla, samozřejmě. Chtěl jsi snad ty zápisky ne?
Naklonila jsem hlavu na stranu.
Mám spoustu práce. Protože musím lítat po lese a pomáhat klukům, kteří ze sebe dělají pohyblivý terč.
Ušklíbla jsem se, ale nemyslela jsem to tak špatně.

" No...ano chtěl bych je...ale nevím jestli bych mohl...a omlouvám se , ale za poslední 3 dny jsem toho moc nenaspal...takže jsem docela mimo a někdy nevím co říkám " řekl jsem a znova se usmál.
" A já za to snad můžu že mě pošlou zabít S-rank nukenina??Sám jsem měl plno práce abych ty dva zachránil.... "
říkal jsem pořád tišeji.

Po tváři mi přejel zhrozný a naštvaný výraz.
Víš, co znamená odpočívat? A ty místo toho tři dny nespíš?
Zatímco on svůj hlas ztišoval, síla toho mého rostla.

" Tak když vám dají plné ruce svitků a máte je přečíst.... "
řekl jsem a už když jsem ten výraz viděl tak mi bylo zase hůř.
* Tomuhle jsem se chtěl vyhnout....tohle povede ještě dál. * pomyslel jsem si.

Zhluboka jsem se nadechla a pak zase vydechla.
Příště si tě tady v nemocnici radši nechám, abych na tebe mohla dohlédnout.
Přimhouřila jsem oči.
Co je to vůbec za techniku?
Můj předchozí výraz vystřídala zvědavost a já naklonila hlavu na stranu.

" No..popravdě 2 z těch 3 dnů jsem byl v nemocniční knihově "
řekl jsem a nevinně jsem se usmál.
" Eh? " ta její otázka mě vážně překvapila.Od ní bych to nečekal snad nikdy.
" No....je to vlastně taková má předělávka jedné techniky klanu Hyuuga....až na to že nenaruším tok chakry , ale údery budou směřovat na svaly a nervová zakončení....a proto bych právě potřeboval ty zápisky Godaime-sama...a zasáhl bych soupeře tímhle " řekl jsem a kolem ruky mi začal šlehat Raiton , ale pak jsem jej raději deaktivoval ať z toho není ještě nějaký problém.

Hmm...
Ukazováčkem jsem si chvíli poklepávala na bradu. Pak jsem vzala z lavičky kupu složek a dala mu je do rukou, takže mu byla sotva vidět hlava.
S tímhle mi pomůžeš do kanceláře a já tě pak dovedu k sídlu Godaime-sama. Usmála jsem se na něj.

Ještě před tím jsem pokrčil rameny.
" To mi připadá jako docela fér nabídka " pravil jsem a pousmál se.Pak jsem přebral všechny ty složky.Trochu jsem nečekal že budou takhle těžké.* Hlavně že se nemám přepínat...chytrý nápad toto * pomyslel jsem si a pousmál jsem se , což pochopitelně neviděla.Pak jsem jí jen následoval.

Došli jsme k mé kanceláři. Odemkla jsem dveře a vešla dovnitř.
Polož to, prosím, na stůl.
Podržela jsem mu dveře.

" Jistě " řekl jsem a musel jsem vykouknout na stranu abych věděl kde ten stůl vlastně je.Došel jsem k němu a položil ty složky na stůl.Poté jsem tajně vytáhl tablety které mi daly a jednu jsem si dal do pusy a polkl jí.* Jo jo..hlavně se nepřemáhat.... * pomyslel jsem si a pousmál jsem se." Potřebujete ještě s něčím pomoct? " zeptal jsem se s úsměvem.

V pořádku.
Prohlédla jsem si ho od hlavy až k patě. Vypadal unaveně. Znovu jsem se zamračila.
Jsi si jistý, že se do sídla Godaime-sama chceš vydat už dneska? Měl by ses vyspat.
Do mého hlasu se nějak vloudil i starostlivý tón.

" Uhm..jistě...kdybyste někdy něco potřebovala tak mě klidně zavolejte...stejně teď nemůžu trénovat " řekl jsem a pousmál se.
" Hai...jsem si jistý....ale myslím že si vezmu nějaké ty poznámky , pokud budu moct , a pak se zajdu domů pořádně vyspat... " řekl jsem a znova se usmál.
" A nemusíte se o mně strachovat...jsem v pořádku.... " a zase jsem se usmál.